BOHATSTVÍ SKRYTÉ V KRAJINĚ: ČEŠI UČÍ ETIOPANY MAPOVAT ZEMI

Projekty české rozvojové pomoci učí Etiopany, aby sami dokázali lépe zmapovat svoji zemi a naučili se na ní šetrněji hospodařit.

Znám lidi, kteří slepě tápou, protože pohrdají mapou, a věřte, je jich víc než dost, zpívá Hana Hegerová v jedné své písni. O druhé nejlidnatější zemi subsaharské Afriky, Etiopii, toto postesknutí dosud platí. V jedné z nejchudších zemích světa totiž nejsou k dispozici podrobná hydrogeologická data, která by umožnila efektivní využití jednoho z nejcennějších přírodních zdrojů – vody. V zemi, kde má přístup k pitné vodě necelých 60 procent obyvatelstva, je přitom management vodních zdrojů nezbytnou podmínkou rozvoje.

Věci se ale mění k lepšímu. Loni se Etiopie stala jednou z prvních zemí Afriky, která má pro celé území zpracované základní hydrogeologické mapy v měřítku 1 : 250 000. Jde o výsledek jedné z dlouholetých aktivit České geologické služby (ČGS), které podporuje Česká rozvojová agentura (ČRA). „Bez kvalitních mapových podkladů není možné stavět domy, silnice, ani budovat další infrastrukturu, která umožní žádoucí rozvoj městských aglomerací i venkova. V Etiopii toto platí dvojnásob, protože se jedná o geologicky velmi složitou oblast, kterou prochází aktivní tektonická zóna – východoafrický rift,“ říká Kryštof Verner z ČGS a Přírodovědecké fakulty UK v Praze.

V rámci rozvojové pomoci čeští geologové působí v Etiopii od roku 2012, kdy začal jejich pilotní projekt hodnocení geologických rizik. Na ten navázalo geovědní mapování vybraných oblastí Regionu jižních národů, národností a lidu Etiopie (SNNPR). Výsledkem tohoto projektu podpořeného ČRA, který skončil předloni, je mapový soubor v měřítku 1: 50 000, který zahrnuje základní geologickou a hydrogeologickou mapu, mapu půdního pokryvu a geologických rizik. Výstupy doplňuje obsáhlá anglicky psaná metodická příručka základních principů mapování a práce v terénu, která je psaná na míru a zohledňuje specifika práce v etiopských podmínkách.

Cílem projektu ovšem nebyla jen tvorba map, ale také předání potřebného know-how a praktických dovedností partnerské organizaci, kterou je Geologická služba Etiopie (Geological Survey of Ethiopia). „Chtěli jsme, aby se naši etiopští kolegové naučili samostatně získávat, popisovat, interpretovat a pak také řádně využívat geovědní data. Zvyšování odbornosti je totiž základním předpokladem dlouhodobé udržitelnosti tohoto projektu,“ vysvětluje Kryštof Verner. Do všech fází mapování a interpretace dat se zapojila více než desítka etiopských odborníků, kterým nechybí nadšení pro práci. Musejí se však vyrovnávat s velmi omezeným vybavením a extrémně nízkým platovým ohodnocením ve státním sektoru, které často nestačí ani na pokrytí základních osobních potřeb.

Loni pak čeští geologové odstartovali další projekt s finanční podporou ČRA. Tentokrát se zaměřili na kompilaci geovědních map v měřítku 1 : 100 000 pro celé území regionů  Sidama a Gedeo, které patří mezi explozivně se rozvíjející části Etiopie. Nový projekt mimo jiné umožní zpracování územních a krajinných plánů. Opět se přitom počítá i se zapojením etiopských kolegů. Významným pomocníkem v terénu je nová mobilní aplikace, která nahradí blok a tužku. „Práce s daty v tabletu nebo mobilu je mnohem efektivnější. Umožňuje přesně určit polohu v terénu, pracovat s mapovými podklady a výsledky dálkového průzkumu, zadávat popisy zaklikáváním předdefinovaných polí a ukládat různé typy měření. Odpadá pracné přepisování a kontrola z ručně psaných poznámek. Vše vidíme v systému přímo on-line, což je obrovská úspora času,“ popisuje Kryštof Verner výhody nové aplikace, která byla pro účely projektu vyvinuta v Česku.

Současný projekt mapování Etiopie má skončit v roce 2023. Čeští i etiopští geologové ale již teď spřádají plány na další spolupráci. „Rádi bychom vytvořili interaktivní geologickou a hydrogeologickou mapu celé Etiopie, která bude přístupná veřejnosti on-line. Obdobné mapové výstupy často neexistují ani ve výrazně vyspělejších zemích světa. Pro nás i českou rozvojovou pomoc by taková interaktivní mapa byl prestižní záležitostí,“ uzavírá Kryštof Verner.

Hledání vztahu k půdě

Mapy od našich geologů mají v Etiopii široké uplatnění. Mimo jiné je využívá i další rozvojový projekt, který úspěšně pracuje s českým know-how a snaží se ho předávat místním. Experti z Mendelovy univerzity v Brně v oblasti Arba Minch v jižní Etiopii, která trpí degradací půdy, odlesněním a nevhodnými postupy obdělávání, učí místní rolníky postupům udržitelného zemědělství. V rámci pilotního projektu, který probíhal mezi lety 2016 a 2018, vytvořili mapy a plány hospodaření, a také postavili školící středisko. „Je to středobod našeho projektu, probíhají tady všechna setkání, workshopy, školení, soustřeďujeme sem výzkum s partnerskými vědeckými organizacemi. Máme tu zázemí a mimo jiné v centru nabízíme ubytování a stravování dobrovolníkům,“ popisuje Petr Němec z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie Mendelovy univerzity.

Společně se svým týmem vypracoval soubor rad, které mají zajistit ohleduplné a také trvale udržitelné využívání půdy a přírodních zdrojů. Patří sem v prvé řadě diverzifikace plodin. Zatímco například úrodu čiroku nebo kukuřice může zničit nedostatek deště, jiné plodiny, jako jsou batáty, sucho snáze přečkají a zajistí tak místním obživu. V místech, kde je svažitý terén, pak experti z Brna doporučili omezit nebo zcela zrušit pastvu, která vede k erozi půdy. Náhradním řešením může být budování teras zpevněných většinou užitkovými stromy nebo keři, které mohou sloužit i jako krmivo.

První výsledky přístupu, který se snaží obnovit pozapomenutý vztah k často degradované půdě a nabídnout alternativy k tradičnímu zemědělství, se již dostavily. Loni v listopadu proběhl monitoring projektu, z něhož vyplynulo, že na 80 procentech území o rozloze 30 hektarů, kde se hospodaří podle „brněnského“ modelu, již nedochází k rozvoji eroze. Jak ale vysvětluje Petr Němec, naučit Etiopany novým pravidlům farmaření je dlouhodobý proces. „Inovativní postupy v zemědělství se musí místním obyvatelům dostat pod kůži. Většinou jim plně uvěří a přijmou je za své, až když vidí výsledky své práce. Na druhou stranu s námi spolupracují s nadšením a třeba pro dospívající, kterým v oblasti hrozí nezaměstnanost a jen obtížně naplňují své životní cíle, jsou naše metody další možností zisku,“ říká. Výbornou zkušenost mají brněnští vědci se školami, které se do projektu zapojily. „Děti a studenti jsou totiž skupinou, která je obecně nejochotnější přijímat do života nové věci,“ uzavírá Petr Němec.

Pomoc zdola

Geologické mapy a vzdělávání rolníků jsou jen zlomkem českých aktivit, které ČRA v Etiopii zastřešuje. V tomto africkém státě, který patří mezi prioritní země české rozvojové spolupráce, bychom našli na dvě desítky projektů s účastí našich expertů – ať již bilaterálních nebo těch, do nichž se Česko zapojuje prostřednictvím jiných donorů. Jak říká Tomáš Daníček, který má v ČRA etiopské projekty na starosti, Česko se v Africe rozhodně neztratí. A nevýhodou nemusí být ani fakt, že v zemi operují velcí donoři jako jsou USA, Německo nebo třeba Japonsko, s nimiž se česká pomoc co do objemu peněz nemůže poměřovat. „Byť nové projektové náměty schvalují samy etiopské úřady, do velkých projektů, které spravuje tamní vláda, se nezapojujeme. Pomáháme spíše na té nejnižší úrovni. A právě třeba projekty z oblasti zemědělství, vodohospodářství nebo vzdělávání, které cílí na předání know-how, ukazují, že taková přesně zaměřená pomoc má velký smysl,“ dodává Tomáš Daníček.

BLAHOSLAV HRUŠKA