S tkaninou do třetí dimenze

Liberecká firma VÚTS je v textilním strojírenství pojem. Před více než půl stoletím učila svět, jak tkát pomocí vody nebo vzduchu, dnes má know-how na výrobu trojrozměrné textilie.

V jedné z laboratoří moderní budovy VÚTS (někdejšího Výzkumného ústavu textilních strojů) v průmyslové zóně Sever na okraji Liberce stojí proti sobě dva tkací stroje. Dělí je sice více než šest desítek let, oba ale podstatným způsobem vylepšily a zrychlily tkaní textilií. Menší, „zelený“ stroj, je dílem legendárního konstruktéra Vladimíra Svatého, který si v roce 1950 nechal patentovat revoluční metodu tkaní a svůj první stroj s tryskovým prohozem odzkoušel právě v Liberci. Nejnovějším přírůstkem, který šíří slávu libereckého textilního výzkumu ve světě, je pak pneumatický tkací stroj DIFA, který zpracovává vysokopevnostní polyesterové hedvábí do trojrozměrné textilní struktury.

Klíčovým impulzem pro rozšíření portfolia služeb, které využívají i klienti ze zahraničí, byla stavba nové budovy v liberecké průmyslové zóně Sever. Foto: VÚTS

Výroba takzvané distanční tkaniny je přitom nejen špičkovou technologií, ale výsledný produkt má již dnes široké uplatnění. Na první pohled vypadá jako silnější dvouvrstvá látka, obě vrstvy jsou ale protkané ještě napříč soustavou provazovacích nití. Lehká a skladná 3D tkanina různých tvarů je klíčovým konstrukčním prvkem moderních nafukovacích technologií, a tak může nahradit třeba hever při zvedání letadla nebo převráceného kamionu, lze z ní stavět plovoucí mola jako základnu pro solární panely nebo z ní vyrábět záchranářské čluny či nejnovější hit vodního sportu – paddleboard.

Spolupráce s Tchajwanci

 VÚTS postavil prototyp unikátního stroje na 3D textilie ve spolupráci s TTRI (Taiwan Textile Research Institut). „Tchajwanci na strukturu distanční textilie měli patent, nevěděli ale, jak ji pořádně vyrobit. Když ji tkali sami, tak kolem stavu pobíhalo pět lidí a dělali to prakticky ručně. Náš stroj DIFA zvládne kompletní výrobu automaticky,“ líčí genezi libereckého prototypu Miroslav Václavík, generální ředitel VÚTS. Kromě samotného tkaní liberečtí také vylepšili a rozšířili tvarovou variabilitu tkaniny, kterou lze ve třetím rozměru utkat s proměnnou vzdáleností až do hodnoty půl metru.

 

Kdykoliv jedeme na Tchaj-wan, děláme zastávku v české Ekonomické a kulturní kanceláři v Tchaj-peji, líčí generální ředitel Miroslav Václavík. Foto: VÚTS

VÚTS na vývoj nového tkacího stroje na distanční tkaniny získal v roce 2016 tříletý grant z programu Delta Technologické agentury ČR. Zhruba 16 milionů korun pomohlo zaplatit polovinu nákladů na vývoj prototypu. Český stát ale pomáhá i nepřímo, prostřednictvím ekonomické diplomacie. „Kdykoliv jedeme na Tchaj-wan, děláme zastávku v české Ekonomické a kulturní kanceláři v Tchaj-peji, máme kontakty také s obdobnou tchajwanskou kanceláří tady v Praze,“ líčí spolupráci Václavík. „Podobné kontakty v diplomatické rovině samy o sobě uzavření kontraktů nepřinesou, pro nás jsou ale důležité, protože si narozdíl od naší belgické, německé nebo italské konkurence nemůžeme dovolit mít své stálé obchodní zástupce v cizině. Taková síť stojí peníze a co do finančních objemů se s konkurencí na Západě porovnávat nemůžeme. Co do know-how a nápadů ale ano,“ dodává generální ředitel VÚTS, který zaměstnává na dvě stovky lidí.

Olympiáda textilních strojařů

Pneumatický tkací stroj DIFA, který zvládá trojrozměrnou technologii tkaní, čeká letos v červnu velká světová premiéra. Liberecká firma by ho chtěla představit na veletrhu textilních strojů ITMA, který koncem června proběhne v Barceloně. „Je to taková olympiáda textilních strojařů. Pro nás o to důležitější, že během ní uzavíráme kontrakty. Jsme zaměřeni na malosériovou výrobu, nemáme distributory a k zakázkám se tak dostáváme právě prostřednictvím osobního kontaktu na akcích jako je barcelonská přehlídka,“ vysvětluje Václavík.

 

Pneumatický tkací stroj DIFA dokáže vyrobit lehkou a skladnou 3D tkaninu, která může nahradit třeba hever při zvedání letadla. Foto: VÚTS

DIFA není jediná technologie, s níž se chtějí liberečtí pochlubit. „Od Čechů se čeká, že vždy přivezou něco nového,“ dodává šéf VÚTS.

Na výstavě ITMA tak nebude figurovat jen tkací stroj na distanční tkaninu, ale také nová generace tryskového tkacího stroje CAMEL. Ten je určen pro výrobu tkanin v perlinkové vazbě, která se používá například ve stavebním průmyslu. VÚTS tento typ stroje s úspěchem prodává na domácím trhu i v zahraničí.

S technologií tkaní pak úzce souvisí i další „asijský“ projekt VÚTS. Společně s jihokorejským konsorciem firem Nemusoft, DYETEC a Koreafactory liberecká společnost vyvíjí technologii pro výrobu ochranných textilií. Projekt koordinuje korejská Yeungnam University. „Jde o zpracování vláken, jako je například Kevlar nebo Dynnema, z nichž by se měly vyrábět třeba lehké ochranné oděvy odolné proti probodnutí nebo proříznutí. Pro korejskou stranu připravujeme u nás vzorky takových tkanin,“ přibližuje Václavík nový projekt s Jihokorejci.

Nejen textilní průmysl

Liberecká firma ale dnes zdaleka není pojmem jen v oblasti textilního průmyslu. Renomé si VÚTS získal třeba v oblasti testování a měření. Klíčovým impulzem pro rozšíření portfolia služeb, které využívají i klienti ze zahraničí, byla stavba nové budovy v průmyslové zóně Sever, kam se liberecká firma před šesti lety přestěhovala z architektonicky cenné, ale jinak nevyhovující funkcionalistické stavby v centru města. Moderní centrála, kterou si společně s částí vybavení VÚTS pořídil z operačního programu EU Výzkum a vývoj pro inovace, umožnila firmě nainstalovat mimo jiné měřící techniku citlivou na vnější ruchy. Dnes je tak liberecká společnost schopná ve své laboratoři zjistit, která část výrobní linky zákazníka způsobuje chvění celého systému nebo ještě v předvýrobní fázi provést numerické simulace, jak se zařízení bude chovat. Liberečtí se zaměřují i na klientelu mimo strojírenskou branži. V tiché komoře VÚTS například testuje akustické vlastnosti hudebních nástrojů.

Blahoslav Hruška

 

ministr Tomáš Petříček navštívil firmu Linet