NEMOCNIČNÍ SÁL JAKO Z KATALOGU. ČEŠI VYBAVUJÍ KLINIKY NA UKRAJINĚ

Asociace výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků (AVDZP) vybavila v rámci humanitární pomoci dvě kliniky ve Lvově. Komplexní katalogovou nabídku brzy doplní i o prvky elektronického zdravotnictví.

Oblastní nemocnice pro válečné veterány ve Lvově patří na Ukrajině mezi špičková pracoviště, kterým se loni v březnu téměř přes noc radikálně změnil styl a tempo práce. Ze specializované kliniky se stalo frontové zázemí, kam putují ukrajinští vojáci s těžkými zraněními. Ačkoliv je nemocniční komplex moderní, brzy narazil na své limity: personální i materiální. Ochota ukrajinských donorů a vlna mezinárodní solidarity nicméně nemocnici ve Lvově pomohla vyrovnat se s důsledky ruské agrese, s nimiž se lvovští lékaři každodenně potýkají. Francouzská organizace Doc4Ukraine dodala know-how pro válečnou chirurgii, First Aid Italia One tři nové sanitní vozy, dovybavit nemocnici pomáhal i americký MedShare.

A pozadu nezůstalo ani Česko. Letos v lednu v rámci humanitární pomoci slavnostně předalo oblastní nemocnici dar v podobě dvou operačních sálů, na jinou lvovskou kliniku pak doputovalo zařízení pro urgentní příjem. Šlo o komplexní dodávku hned několika českých výrobců v rámci vázaného peněžního daru, kterou zaštítila Asociace výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků (AVDZP). Pomoc Ukrajině přitom vychází z principu katalogu, z něhož si příjemce vybírá podobně, jako když si v obchodním domě s nábytkem sestavuje třeba obývací pokoj. Ve dvou lvovských nemocnicích tak pacientům i lékařům nově slouží polohovatelné postele od Linetu, medicínské konzole a operační světla od MZ Liberec, ale třeba také bezdotykové vodovodní baterie od společnosti Sanela nebo odsávací přístroje od firmy Cheirón. „Jde o moderní vybavení, které zkvalitní služby našeho zařízení a umožní nám pracovat mnohem lépe a také komfortněji,“ říká Maxym Prykupenko, ředitel Oblastní nemocnice pro válečné veterány.

POLNÍ NEMOCNICE I NÁPLASTI

Není to poprvé, co renomovaní čeští výrobci spojili své síly a nabídli Ukrajincům společnou pomoc. Již loni dovezly české neziskové organizace do země zdravotnickou techniku a materiál, který české firmy spojené v AVDZP poskytly jako dar. A z firemních rozpočtů se humanitární pomoc státu dorovnává i nyní. Ještě na jaře by velká zásilka měla doputovat na těžce zkoušený východ Ukrajiny – do Chersonské či Charkovské oblasti. Půjde o kompletní polní ošetřovnu umístěnou ve stanech a kontejnerech, a to včetně zařízení pro jednodenní chirurgii, operačního sálu, JIP a lůžkové části. Na dodávce, kterou za českou stranu skládá dohromady společnost Comedeq, se podílí například Ego Zlín nebo Block.

Společně s vybavením mobilní nemocnice navíc poputuje na Ukrajinu také spotřební materiál, aby celé zařízení bylo komplexní a ihned plně použitelné. „V zásilce jsou proto třeba i aseptické náplasti s kationty stříbra, které minimalizují vznik sekundárních infekcí, a tedy nutnost následné hospitalizace,“ říká Jan Horák, ředitel firmy Comedeq. Kromě startovacího balíčku se spotřebním materiálem by česká pomoc měla v budoucnu zahrnovat ještě jeden digitální produkt: chytrou aplikaci, která bude obsahovat nejen elektronické návody a instruktážní videa, ale také nástroje pro inventarizaci a kontakty na české či ukrajinské servisní firmy. Měla by umět také propojit jednotlivé lékaře v rámci školení. „Aplikace umožní snadnou instalaci a inventarizaci lékařského zařízení a napomůže zdravotnickému personálu přístroje správně používat. Jejím prostřednictvím bude možné objednávat spotřební materiál či přístroje servisovat a diagnostikovat na dálku. Pro oblasti, kam není aktuálně možné fyzicky dojet, by to bylo velmi užitečné řešení,“ dodává Jan Horák.

ČESKO JAKO GARANT

Zatím se souborné nabídky českých zdravotnických prostředků zaměřují na dodávky, které najdou uplatnění jak v samotných nemocnicích, tak v polních podmínkách. Obojí se ale nemusí vylučovat. I Česko si v době koronavirové pandemie vyzkoušelo, že odběry a očkování lze provádět i ve stanech nebo kontejnerech. „Mohou nastat situace, kdy kapacity klinik nebo nemocnic nebudou stačit a je třeba hledat krátkodobé mobilní řešení. Ovšem s vybavením, které se stejně dobře následně uplatní v tradičních ordinacích nebo sálech. A taková řešení umíme nabídnout,“ dodává šéf Comedequ.

Budoucnost českého zdravotnického exportu na Ukrajinu vidí Jan Horák především ve vybavení pro praktické lékaře a jednodenní chirurgii, tedy lékařských oborech, které bývají pro pacienty prvním záchytným bodem a snižují kapacitní nároky na specializovaná nemocniční pracoviště. S tím souhlasí i Petr Foit, místopředseda AVDZP. „Zvlášť v oblasti primární péče by se Česko mohlo stát na Ukrajině garantem. Rozumíme jejich potřebám, umíme dodávat základní diagnostiku a vybavení. Nejde přitom jen o dodávky, role garanta spočívá také v předávání know-how, školení a pomoci s obnovou zdravotnické infrastruktury,“ vysvětluje.

DO NABÍDKY PŘIBUDE I E-HEALTH

Nabídka asociace, a to nejen pro Ukrajinu, ale i pro asijské nebo africké země, je postavena na komplexním řešení, v němž české firmy spojují své síly a dovednosti. A těch by do budoucna mělo ještě přibývat. Mezi více než stovkou členských firem AVDZP je i několik společností, které se zaměřují na využití dat ve zdravotnictví – od tvorby databází a propojování, přes elektronickou dokumentaci až po využití virtuálního prostředí pro tréninky, školení nebo rehabilitaci. I tady vidí asociace šanci na ještě širší a komplexnější nabídku. „Pracujeme na projektu e-health, což je segment, který má i na Ukrajině velkou budoucnost. Nejen jako trend, ale i jako prostředí, které může nahradit aktivity, jež zpřetrhala válka. Ta mimo jiné vede k velkým obtížím v mobilitě napříč zemí a digitalizace je právě způsob, jak část fyzických aktivit nahradit virtuálně,“ zdůrazňuje Petr Foit.

S rozšiřováním nabídky AVDZP souvisí také možné zapojení dalších zemí. Česko je tradičně velmi úspěšné ve vývoji a výrobě zdravotnických prostředků, nikoliv však diagnostických přístrojů. Ani by to nebylo účelné: tento segment obsadila řada renomovaných světových výrobců. „Jednou z cest tak může být zaangažování dalších zemí, které by naše portfolio doplnily tím, v čem se dokážou prosadit,“ dodává místopředseda AVDZP.

Prozatím je jisté, že humanitární dodávky z Česka budou pokračovat, a to nejen za přispění státu a nejrůznějších donorů z tuzemska i zahraničí, ale i samotných firem. Například Linet dodal z vlastních zdrojů svá lůžka na Ukrajinu již v roce 2015, kdy zuřila válka o Doněcko. Ukrajina však není jen zemí, která aktuálně potřebuje pomoc, ale i nadějným exportním teritoriem. „Naše členské firmy se do pomoci výrazně zapojují, mají přitom na zřeteli ale i komerční hledisko. Každá dodávka je referenční, posiluje jejich renomé v zemi, která do budoucna už jen vzhledem k rozloze a počtu obyvatel může skýtat zajímavý byznys,“ vysvětluje Petr Foit.

VIRTUÁLNÍ JIPKA MÍŘÍ NA UKRAJINU

Nové technologie někdy najdou uplatnění i tam, kde to původně ani nebylo záměrem. Je to případ i českobudějovického startupu Virtual Lab, který původně vyvíjel digitální trenažery pro manažery zatížené stresem a syndromem vyhoření. V době pandemie nemoci covid-19 si ale tvůrci všimli, že zatímco chybějící lůžka a plicní ventilátory se nakonec sehnat podařilo, personálu chyběly zkušenosti a na klasické zaškolování nebyl čas ani lektoři. Virtuální brýle se specializovaným softwarem tak vývojáři začali přetvářet pro simulaci nemocniční intenzivní péče.

„Varovali nás, že primáři jsou konzervativní a nácvik rutinních i nouzových postupů při ovládání a údržbě přístrojů v digitálním prostředí budou mít jen za hračku. Nemocnice se ale začaly postupně přidávat. A také výrobci. Podařilo se nám v databázi virtuálních přístrojů spojit i největší konkurenty, v tom jsme unikátní i ve světovém měřítku,“ říká Leoš Kubíček, spolumajitel a ředitel Virtual Lab.

VR ICU, jak zní obchodní název virtuálního tréninku pro zdravotníky, je plně v souladu s legislativou a s postupy výrobců zdravotní techniky certifikovanými Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL). Simulátor jipky je ve fázi finálního prototypu testován na klinikách v devíti zemích. A své uplatnění by mohl nalézt i na Ukrajině, a to v rámci komplexní nabídky, kterou sestavuje AVDZP. „Ukrajinské zdravotnictví prochází těžkou fází, která je zároveň ale také příležitostí k větší otevřenosti vůči moderním technologiím. Nácviky ve virtuálním prostředí šetří čas i peníze, a kromě toho dokáží naplno rozvinout možnosti, které přístrojové vybavení nabízí,“ doplňuje Leoš Kubíček.

Českobudějovická virtuální jipka kromě toho nabízí v katalogu digitálních modelů i výrobky dalších českých renomovaných výrobců zdravotnické techniky – třeba Linetu. Nabídku české pomoci v „obyčejné“ realitě tak doplňuje i o virtuální svět, který rozšiřuje obzory moderního zdravotnictví.

BLAHOSLAV HRUŠKA

FOTOGALERIE