Turecko zavádí restriktivní opatření pro dovozce 

S prohlubujícím se deficitem běžného účtu a mnohem rapidněji klesajícím exportem než importem se turecká administrativa rozhodla přistoupit k několika krokům, které mohou mít dopad i na české vývozce. Prokazování země původu u každého zboží se může pro některé společnosti stát obtížnější. 

Průběh koronavirové krize znamenal konec pozitivních výsledků pro bilanci tureckého běžného účtu. Export se propadl o desítky procent více než import a turecké reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Na řadu přišla celá řada omezujících opatření pro dovozce. Na základě prezidentských dekretů byla zavedena nová cla na tisíce produktů. Jejich výše se liší v závislosti na typu zboží, v některých případech ovšem dosahuje až 30 %. Liší se i doba, po kterou bude výběr cla v účinnosti, aplikace cla pro asi 800 produktů skončí 30. září. 

Výše uvedená opatření se týkají celé řady produktů od stavebních strojů, zemědělských strojů, produktů z oceli, trubek, radiátorů a třeba také mramoru. Co je pro české exportéry důležité – výše zmíněná opatření se netýkají zemí, se kterými má Turecko dohodu o volném obchodu. Unijní produkce řídící se celní unií tak de iure není opatřeními dotknuta. Nicméně na tureckých celnicích je nyní důrazněji požadovaná dokumentace potvrzující zemi původu produktů. Podle analytiků z turecké organizace TEPAV se daná opatření nejvíce dotknou čínských, japonských a amerických produktů. 

Co se unijních, a tedy českých exportérů týkat bude, jsou ovšem chystaná turecká cla na vybrané zemědělské produkty. Po uvalení vysokých cel na import oceli ze strany USA v průběhu roku 2018, sáhla EU k zavedení kvót a následného 25 % cla na ocel vyprodukovanou mimo EU. To z obavy, že unijní trh bude zaplaven levnou produkcí původně směřující do USA, pro kterou nebude jinde odbytiště. O těchto opatřeních EU informovala přes Světovou obchodní organizaci (WTO), v rámci níž je nyní spor EU-Turecko řešen. Turecko ovšem toto opatření postihující celou řada dalších mimounijních zemí považuje za diskriminační a zaslalo k WTO notifikaci oznamující záměr zavést protiopatření. Kromě toho, že budou zavedena cla na ocel putující z EU do Turecka, plánuje Ankara zavést další cla na několik druhů zemědělských produktů včetně krmiva pro psy (dále na kávová zrna ve výši 10 % a šumivé víno v sazbě 25 %). 

Daň na krmivo pro psy

Právě export psího krmiva je pro ČR velice zajímavou položkou. Posledních pět let do země vyvážíme toto zboží v hodnotě cca 50 mil. Kč. Zavedení desetiprocentního cla tak bude pro vybrané exportéry podstatným problémem. Protekcionistická opatření se v zemi dynamicky vyvíjejí a jejich vývoj je třeba pečlivě sledovat. 

Pavel Daněk, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Ankaře

Kerem Özpolat, ekonomický specialista, Velvyslanectví ČR v Ankaře