JAK POSUNOUT ČESKOU EKONOMIKU VÝŠE? CESTOU JE I ŠPIČKOVÝ SERVIS, OPRAVY, UPGRADE VÝROBKŮ

Servis výrobků nemá v Česku takovou tradici jako strojírenská produkce. „Jsme spíše národem kutilů. Čech vezme do ruky šroubovák, kladivo a snaží se vše opravit sám,“ říká v rozhovoru pro Export.cz podnikatel Vladimír Hlavinka, který se také věnuje vrcholové manažerské práci – šéfuje výrobci a exportérovi kogeneračních jednotek Tedom. V Německu naopak zákazníci očekávají, že když se porouchá motor nebo cokoliv jiného, rychle přijede dokonale vybavený opravář, který zajistí vše potřebné. „To samé třeba v Americe,“ dodává Vladimír Hlavinka.

Zatímco poptávka po servisu bývala na západ od českých hranic podstatně vyšší než v tuzemsku, „kutilská kreativita“ naznačuje, že by se Češi mohli dobře uplatnit právě jako vývozci servisních služeb. V době, kdy ekonomové a podnikatelé volají po nové transformaci ekonomiky, která by Česko posunula do „vyšších hodnotových pater“ v mezinárodním srovnání, se právě servis může stát jednou z nadějných cest. Know-how těch zdejších firem, které se vždy opíraly o vlastní vývoj, se může hodit také při generálních opravách, modernizaci a upgradu výrobků i daleko za českými hranicemi.

Dodavatelé výrobků od motorů po převodovky berou jako samozřejmost, že prodejem zdaleka vše nekončí. „Servis je činností s vysokou přidanou hodnotou, vyžaduje mnohem více tvůrčí duševní a konstrukční práce než sériová výroba,“ prohlásil před časem podnikatel Martin Wichterle, majitel výrobce převodovek Wikov.

Společnost Tedom mimo jiné navazuje na výrobu motorů LIAZ v Jablonci nad Nisou. „Vyrábíme vlastní motory, ale stále více se zaměřujeme na služby spojené se servisem a také výrobu náhradních dílů,“ vysvětluje Vladimír Hlavinka. Tedom v Jablonci rozvíjí servisní centrum, které zajišťuje generální opravy motorů pro přední evropské společnosti. Od kogeneračních jednotek tak firma „zabrousila“ i do automobilového průmyslu – své zkušenosti s vývojem i úpravami motorů hodlá například využít v rámci spolupráce se společností MAN ze skupiny Volkswagen. Jablonečtí odborníci se zaměří na renovaci hlav válců, bloků motorů a dalších komponentů.

PROČ VYHAZOVAT SKVĚLÝ MOTOR…

Novému směru byznysu nahrávají nejnovější trendy. I takové konzervativní odvětví jako evropský automobilový průmysl je pod stále silnější tlakem, aby přijalo principy cirkulární ekonomiky, recyklace a prodlužování životnosti. Repasované motory mohou přispět k efektivnějšímu využívání strojů v mnoha různých odvětvích – energetice, stavebnictví, zemědělství, dopravě nebo těžebním průmyslu. „Nemá žádný smysl vyhazovat starý motor, když může být upraven pro další životní cyklus,“ argumentuje Vladimír Hlavinka. Podobný trend se podle něj nakonec může týkat třeba i osobních automobilů: „V budoucnu, a myslím ne příliš vzdáleném, si dáte auto po prvním cyklu, tedy ať již po najetých kilometrech nebo po několika letech, do servisu, a výsledkem bude generální oprava a náhrada vyměnitelných dílů. Může vám tak vyjet prakticky nové vozidlo.“

Budoucnost strojírenství a příbuzných oborů Vladimír Hlavinka nevidí primárně ve zpracovávání hromady železa, vynakládání obrovského množství energií a neustálé produkce spousty nových výrobků s omezenou životností. „Budoucnost musí být naopak ve vymýšlení chytrých řešení, konstrukcí a technologií, které umožní využít výrobky v několika životních cyklech,“ dodává český podnikatel. Průmysl zůstane pilířem ekonomiky, ale bude více propojen s různými službami, jejichž podíl na hrubém domácím produktu a exportu poroste.

Jak vysvětluje analytik Sujith Unnikrishnan v článku pro server Mobility Outlook, cirkulární ekonomika má v automobilovém průmyslu několik různých rovin. Vše začíná u kontinuálního servisu během celého životního cyklu výrobku, což umožňuje prodlužování živostnosti. Výrobek tak doslouží mnohem později, než bývalo zvykem, ale tím vše nekončí – ještě je možné využít a opravit jednotlivé díly. Tam, kde to není možné, se aspoň využijí odpadní suroviny pro recyklaci. V samotné výrobě je pak možné využívat „eko-přátelské“ materiály typu bioplastů, jimž se automobilový průmysl dlouho bránil. Podobnou logiku cirkulárního hospodářství lze aplikovat i do dalších strojírenských oborů.

KLÍČOVÁ JSOU DATA

Vladimír Hlavinka upozorňuje, jaký význam mají pro prodlužování životnosti výrobků data a obecně moderní informační technologie. Aby byly činnosti jako servis, generální opravy a upgrady co nejúčinnější, je třeba mít dokonalý přehled, co všechno jednotlivé motory nebo třeba turbíny potkalo během jejich „života“, jaký byl způsob jejich provozování. Klíčem k úspěchu jsou mimo jiné dokonalé záznamy z různých čidel a jejich zpracování.

Bariéry pro zavádění jakýchkoliv změn mnohdy nemusí být ani tak technického rázu, týkají se spíše zažitého přemýšlení na straně výrobce i zákazníka. Generální opravy a upgrady si podle Vladimíra Hlavinky často žádají odlišný způsob komunikace se zákazníkem nebo jiný typ smluvních záruk než v případě nových výrobků. Nový přístup k servisu a vůbec ke komunikaci se zákazníkem se bude vztahovat nejen k záruční době, ale k celému životnímu cyklu výrobku. Otázkou například je, jak přesně pracovat s rizikem případné další poruchy.

Pomoci s rozvojem cirkulární ekonomiky může i stát a nemusí to být nezbytně formou dotací. Z dlouhodobého hlediska je podle Vladimíra Hlavinky mnohem důležitější jednoznačné přihlášení se k cirkulární ekonomice. Je třeba také jasně definovat prvky cirkulární energetiky a oprostit se od jejího zjednodušeného pojetí jako pouhé recyklace materiálů.

JAN ŽIŽKA

Více o české ekonomice a jejím exportním potenciálu se dočtete v příštím čísle časopisu MED.