Jan Lipavský: DO AFRIKY VYVÁŽÍME STEJNĚ JAKO DO ČÍNY. OBCHOD S AFRIKOU JE ALE VYROVNANĚJŠÍ

Rozvojovou spolupráci děláme chytře, řekl v rozhovoru pro Export.cz ministr zahraničí Jan Lipavský. Česko se podle něj zaměřuje na to, co v rozvojových zemích přináší největší užitek, a rozvojová spolupráce zároveň podporuje český průmysl. „Je to spojení užitečného a příjemného,“ dodal ministr. Jako velký úkol pro diplomacii vidí debatu s ostatními členy EU o přijetí Ukrajiny: „Budeme vysvětlovat, že je v našem zájmu, aby nám Ukrajina byla co nejblíž a perspektivně se stala také členem Unie.“

Česko nemůže v rámci rozvojové spolupráce poskytnout tolik finančních prostředků jako některé větší země. Myslíte, že přesto má co nabídnout?

Jednoznačně. Děláme to velice chytře a děláme to tak, aby naše rozvojová spolupráce nejenom pomohla na místě, ale také podpořila český průmysl. Je to spojení užitečného a příjemného. Byl jsem pyšný, když jsem viděl některé zdravotnické projekty, které Česko ve světě realizuje. Na konci června jsem vypravil autobus na Ukrajinu, vybavený šesti lůžky intenzivní péče. Významnou část vybavení autobusu zajistily české firmy. Aby mohl autobus plnohodnotně fungovat, jsou v něm samozřejmě i výrobky z jiných členských zemí Evropské unie, protože ne všechno se vyrábí v Česku. Podobné to bylo i v případě daru, který jsme během mé červnové cesty předali v Zambii jedné z hlavních nemocnic. Česko tam vybavilo gynekologickou ordinaci. Zároveň se potvrzuje, že tak můžeme specifickým způsobem otevírat dveře českým společnostem.

Jste tedy zastáncem úzkého propojení rozvojové pomoci a ekonomické diplomacie?

Rozhodně je potřeba dělat obojí. Musíme se zaměřit na to, co v rozvojových zemích přináší největší užitek a také hledat synergie s naší ekonomikou. Máme co nabídnout a je naprosto v pořádku, že tímto způsobem zapojíme i náš podnikatelský sektor.

Zmínil jste cestu do Zambie, v červnu jste byl také v Angole. Jakou mají Češi šanci prosadit se v Africe? Už dříve jste mluvil o tom, že máme určitou výhodu, protože jsme nikdy nebyli koloniální mocností…

Afrika je kontinent budoucnosti. Za posledních deset let se český export do Afriky zdvojnásobil, dnes dosahuje 53 miliard korun ročně. To je podobné číslo jako v případě Číny, ale když poměřujeme vývoz a dovoz, náš obchod s Afrikou je daleko vyrovnanější. V Africe jsme vnímáni jako vyspělá země. My Češi občas brbláme, jsme nespokojení. Je to naše přirozená vlastnost, která nás ale pohání k tomu, abychom podávali lepší výkony. Přesto neškodí, když se zamyslíme nad tím, jak se na nás dívají jinde. České výrobky v Africe platí za kvalitní, funkční. V mnoha zemích světa nemají tak kvalitní vysoké školství jako Česko, jednotlivé sektory ekonomiky nejsou zdaleka tak rozvinuté. A my přicházíme se zajímavými nabídkami. Nedodáváme například pouze samotné zemědělské stroje, ale zároveň umožňujeme africkým studentům, aby studovali v Česku a vraceli se jako specialisté ve svých oborech. Pomáháme rozvíjet celá odvětví.

Zmocněnec ministerstva zahraničí pro kybernetickou bezpečnost Richard Kadlčák jednal v Africe i o rozvojové pomoci právě v této oblasti…

Ano. V rámci našeho programu Cybervac pomáhají čeští experti řadě zemí nastavit kybernetickou bezpečnost, sdílet best practices, nejlepší praktiky v tomto oboru. Je to významný příspěvek z hlediska rozvoje jednotlivých zemí, který také může otevírat další příležitosti pro naše technologie, pro náš byznys.

ŠANCE PRO UKRAJINU

Předpokládám, že budoucí obnovu Ukrajiny vidíte optimisticky. Přesto je tu pořád dost pochybností, které vyplývají ze zkušeností minulých desetiletí. Ukrajinská ekonomika si po rozpadu Sovětského svazu nevedla dobře, zemi trápila vysoká korupce, vlivní oligarchové. Podaří se tohle vše překonat?

Ruská válka znamená pro ukrajinskou společnost spoustu utrpení, ale také unikátní příležitost přerodu. Ambice Ukrajiny stát se členem Evropské unie a NATO musí být naplněna konkrétními činy, ať už se bavíme například o reformách justice nebo celkovém fungování tamní společnosti. Evropská unie je unií práva a vláda práva je jedním z těch nejzákladnějších principů, na kterých EU stojí. Ukrajinci doslova bojují na život a na smrt, aby byli součástí Evropské unie a západní společnosti. Proto věřím, že také dokážou proměnit Ukrajinu, aby se s podobnými neduhy vyrovnala. Nemůžeme si nasazovat růžové brýle, korupci je třeba na Ukrajině překonat. Věřím, že to prezident Volodymyr Zelenskyj zvládne. Zvládne porazit Rusko a stejně tak dokáže proměnit Ukrajinu takovým způsobem, aby mohla vstoupit do Evropské unie.

Důležité je, aby sama Evropská unie zůstala vůči Ukrajině otevřená. Věříte i tomu?

To je velká politická otázka a je třeba mluvit se všemi členskými zeměmi EU, vysvětlovat jim, že je v našem zájmu, aby nám Ukrajina byla co nejblíž a perspektivně se také stala členem Unie. To je úkol i pro naši diplomacii. Evropa zároveň musí podpořit obnovu Ukrajiny, rekonstrukční program bezpochyby bude masivní. Běží už dnes, protože Ukrajina potřebuje pomoc a obnovu už během války. Větší infrastrukturní celky se ale samozřejmě nebudou realizovat do doby, než nastane klid zbraní. Česko na to musí být připravené. Děláme vnitřní reformy, proměňujeme vztahy mezi institucemi, abychom byli připraveni se zapojit do velkých mezinárodních struktur pod vedením Evropské unie a dalších mezinárodních institucí.

I když Ukrajina vyhraje válku, pravděpodobně se bude i pak muset potýkat s neustálým ohrožením…

Celá Evropa bude v ohrožení.

ŠTĚSTÍ PŘEJE PŘIPRAVENÝM

Češi mají na Ukrajině dobrou pověst i díky humanitární pomoci, o které jste mluvil. To ale automaticky neznamená, že se tam každá česká firma prosadí bez nějakého dalšího úsilí. Jak vnímáte šanci českých firem uspět na Ukrajině v náročné mezinárodní konkurenci, v mezinárodních tendrech?

Štěstí přeje připraveným. Je potřeba mít na Ukrajině kontakty, být tam, dělat zatím třeba malé věci a postupně rozvíjet spolupráci. Klíčová je znalost místního prostředí. A Češi mají na Ukrajině opravdu výborné jméno, Ukrajinci nás milují. Věřím, že když přijdeme se správnými nabídkami, dokážeme se do obnovy země plnohodnotně zapojit.

Souhlasíte s názorem, že je třeba i díky českým podnikatelským aktivitám podpořit pracovní příležitosti přímo na Ukrajině, aby se tam mohli vracet také Ukrajinci, kteří dnes pracují v Česku?

Ukrajinci, kteří dnes pobývají v Česku, jsou zařazeni do dvou základních kategorií. Část z nich má trvalé pracovní pobyty. To je standardní legální migrace. Pracovníci z Ukrajiny samozřejmě tvoří největší podíl legální pracovní migrace. Jsou jich tady desítky tisíc. Pak zde máme stovky tisíc válečných uprchlíků, kteří získali vízum podle speciálního zákona o dočasném strpění. Jakmile skončí válka na Ukrajině, budou se, jak vyplývá z logiky věci, vracet na Ukrajinu. Tím nevylučuju, že část z nich si mezitím vytvoří silnější vazby k Česku. Naše vláda usiluje o to, abychom jim otevřeli dveře, aby tady mohli pracovat a byli plnohodnotnou součástí naší společnosti, protože jinak by to ani nefungovalo. Aktuálně v Česku pracuje asi sto tisíc ukrajinských uprchlíků, což znamená, že významně přispívají do české ekonomiky.

JAN ŽIŽKA

Další část rozhovoru s Janem Lipavským vyjde v příštím čísle magazínu Moderní ekonomická diplomacie.