NEBOJME SE NOSIT DŘÍVÍ DO FINSKÉHO LESA

Když se řekne Finsko, vybaví se starší generaci asi její legendární běžci či skokani na lyžích.  Lidé středního věku nejspíš zavzpomínají na své první mobilní telefony značky Nokia. A nejmladší generace pravděpodobně bude mít tuto zemi spojenou s četnými informačními a komunikačními technologiemi. Nové revoluční softwary, mobilní aplikace či hry jsou zde vyvíjeny jako na běžícím páse.

Symbolem finských inovací může být nová knihovna Oodi v Helsinkách, která se stala také významným společenským centrem. Dřevo bylo vedle skla a oceli důležitým materiálem při její stavbě. Foto: Shutterstock

Napříč všemi generacemi jsou však Finové považováni za národ s mimořádně silným vztahem k životnímu prostředí. Toto silné environmentální cítění jsou schopni výtečně skloubit s rozvojem a využíváním nejvyspělejších technologií a inovativních řešení v každodenním životě celé společnosti.

To, že Finsko patří ke světovým lídrům v oblasti inovací, je zřejmé nejen na každém kroku v běžném životě. Potvrzují to i nejrůznější žebříčky zaměřené právě na inovace, jako jeden z hlavních faktorů ekonomického růstu země. Například ve Srovnávacím přehledu inovační výkonnosti unijních zemí pro rok 2019, vypracovaném Evropskou komisí, je Finsko zařazeno do nejvyšší skupiny vynikajících inovátorů. Patří mu zde druhé místo, hned za vedoucím Švédskem. Oblast Helsinky-Uusimaa je potom dokonce na samé špici žebříčku nejinovativnějších evropských regionů. A více než důstojné třetí místo obsadilo Finsko i v celosvětovém žebříčku inovací „Bloomberg Innovation Index 2019“.

Saturovaný trh?

Navzdory technologické vyspělosti má finský trh charakteristiky obtížného a relativně málo propustného teritoria. Jedná se o trh poměrně malý (5,5 milionu obyvatel), výrazně saturovaný (Finové se snaží vyrábět vše) a značně konzervativní (pronikání nového výrobku či služby může trvat i léta). Čeští exportéři se proto často s obavou ptají, zda vůbec existuje reálná šance na takový trh proniknout a v jakých sektorech by se mohl zahraniční výrobek nebo technologie uplatnit.

Pro základní orientaci na finském trhu lze využít rad institucí, které jeho stav a vývoj průběžně sledují. Podle aktuálních doporučení poradenských společností tak mohou zahraniční firmy nalézt nejvíce příležitostí například v (bio)energetice, v sektoru informačních a komunikačních technologií, v oblasti stavby lodí, při budování infrastruktury (především železniční) či v potravinářském sektoru. Podobná sektorově zaměřená doporučení lze nalézt i v Mapě oborových příležitostí, každoročně aktualizované Ministerstvem zahraničních věcí.

Ukazuje se ale, že podobná sektorová doporučení jsou skutečně pouze určitým vodítkem – pro úspěch na finském trhu je mnohem důležitější přijít s konkurenceschopným výrobkem, vyspělou technologií založenou na inovativním řešení. Pokud potom takový produkt česká firma vlastní, nemusí se bát zamířit i do sektorů, v nichž jsou Finové „jako doma“, jak o tom svědčí řada příkladů.

Jak již bylo zmíněno výše, přes existující generační odlišnosti je napříč všemi věkovými skupinami Finsko považováno za téměř synonymum pro panenskou přírodu a extrémně čisté životní prostředí. Průzračná voda v jezerech nebo čistý vzduch však v zemi nejsou samy od sebe. Jsou výsledkem značného úsilí celé finské populace. Finové jsou k úctě vůči přírodě vychováváni od malička a jsou ochotni (a schopni) pro její zachování v „čisté podobě“ i ledacos udělat. Přes svoji jistou konzervativnost proto intenzivně vyhledávají a přijímají každé inovativní řešení, každou pokročilou technologii či produkt, které jsou „eco-friendly“ a naplňují cíle udržitelného rozvoje.

Návštěvníci knihovny Oodi mohou využít také tamní 3D tiskárny. Foto: Kateřina Buchtová, Velvyslanectví ČR v Helsinkách

Najít správnou skulinu

Zdálo by se proto, že vzhledem k vlastnímu finskému úsilí v sektoru obnovitelných zdrojů, vodohospodářství nebo cirkulární ekonomiky už na místním technologicky vyspělém „environmentálním trhu“ nezbyde pro české (a obecně zahraniční) firmy v podstatě žádné místo. V případě skutečně inovativních řešení je ale možné často nalézt i na zdánlivě nasyceném trhu skuliny, jak se o tom přesvědčila třeba brněnská firma ErcTech. Ta vlastní patent na recyklaci stavebního odpadu, přičemž výsledným produktem je nový beton. Firma zjistila, že Finsko stavební odpad, jenž tvoří až 19 % všech finských odpadů, jen nahrubo třídí a téměř veškerý materiál používá na zavážku, což ho v tomto segmentu zpracování odpadů nelichotivě řadí až na jedno z posledních míst v rámci EU.

Ve spolupráci s Velvyslanectvím ČR v Helsinkách se postupně podařilo najít celkem tři společnosti, které české inovativní řešení zaujalo a nyní intenzivně pracují na jeho zavedení do praxe. Jednou z nich je společnost na sběr, třídění a úpravu stavebního odpadu podle české technologie. Dále jde o betonárku, která netradiční a levnější vstupní surovinu zpracuje na beton, a pak také společnost, která takový beton odebere na výrobu nových stavebních prvků či konstrukcí. Tím se celý recyklační cyklus uzavře.

Výsostným aktivem finské cirkulární ekonomiky je však dřevo. Finové z něj umí vyrobit nejen papír či celulózu, ale také materiály na první pohled nerozeznatelné od textilu, či dokonce stavební panely svými vlastnostmi často překonávající tradiční železobetonové konstrukce. Jakýkoliv pokus si to rozdat s místními giganty typu Stora Enso či UPM se tak může jevit jako holý nerozum. Statistika mluví stejnou řečí – podíl takto získaných materiálů na čistém finském exportu překračuje 30 %.

Prudké změny napříč odvětvími – dané například spojováním aplikací umělé inteligence s novými technologickými postupy zpracování materiálů – ale otevírají zcela nový prostor k prosazování originálních řešení. Právě v oblasti zpracování a manipulace se dřevem si Velvyslanectví ČR v Helsinkách letos při různých příležitostech ověřilo, že ani ve finském lese se české dříví nemusí ztratit. Povzbuzeno zájmem finské strany, proto velvyslanectví chystá pro české startupy, univerzitní i regionální inovační centra exportně a inovačně zaměřený seminář. Ten se na dané téma uskuteční na jeho půdě v průběhu příštího roku. Věříme, že tento svým způsobem experiment jednak úspěšně naváže na průnik české recyklace betonu do světa, jednak posílí vnímání České republiky jako země hledící do daleké budoucnosti.

Odvaha se vyplácí

Finskou doménou a prioritou však není pouze oblast ochrany životního prostředí, nýbrž i celá široká oblast informačních a komunikačních technologií. Finsko již od vzniku firmy Nokia patřilo k průkopníkům tohoto oboru a dodnes je se svými technologiemi či softwarem na špici v řadě jeho segmentů. Zdálo by se proto, že usilovat o získání velké zakázky je pro zahraniční společnost pouhou ztrátou času a prostředků. Naštěstí jinak uvažovala pražská společnost Solitea Business Solutions, která zvítězila v soutěži na dodávku informačního systému pro finskou celní správu, když v závěrečném kole porazila i domácí TIETO, největší IT společnost v rámci celé Skandinávie.

Podobných úspěchů českých firem by bylo jistě možné nalézt více, ale záměrně poukazujeme na obory, v nichž jsou Finové dlouhodobě velmi silní a představují světovou či minimálně evropskou špičku. Příklady zmíněných českých společností tak jasně dokazují, že pokud přijdete na finský trh s dostatečně inovativním výrobkem či řešením, není třeba mít respekt ani z jeho technologicky nejvyspělejších segmentů, neboť Finové jsou „lačni“ po nových řešeních, po možnosti být první, kdo je aplikuje v praxi.

Takže ano, nebojme se nosit dříví do (finského) lesa.

JAROSLAV MANDYS, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Helsinkách

 

Vstup na chorvatský trh