MORAVSKOSLEZSKO SE PROMĚŇUJE. EXPORTÉŘI TOHO MOHOU VYUŽÍT

Papírové jízdenky nevedeme, dívá se na mě trochu nevěřícně prodavačka v trafice. V ostravských tramvajích přece zaplatíte bezkontaktně platební kartou, dodává. Když si pak do tramvaje sedám, zjišťuju, že mám k dispozici wi-fi a vedle sedadla USB konektor pro nabití telefonu. Travnaté koleje brání šíření prachu. Od prvních okamžiků po příjezdu na hlavní vlakové nádraží v Ostravě si připomínám, že Moravskoslezský kraj prochází zásadní ekonomickou transformací.

Rovnou z nádraží mířím k řediteli úřadu Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje Janu Skipalovi, který je zároveň krajským exportním specialistou a úzce spolupracuje s ministerstvem zahraničí. Společně se svými kolegy pomáhá tuzemských firmám i výzkumníkům navazovat kontakty v zahraničí prostřednictvím mezinárodní sítě Enterprise Europe Network (EEN). Jan Skipala mi vysvětluje, že Dopravní podnik Ostrava patří k tamním tahounům modernizace. Svá řešení pro městskou dopravu prezentuje i v zahraničí, jako tomu bylo například během polsko-německo-českého fóra v Jelenie Goře, na jehož organizaci se Krajská hospodářská komora před časem podílela.

Ekonomická proměna Moravskoslezska naznačuje, jakým směrem se ubírají také zahraniční aktivity komory. Tamní firmy loni zamířily v rámci podnikatelské mise do Litvy a Estonska – předního evropského centra moderních digitálních technologií. V Ostravě se nyní připravují na návštěvu zástupců firem a institucí z polských Katovic. Na obou stranách česko-polských hranic mají zájem o výměnu zkušeností s transformací regionů, které se tradičně orientovaly na těžbu uhlí a těžký průmysl. Polské a moravskoslezské firmy mohou společně lépe využít nových šancí, které se rýsují díky rozvojovým programům zaměřeným na cirkulární ekonomiku a udržitelnost.

Jak upozornil v článku pro web Export.cz ekonomický diplomat Petr Preclík, během loňské mise do Estonska zástupci Moravskoslezského kraje navazovali kontakty s regionem Ida-Virumaa, který se tradičně orientoval na energetiku, strojírenský i chemický průmysl. A to včetně dvou dodnes důležitých sektorů – zpracování ropných břidlic a produkce vzácných kovů i jejich oxidů. „Tyto provozy jsou ale silně neekologické,“ upozornil Petr Preclík. Obě odvětví se nevyhnou zásadní restrukturalizaci. Návštěva Litvy a Estonska byla jedním z projektů ekonomické diplomacie PROPED, které zastřešuje ministerstvo zahraničí.

HISTORII NEVYMĚNÍTE

Představa, že se průmyslové a těžařské regiony úplně zbaví své minulosti a nyní zamíří diametrálně odlišným směrem, považuje také Jan Skipala za nesmyslnou. Moravskoslezsko hodlá propojit svou tradiční výzkumnou a výrobní základnu s moderními informačními technologiemi a ekologickým přístupem.

Příkladem může být výroba strojů pro důlní průmysl ve firmách jako Ferrit nebo Ostroj. Na severu Moravy a ve Slezsku už nikdo s dlouhodobou perspektivou těžby počítat nemůže. Celosvětová poptávka po výrobcích tuzemských exportérů ale s přechodem k uhlíkové neutralitě vůbec klesat nemusí. Naopak, moderní ekonomika – včetně odvětví energetiky – si vyžádá plynulé dodávky množství různých surovin. „Ferrit nebo Ostroj nemusí mít odbyt svých výrobků tady, ale třeba v Peru,“ zdůrazňuje Jan Skipala. V kraji podle něj dobře pochopili, že cílem není – zjednodušeně řečeno – předělávat horníky na ajťáky, ale finančně a technologicky motivovat firmy k inovacím.

Krajský exportní specialista z Ostravy si uvědomuje, že jednotlivé akce pro podnikatele musí mít mnohem konkrétnější zaměření, než vyplývá z obecných názvů priorit různých rozvojových programů. Pod pojmy jako cirkulární ekonomika a udržitelnost se může vejít všechno možné. Aby to nebyl „guláš“, ostravští se při organizování různých podnikatelských misí obracejí prostřednictvím sítě EEN na partnerské komory v zahraničí a společně dávají dohromady témata, v nichž podpora spolupráce firem dává největší smysl. To například platí také pro chystanou incomingovou misi z Katovic.

Kromě podpory kontaktů mezi byznysmeny je pro krajskou komoru stejně důležité propojit firmy s univerzitami, a to opět i na mezinárodní úrovni. Ostravská univerzita, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO) nebo Slezská univerzita v Opavě potřebují aplikovat výsledky svého výzkumu v podnicích. Krajská hospodářská komora se nyní například zaměří na zprostředkování informací o možnostech spolupráce mezi firmami a Centrem nanotechnologií VŠB-TUO. Ta může být v době transformace Moravskoslezska a podobných regionů v zahraničí pro obě strany zvlášť přínosná. Centrum nanotechnologií uplatní své patenty a registrované užitné vzory, zatímco řada firem má k dispozici stroje i lidi, ale hledá nový výrobní program. Jan Skipala tady vidí mimo jiné potenciál pro různá nová energetická řešení.

BALKÁNSKÉ NADĚJE

Letošní rok může být ve znamení nové moravské podnikatelské ofenzívy na Balkáně. Při přípravě mise do Chorvatska chtějí spojit síly Krajská hospodářská komora v Ostravě a Regionální hospodářská komora v Brně. Za orientací na balkánské trhy jsou podle Jana Skipaly dvě základní myšlenky. Řadě společností vypadli v době covidové krize někteří jejich partneři v rámci celého dodavatelského řetězce. A v době ruské agrese na Ukrajině vypadly i mnohé trhy bývalého Sovětského svazu.

„Proč se nepodívat na Balkán, jestli bychom tam nenašli třeba nové dodavatele. A na druhé straně tam mohou být naše firmy velmi konkurenceschopné, a to i cenově,“ argumentuje ostravský exportní specialista. Pro řadu firem by mohly být balkánské země v lecčem atraktivnější než třeba z pohledu Moravskoslezska tradiční polský trh: „Konkurovat v Polsku, která je navíc zemí zkušených obchodníků, bývá mnohdy složité.“

Řada balkánských zemí je navíc Čechům blízká i jazykově. Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje už má značné zkušenosti ze Srbska. Pořádala například i misi do Nového Sadu v srbské Vojvodině, kde také prezentovala tuzemská řešení pro chytrá města. Zúčastnila se i firma Elektro-Lumen z Hranic, která se zabývá osvětlením pozemních komunikací, pěších zón, parků, chodníků nebo sportovišť. Právě různé součásti „smart cities“, od jednotlivých výrobků po komplexní řešení, by se mohly stát jedním z nejvýznamnějších artiklů českého exportu na Balkán.

V dlouhodobějším časovém horizontu bude pravděpodobně i pro moravskoslezské firmy hodně nadějný také ukrajinský trh. „Mezinárodní podpora obnovy Ukrajiny bude obrovská, nejistý zatím zůstává její časový rámec. Chtěli bychom přispět k tomu, aby se české firmy do rekonstrukce této země zapojily mezi prvními,“ říká Jan Skipala. Navázaly by tak na nynější českou pomoc Ukrajině, která patří k nejvyšším.

DOBRÁ RADA NAD ZLATO

Zprostředkování mezinárodních kontaktů nebo účast v podnikatelské misi mohou být pro moravskoslezskou firmu vyvrcholením dlouhodobější spolupráce s Krajskou hospodářskou komorou. Podpora exportérů často začíná už v rané fázi – ve chvíli, kdy uvažují, na jaký zahraniční trh se vydat a jakým způsobem se tam vůbec dostat. „Snažíme se poradit, upozornit, co je a co není reálné. Díky našemu zapojení do sítě EEN nabízíme i vypracování exportního plánu zdarma,“ dodává Jan Skipala. Aktivity sítě EEN financuje Evropská komise a národní instituce – v Česku ministerstvo průmyslu a obchodu.

Poradenské služby Krajské hospodářské komory jsou určeny primárně malým a středním podnikům, které mnohdy ani nemají vlastní exportní oddělení. V Ostravě si uvědomují i potřebu celkové osvěty, která se týká třeba i toho, jak řešit pohledávky, neproplacené faktury, nebo jak získat podporu státní pojišťovny EGAP a České exportní banky.

Podnikatelských misí se ale občas účastní i větší firmy. Důležité je, aby cesta zástupců tuzemské společnosti do zahraničí byla co nejefektivnější. Vzhledem k pracovní vytíženosti podnikatelů a manažerů je ideální, když trvá tři až čtyři dny, nikoliv celý týden. Schůzky je potřeba dojednat dopředu, a i s tím dokáže komora pomoci. Zmiňované projekty ekonomické diplomacie PROPED navíc „míří rovnou k věci“ – Jan Skipala oceňuje, že se je daří osekat o dlouhé proslovy a oficiality.

Jako krajský exportní specialista, který je v kontaktu s českou diplomacií, některé dotazy vývozců směřuje rovnou právě na ministerstvo zahraničí. V poslední době se to například týkalo mnoha otázek ohledně sankcí vůči jednotlivým zemím. Ekonomičtí diplomaté jsou podle šéfa kanceláře komory vstřícní také při hledání obchodních partnerů, dokáží zprostředkovat informace o daném trhu, ale třeba i o tom, jaké jsou k vývozu zapotřebí certifikace. Diplomaté poradí i s vhodnou formou komunikace a korespondence. Taková otázka „How are you?“ je v některých zemích považována za zdvořilostní frázi, zatímco v jiných může být pobídkou k rozsáhlé odpovědi. Je také dobré vědět, ve kterých státech si český podnikatel vystačí s angličtinou a ve kterých potřebuje znalost místního jazyka nebo služby tlumočníka.

Krajská hospodářská komora také spolupracuje s právním kancelářemi v Německu a Polsku, které poskytují poradenství ohledně legislativy v těchto zemích. Moravskoslezské firmy mohou počítat s tím, že prvotní konzultace bude zdarma. Ve spolupráci s právníky se komora zaměřila i na unikátní službu – vymáhání pohledávek v Polsku.

JAN ŽIŽKA

ŽÍŽALY, CHIPSY I LANA

Společnost Ekovermes z Pustějova na Novojičínsku od roku 1990 chová kalifornské žížaly a vyrábí organická hnojiva. Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje ji už dříve prostřednictvím sítě EEN dala dohromady se srbským partnerem. Loni Ekovermes našel partnera také v Nigérii, pomohly i kontakty na českou diplomacii. „Řešili jsme s ministerstvem zahraničí dotazy, které se týkaly vývozu hnojiv, certifikace i povolenek,“ říká krajský exportní specialista Jan Skipala.

Příklad, že projekt ekonomické diplomacie může pomoci k navázání kontaktů, i když se ho zástupci firmy přímo fyzicky nezúčastní, nabízí společnost Hot-Chip. Ta vznikla v roce 2019 v Ostravě a na trh vstoupila s „tortilla chips z nejpálivější papričky na světě“. Hot-Chip se přihlásil do loňské podnikatelské mise do Litvy a Estonska, nakonec se ale zúčastnit nemohl. Krajská hospodářská komora přesto mezitím firmě našla partnery k jednání. Nakonec k navázání spolupráce s litevským partnerem stačilo zaslání vzorků a komunikace na dálku. Hot-Chip již do baltské země dodává své výrobky.

Díky síti EEN se komoře podařilo zprostředkovat kontakty také například firmě Lanex Bolatice, kde se už od roku 1949 vyrábějí lana. Lanex měl zájem o dodávky vysokozátěžových lodních lan do švédských přístavů. Právě trh evropských severských zemí považuje Krajská hospodářská komora do budoucna za jeden z nejnadějnějších. „Jsou to bohaté země a máme tam dobré kontakty,“ vysvětluje Jan Skipala.

(žiž)