Češi pomáhají pivu na západním Balkáně

Česká rozvojová agentura podpořila v Srbsku a Bosně a Hercegovině dva projekty, které cílí na lokální produkci piva s využitím technologického know-how z Česka.

Sarajevský pivovar má tradici ještě z dob Rakouska-Uherska, stejně jako tehdy se tu i dnes vaří pivo plzeňského typu. Foto: Shutterstock

Město Vršac v srbském Banátu patří mezi lokality na Balkánu, které stály vždy ve víru dějin. Vládli tu Osmané, Rakušané i Maďaři, mluvilo se tu německy, rumunsky, ale také česky. Byť zdejší populace české menšiny není tak početná jako v sousedním Rumunsko, ve Vršci dodnes působí Česká beseda. Nedaleko odsud, ve vesnici Mesić, ale najdeme i jinou, moderní českou stopu. Zdejší stáčírna minerálky „Moja Voda“, generální dodavatel Air Serbia, se v roce 2016 rozhodla, že postaví minipivovar. A vsadila na české suroviny a know-how.

Vršacké pivo, které navázalo na tradici místního pivovaru z 18. století, se vaří z českých přísad, podle českého receptu a za pomoci české technologie. „Z Česka si vozíme světlý i karamelizovaný slad a žatecký chmel. Finančně nás to vyjde podobně, jako kdybychom nakupovali na srbském trhu, kvalita je ale někde úplně jinde,“ říká Bronislava Arsićová, technoložka minipivovaru o kapacitě 3 tisíce hektolitrů ročně. Samotná receptura na vršacký světlý i tmavý Kamarad, jak se pivo jmenuje, pochází od pivovarské skupiny Ossegg, která navazuje na tradice zlatého moku z oseckého cisterciáckého kláštera na severu Čech. Technologii minipivovaru včetně montáže a proškolení obsluhy pak provedla firma Roneli SE, která se specializuje na generální dodávky staveb a stavební management a má za sebou úspěšné projekty v Indii, Jižní Koreji, Vietnamu, Kongu, Rusku nebo Kazachstánu. Zaškolení personálu minipivovaru pod dohledem českého sládka proběhlo ve dvou etapách. Nejdříve v obdobném zařízení v Česku, ve druhé fázi pak přímo v Srbsku.

Kamarad nepatří mezi významné hráče na srbském trhu, na němž dominují velcí světoví lídři jako Carlsberg, Heineken nebo Molson Coors, mateřská společnost Staropramenu, který se ostatně v Srbsku licenčně vaří. V rámci kategorie řemeslných piv je nefiltrovaný a nepasterizovaný Kamarad nicméně významná lokální značka, po nichž roste poptávka. V Srbsku je více než dvacet mikropivovarů a některé z nich, jako je Dogma nebo Kabinet, jsou zejména u mladých konzumentů oblíbené po celé zemi.

Minipivovar pro Srbsko

Úspěch srbského zlatého moku s českým puncem a nadějné vyhlídky na tamním trhu proto pivovarníky z Roneli SE inspirovaly k dalšímu kroku. S podporou dotačního Programu B2B České rozvojové agentury (ČRA) vytvořila předloni firma podnikatelský plán pro stavbu pivovaru v Srbsku o kapacitě 3 tisíc hektolitrů ročně. Sběr dat probíhal přímo v Srbsku, samotnou analýzu pak dělali čeští experti. Výsledkem podnikatelského plánu je pak manuál, jak by se na srbském trhu dal založit a provozovat minipivovar. Vademecum přitom obsahuje i návrh použití pivovarských technologií, surovin a receptur.

V podnikatelském plánu společnosti Roneli nechybí doporučení ohledně typu piv. Kromě klasických ležáků je možné sortiment budoucího pivovaru doplnit různými druhy svrchně kvašených piv, především typu Ale, IPA a APA. Vhodné je také minipivovar spojit s restaurací, která zajistí až polovinu prodejů.

„Srbsko je z pohledu českých firem velmi zajímavým a perspektivním trhem. Legislativní překážky jsou minimální, země se připravuje na vstup do Evropské unie, a i z těchto důvodů se snaží vstup na místní trh spíše usnadnit,“ míní Jaroslav Soukal, který měl coby ředitel divize Pivovary společnosti Roneli SE srbský projekt na starosti. Dávají mu za pravdu i čísla – i když je Srbsko spíše zemí vína a ovocných destilátů, export českých piv do této balkánské země se za posledních pět let více než zdvojnásobil. Loni čeští pivovarníci na tento hned po Chorvatsku nejvýznamnější balkánský trh vyvezli 55 tisíc hektolitrů pěnivého moku. „Českému pivu se daří i na méně tradičních trzích mimo EU, jako je právě Srbsko. Potvrzuje to fakt, že naše pivo chutná skutečně všude,“ říká Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven.

V Srbsku roste obliba lokálních minipivovarů. Jedním z nich je i Crna Ovca v Zemunu na okraji Bělehradu. Foto: Shutterstock

Na pomoc místním komunitám

Srbsko není jedinou balkánskou zemí, kde má zlatý mok s českou stopou nejen tradici, ale i dobré vyhlídky. Slibným trhem je také Bosna a Hercegovina, kam se rakousko-uherská pivovarská technologie dostala ještě v časech osmanské nadvlády. Dodnes funkční a oblíbený Sarajevský pivovar, svého času jeden z největších výrobců zlatého moku v rakousko-uherské monarchii, používal zařízení vyrobené v Ringhofferově továrně v Praze na Smíchově, vařil ležák plzeňského typu a chlubil se reklamním sloganem „první český pivovar“.

Přestože se v Bosně a Hercegovině i díky muslimské populaci dnes ročně v přepočtu na obyvatele vypije jen asi třetina toho, co v Česku, poptávka po pivu roste. Výroba přímo v zemi ale kapacitně nedostačuje, a tak Bosna a Hercegovina až 70 procent své spotřeby piva pokrývá dovozem – především ze sousedního Chorvatska, ale i Slovinska, Černé Hory nebo Srbska. A samozřejmě také z Česka. Byť jde prozatím o malé objemy – loni české pivovary do Bosny a Hercegoviny vyvezly pouhé 2 tisíce hektolitrů piva.

Změnit by to mohl projekt pražské společnosti TechOrg, která se rozhodla prozkoumat ekonomické možnosti rozvoje místních komunit v Bosně a Hercegovině skrze lokální produkci piva. Firma se stala jednou ze 33, která letos získala finance z dotačního Programu B2B České rozvojové agentury. Podnikatelský plán společnosti TechOrg počítá s analýzou, na jejímž základě vyhodnotí možnosti výstavby minipivovaru o roční kapacitě tisíc až 2 tisíce hektolitrů.

Projekt minipivovaru by měl také přispět k rozvoji místní komunity, protože v zemi je stále nízká míra podílu malých a středních podniků na budování ekonomiky. „Chceme také zohledňovat principy šetrnosti k životnímu prostředí, genderové neutrality a zejména budeme klást důraz na zapojení místní komunity do procesu rozhodování, financování a vlastnictví projektu. Cílovými skupinami budou obyvatelé a návštěvníci vybraného regionu Bosny a Hercegoviny, v němž by minipivovar měl vzniknout,“ dodává Ondřej Hlaváček, majitel a hlavní inženýr společnosti TechOrg.

Jak záměr firmy Roneli, tak podnikatelský plán Techorg nepatří svým rozsahem a dopadem mezi velké ekonomické projekty. Svým důrazem na podporu lokálních hospodářských aktivit ale doplňují českou stopu na západním Balkáně, jejíž prosazování zůstává prioritou české zahraniční politiky.

BLAHOSLAV HRUŠKA

 

Příležitosti pro české firmy na finském trhu