BARVY CHYTRÉHO MĚSTA – MODRÁ I ZELENÁ

Podnikatel Karel Plotěný odjakživa patřil k nadšencům, kteří prosazovali nové věci. Spoluzakladatel společnosti Asio, předního českého exportéra čistíren odpadních vod, se v minulosti nadchnul pro membránové čistírny, využití tepla z odpadních vod nebo recyklaci bazénových vod. Nyní patří k českým průkopníkům modro-zelené infrastruktury chytrých měst. Smart cities – to jsou nejen různá high-tech řešení, elektronika a informační technologie, ale i zeleň, voda a hlavně rozumné hospodaření s ní. Tedy všechno, co dokáže zlepšit městské mikroklima.

Modro-zelená infrastruktura je zároveň jednou z klíčových součástí „českého města budoucnosti“ – projektu, který má přivést na světové trhy tuzemská řešení pro smart cities. Tyto aktivity podporují agentura CzechTrade i ekonomičtí diplomaté na českých zastupitelských úřadech v zahraničí. Také Karel Plotěný vidí v modro-zelené infrastruktuře exportní potenciál. Na druhé straně v rozhovoru pro Export.cz upozornil, že by se především měla více rozvíjet v samotném Česku. „V tom zatím bohužel zaostáváme,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz spolumajitel firmy, která sídlí v brněnských Horních Heršpicích. Na rozdíl od západní Evropy jsou zdejší developeři vůči posledním trendům skeptičtí a státní správa je pozadu s přípravou potřebné legislativy.

Různé akce ekonomické diplomacie jsou podle Karla Plotěného užitečné ze dvou důvodů – díky navázání kontaktů mohou vést k dalším zakázkám na jednotlivé produkty a navíc se jejich účastníci mohou seznámit s novými poznatky o vývoji v oboru. „Ty mohou být přínosné i pro naše podnikání,“ dodává.

Podobně jako v případě dalších prvků chytrých měst platí to samé u modro-zelené infrastruktury – moderní trendy se postupně šíří ze západní Evropy do východní a Česko má šanci stát se akcelerátorem „nové vlny“ ve střední Evropě. Významnou roli může sehrát také Asio díky dceřiným společnostem na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Chorvatsku. Se svými výrobky se kromě těchto trhů prosazuje i v dalších zemích západní a východní Evropy.

STROMY I TAM, KDE NEROSTOU

Modro-zelená infrastruktura není postavena na high-tech technologiích, ale často se s nimi vhodně doplňuje. V řadě míst se stromy nevysazují kvůli hustým inženýrským sítím pod zemí nebo obavám z problémů, které by časem způsobily jejich mohutné koruny. V těchto případech přináší zeleň do městských aglomerací stromy umělé. Nerezové ocelové konstrukce takzvaných popínavých uličních stromů (v případě firmy Asio zkráceně POUSTR) slouží nejen jako „nosiče“ popínavých rostlin, ale také se podílejí třeba na řízení dopravy a parkování ve městě. Je možné na ně umístit různá čidla, informace o parkování, lampy nebo zásuvky na nabíječku.

Když město čelí velkému horku a suchu, mohou popínavé uliční stromy rozprašovat vodní mlhu a zvlhčovat vzduch. Asio pro tuto alternativu nabízí jako doplněk nádrž a úpravnu vody. Jak připomněl Karel Plotěný, poslední světová výstava EXPO v Dubaji proslavila umělé stromy s nainstalovanými fotovoltaickými panely. POUSTRy se už zařadily mezi exportní artikly společnosti Asio – první vlaštovkou z řad odběratelů se stalo Maďarsko. Brněnská firma zaregistrovala zájem také v Rakousku.

KVALITA, CENA I OSVĚTA

Exportní potenciál pro české firmy se podle spolumajitele Asia rýsuje na západních i na východních trzích. V obou částech kontinentu se ale liší podle toho, jakou roli si tam už modro-zelená infrastruktura vydobyla. Brněnský podnikatel upozorňuje, že zatímco na Západě se Češi mohou prosadit díky kvalitním produktům, které dokáží vyrobit levněji, na Východě mohou pokračovat ve svých průkopnických aktivitách. „Zabýváme se tam osvětou, překládáme veškeré propagační materiály třeba do maďarštiny. Víme, že z hlediska významnějšího rozvoje byznysu to ale bude ještě pár let trvat.“ Česko je přece jen oproti některým jiným zemím o kus dál. Už se tu zformovala skupina mladých architektů, která se snaží modro-zelenou infrastrukturu maximálně prosazovat navzdory celkově nepříliš vstřícnému prostředí.

Budovatelé modro-zelené infrastruktury v zahraničí mohou kromě umělých stromů využít i další výrobky z portfolia firmy Asio. Brněnská firma například vyváží do Německa zařízení na využití dešťové vody. Na Slovensku prodává vegetační pytle, které slouží ke zpevňování různých typů svahů. Pytle ze speciální prodyšné tkaniny se naplňují zeminou, dají se osázet zelení a nahrazují třeba betonové zídky. Speciální tkanina umožňuje bezproblémové prorůstání pytlů kořeny.

ZASAKOVÁNÍ VODY A ZPOMALOVÁNÍ JEJÍHO ODTOKU

Jedním z největších hitů modro-zelené infrastruktury jsou zařízení, která v městské aglomeraci slouží k zasakování vody a zpomalování jejího odtoku. V tomto oboru Asio spolupracuje s německými partnery, kterým pomáhá dostat se s jejich řešeními do střední Evropy. Takzvané zasakovací rošty z recyklovaného plastu nahrazují nepropustné betonové povrchy parkovišť nebo silnic, jejich podkladní vrstvy umožňují obousměrné proudění vody i růst vegetace. „Zpomalovači“ odtoku jsou pak podzemní plastové systémy, díky nimž se voda vsákne, nebo postupně odteče, aniž by udělala vlnu v kanalizaci.

Hlavním smyslem podobných řešení je podle Karla Plotěného postupně vracet městské území, pokud jde o odtoky vody, do stavu před urbanizací. Část vody se díky „zpomalovačům“ vsákne a odpaří, část odteče, rychlost jejího vypouštění by ale ideálně neměla překročit úroveň 10 litrů za sekundu na hektar. Tím se také eliminuje riziko místních záplav. Brněnský podnikatel se dále odvolává na studie, podle nichž se v přirozené krajině odpaří 70 procent vody, zatímco v městské aglomeraci to bývá jen 30 procent. Ve městech tak méně prší a vytvářejí se kolem nich teplotní ostrovy. Modro-zelená infrastruktura může tento poměr zásadně upravit.

NIZOZEMSKÁ INSPIRACE

Sám Karel Plotěný čerpal hodně poznatků o významu modro-zelené infrastruktury pro chytrá města v Nizozemsku, kde také absolvoval speciální kurz. Zaujal ho mimo jiné nizozemský racionální přístup k analýzám širších ekonomických souvislostí. „Nizozemci kladou velký důraz na to, aby městská infrastruktura způsobovala co nejmenší zdravotní potíže obyvatel,“ vysvětluje spoluzakladatel Asia.  Změna životního stylu, kterou přináší zelené prvky a efektivnější nakládání s vodou, má také příznivý hospodářský dopad ve formě snížených výdajů na zdravotnictví.

Podobné je to s přístupem k čištění odpadních vod. Jestliže se podaří více využívat přírodních očistných procesů, může to znamenat výrazné omezení výdajů na energie.

Jednou věcí jsou vize, jasné argumenty a představy, druhou věcí schopnost je rychle prosadit v Česku a dalších zemích střední a východní Evropy. Karel Plotěný realisticky počítá s tím, že je to spíše běh na dlouhou trať. V tomto směru se zase poučil v Rakousku. „Rakušané mi vysvětlovali, že i tam trvalo patnáct let, než se změnilo myšlení lidí, zákonodárců a developerů, jejichž zájmy šly proti novému trendu,“ zdůrazňuje. Postupem času ale veřejné mínění dotlačí dřívější odpůrce z řad firem k jinému postoji. Uvědomí si, že chovat se neudržitelně je zkrátka neslušné.

Když chtějí nadšenci něco prosadit, je třeba podle brněnského podnikatele vytvořit „smečku“ lidí, kteří se dokážou navzájem podporovat. Proto se Asio snaží spolupracovat se skupinou mladých architektů, kteří mají pořád omezený vliv, ale v jednotlivých případech už dokázali prvky modro-zelené infrastruktury v rámci nových projektů sídlišť prosadit. Kontakty s architekty a projektanty firma Asio vždycky považovala za klíčové. Nové věci se dařilo prosazovat díky spolupráci s nimi.

JAN ŽIŽKA

Více o českých řešeních pro chytrá města se dočtete v příštím čísle časopisu Moderní ekonomická diplomacie.

FOTOGALERIE