LUXUS JMÉNEM ČISTÁ VODA 

Čeští vodohospodáři dokazují, že rozvojová pomoc může být začátkem nových obchodních příležitostí, v nichž se uplatní české technologie a know-how.

Vesnické studny v jižním Moldavsku jsou často malebné. Voda z nich má ale pochybnou kvalitu. Foto: Shutterstock

Osadu Bogušići na východě Bosny a Hercegoviny tvoří osmdesát roztroušených usedlostí a dohromady čítá sotva tři stovky obyvatel. Nijak se tím neliší od ostatních obcí v okolí správního centra Goražde. Platí to bohužel i o nakládání s odpadními vodami. Není tu kanalizace, lidé se spoléhají na septiky a tekuté odpady z domácností tak často znečisťují potok ústící do řeky Driny. Od letošního září se ale Bogušići na vodohospodářskou mapu Bosny a Hercegoviny zapsalo jako vzorový příklad místa, kde lidem není okolní příroda lhostejná. V osadě vyrostla kořenová čistička odpadních vod, uměle založený mokřad, který odpadní vody z domácností dokáže levně a efektivně vyčistit.

Čističku vybudovala jako své referenční dílo česká firma Dekonta, která má v Bosně a Hercegovině bohaté zkušenosti. Působí na tamním trhu již šest let, staré ekologické zátěže a nakládání s odpady řešila třeba v Tuzle, Goražde, Mostaru nebo Banja Luce. Experti z Dekonty pracovali nejen v Bosně a Hercegovině, ale i v Makedonii, Kosovu nebo Srbsku, kde se podíleli na dekontaminaci válkou těžce poničené rafinerie v Pančevu.

Přírodní čističku v Bogušići firma vybudovala za pomoci dotačního Programu B2B České rozvojové agentury (ČRA), která projekt podpořila jak v přípravné, tak realizační fázi. Volba zapadlé osady přitom nebyla náhodná, svou roli hrály nejen přírodní podmínky a roztroušená aglomerace, ale i zlepšující se povědomí o ekologii v Bosně a Hercegovině. „S tím, jak se země přibližuje k Evropské unii, roste i tlak na přijímání nové legislativy a řešení problému s odpadními vodami. Z hlediska nakládání s odpady řeší Bosna a Hercegovina totéž, čím jsme se my v Česku zaobírali před dvaceti lety,“ říká Vojtěch Musil, projektový manažer Dekonty.

S kořenovými čistírnami má Dekonta zkušenosti nejen z Česka, kde jich provozuje šest, ale nově také třeba z Kambodži nebo Polska. Ekologický systém, postavený na principu samočistění, dokáže obsloužit nižší stovky domácností a je vhodný všude tam, kde neexistují konvenční čistírny odpadních vod. Kromě nižších pořizovacích nákladů, které se pohybují mezi 500 a tisíci eury za jednu připojenou domácnost, je výhodou kořenových čističek také nenáročná údržba, jež se obejde bez přečerpávání a udržování hladiny mikroorganismů v kalech.

Dekonta má s rozvojovými projekty bohaté zkušenosti. Na Balkáně kromě ČRA spolupracovala třeba také se slovinskou rozvojovou agenturou (CMSR), Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj, Světovou bankou nebo OSN. V případě referenční čističky v Bogušići česká firma věří, že vzorový projekt dokáže nalákat zájemce z řad státních úřadů, obecní správy či soukromého sektoru. „Kořenové čističky jsou výhodné pro malé obce, ale třeba také apartmánové komplexy nebo hotely, které se v Bosně a Hercegovině hodně staví. Doufáme tedy, že náš projekt v Bogušići na sebe naváže i komerční zakázky,“ vysvětluje Jan Vaněk, člen představenstva Dekonty.

Podobný model, kdy se díky rozvojovému projektu podařilo rozjet byznys, si už ostatně Dekonta v Bosně a Hercegovině vyzkoušela. Mimo jiné díky studii proveditelnosti sanačního zásahu v areálu chemičky Gikil v Lukavci, kterou také podpořila ČRA, Dekonta společně se slovinskou firmou KEMIS loni otevřela centrum, které se zaměřuje na biologické ošetření půdy kontaminované zejména ropnými deriváty. V Bosně a Hercegovině navíc chystá i vlastní pobočku, která bude stoprocentní dceřinou formou české Dekonty.

Kořenová čistička odpadních vod v Bogušići je levná a ekologická. Foto: Dekonta

Venkovské studny skrývají nebezpečí 

S vodohospodářskými projekty má na jihovýchodě Evropy dlouholeté zkušenosti i jiná česká společnost, která využívá programů ČRA – VODNÍ ZDROJE. Pražská firma s více než padesátiletou tradicí působí v jižním Moldavsku již pět let. V roce 2014 tu v rámci zahraniční rozvojové pomoci mapovala veřejné zdroje pitné vody, tedy zejména studny, vrty a prameny, z nichž je zásobováno místní obyvatelstvo. Záměr úkolu byl zřejmý – většina Moldavanů žijících ve venkovských oblastech nemá přístup k pitné vodě z vodovodu a jsou odkázáni na zdroje pochybné kvality. Ani napojení na centralizovaný systém ale nezaručuje dodávku kvalitní pitné vody – více než dvě třetiny vodovodů jsou v Moldavsku ve špatném stavu a často nesplňují hygienické požadavky. Podle údajů moldavského ministerstva zdravotnictví je závadná voda příčinou až čtvrtiny akutních průjmových onemocnění a hepatitidy a 25-30 procent nepřenosných somatických onemocnění.

Česká společnost odebrala v jižním Moldavsku řádově tisíce vzorků a následně provedla základní chemickou a mikrobiologickou analýzu. Čeští experti zjistili, že voda je ve venkovských oblastech znečistěná nejen mikrobiologicky, ale i organickými a anorganickými látkami pocházejícími ze zemědělské výroby. Na leckterých místech se vyskytovaly i těžké kovy nebo ropné produkty. Problémem moldavského venkova jsou také příliš mělké studny, které jsou náchylné ke kontaminaci povrchovými vodami. Často se ve studních vyskytovala také voda se zvýšeným obsahem solí, tvrdá a silně mineralizovaná.

Vodárna v kontejneru

V roce 2017 na mapu znečistění čeští vodohospodáři navázali tříletým projektem na zlepšení dostupnosti pitné vody v jižním Moldavsku, který získal podporu z programu B2B České rozvojové agentury. „Na základě naměřených dat a znalosti místních poměrů, s nimiž nám hodně pomohl místní partner, společnost Boncom, jsme si pro pilotní projekt vytipovali vrt ve vesnici Orac. Naši technici pak navrhli, smontovali a na místě odzkoušeli malou úpravnu vody umístěnou v kontejneru,“ vysvětluje Helena Burešová, vedoucí moldavského projektu firmy VODNÍ ZDROJE. Minivodárna využívá systém komplexní předúpravy a reverzní osmózy, které z vody odstraní nežádoucí látky. Následně je pak voda mineralizována tak, aby splňovala hygienické limity pro pitnou vodu.

Zařízení počátkem letošního podzimu Vodní zdroje bezúplatně předaly místnímu úřadu v Oracu. Kontejnerová vodárna tak může sloužit jako referenční projekt v dalších plánech na rozšíření cenově přijatelné technologie k úpravě vody. „V Moldavsku sice existují plány na vybudování nových vodovodních řadů, na malé vesnice ale centralizovaná soustava beztak nedorazí. Pokud se Moldavanům podaří zajistit financování, právě malé úpravny vody by se mohly stát nadějí pro mnohé obce, které svým obyvatelům zdravotně nezávadnou vodu nemohou nabídnout,“ věří Helena Burešová.

BLAHOSLAV HRUŠKA

 

Vstup na chorvatský trh