UKRAJINA BUDE SOUČÁSTÍ EU A JE VELKOU ŠANCÍ PRO PODNIKATELE

Na ukrajinské území každým dnem dopadají ruské rakety a nezdá se, že by Kreml chtěl zabíjení Ukrajinců a ničení civilní infrastruktury v brzké době ukončit. Pro mnohé je těžké si představit, že ruská agresivní válka proti Ukrajině skončí a do země se vrátí normální život. Ale země se ruskému vpádu ubránila a je schopna svoji ekonomiku i stát modernizovat. Velkým impulsem pro modernizaci bylo i schválení statusu kandidátské země pro vstup do Evropské unie v červnu loňského roku.

Česko poskytlo Ukrajině jako jedna z úplně prvních zemí pomoc v dodávkách munice, zbraní i humanitární pomoci a máme díky tomu mimořádně dobré postavení. Navíc mají naše vztahy s Ukrajinci a působení v této zemi silnou tradici. Poté, co bylo v tehdejším carském Rusku v roce 1861 zrušeno nevolnictví, a země prodělávala bouřlivý průmyslový rozvoj, odešly na území dnešní Ukrajiny tisíce Čechů. Carská vláda lákala nové přistěhovalce řadou výhod, kterými bylo právo na koupi levné půdy a zakládání výrobních podniků, právo na národní školství, vlastní samosprávu a náboženskou svobodu. Přistěhovalci byli osvobozeni na dobu dvaceti let od daní a zproštěni vojenské povinnosti. Většina Čechů našla svůj nový domov na území dnešní Ukrajiny ve volyňských újezdech Rovno, Dubno, Luck, Žytomyr, Ostroh a dalších.

Podle sčítání lidu z roku 1897 žilo ve Volyňské gubernii 20 tisíc Čechů, převážně prosperujících rolníků, kteří si z domova přivezli technologie a výrobní postupy v ruském impériu neznámé. Další (přes 14 tisíc osob), kteří si většinou ponechávali rakousko-uherské občanství, na dnešním ukrajinském území podnikali nebo pracovali jako kvalifikovaní techničtí pracovníci zejména v pivovarech a cukrovarech. Jen v Kyjevě působily v té době desítky českých průmyslových podnikatelů a stovky českých řemeslníků a dělníků.

Jedny z největších a nejlépe prosperujících továren v Kyjevě byly továrny českých zakladatelů a podnikatelů, jakým byl například Josef Křivánek, a také slévárna, kde měli rozhodující podíl synovci Josefa Křivánka, bratři Nejedlí. Josef Křivánek byl znamenitým cukrovarnickým odborníkem a organizátorem. Společně se Švýcarem Jakubem Gretherem založil v Kyjevě továrnu na cukrovarnická zařízení, ze které se do konce 19. století stala největší strojírna na Ukrajině. Její zaměstnanci také založili první fotbalové kluby Kyjeva – Sokol a Slavii.

Průkopníky gymnastiky pak byli pánové Jirák, Dvořák a Kovařík. Josef Petráš zase v roce 1912 otevřel ve známém domě Michaila Podhorského (na ulici Jaroslaviv val 1) kinosál pro sto osob nazvaný Unikat. Češi pracovali i v dalších kvalifikovaných profesích jako železničáři, učitelé i vědci. Z nich nejznámější na Ukrajině je rodák ze Semína Vincenc Chvojka, který od roku 1876 působil v Kyjevě a díky svému objevu tripolské kultury je považován za zakladatele ukrajinské archeologie.

Češi mohou přispět k obnově a rozkvětu Ukrajiny i nyní. Země se stane v brzké době členem Evropské unie a ještě dříve s námi bude sdílet jednotný trh a jeho pravidla. Pro aktivní a moderní české podnikatele, kteří mají v mezinárodní konkurenci co nabídnout, je ukrajinský trh a spolupráce s Ukrajinou obrovskou příležitostí již nyní a česká diplomacie je v tomto bude s radostí podporovat.

JAN LIPAVSKÝ, ministr zahraničních věcí

FOTOGALERIE