TENKRÁT NA VÝCHODĚ: UKRAJINA NEPŘESTÁVÁ LÁKAT ČESKÉ INVESTORY

Kromě exportérů Ukrajina nepřestává lákat ani české investory. Země sužovaná válkou paří stále mezi riskantní destinace, nabízí ale atraktivní příležitosti v nemovitostech, energetice, médiích nebo třeba i startupech.

Tomáš Fiala je ředitelem a zakladatelem investičního fondu Dragon Capital, pod nějž spadá pestré portfolio firem z oblasti bankovnictví, nemovitostí, energetiky, ale i médií. V nejbližších letech chystá fond proinvestovat ročně až 150 milionů eur, a tak je jeho diář plný schůzek, mítinků a termínů. Jeho běžný den v kanceláři velké administrativní budovy je ale na hony vzdálený tomu, který by na stejném postu vedl v Praze, New Yorku nebo Dubaji. Tomáš Fiala léta podniká v Kyjevě, kde válka každodenní práci manažera úplně zpřeházela. „Dneska budeme mít jen 12 hodin elektřiny denně, v některých čtvrtích možná jen šest. Pro všechny naše firmy máme nakoupené generátory a vybudované protiletecké kryty, jednu naši budovu zasáhla ruská raketa, v jiné to jen vytlouklo okna. Žijeme v neustálém napětí, děti spí v bunkru a když se chci podívat do Prahy, nemůžu jednoduše nasednout na letadlo, ale strávím na cestě celý den,“ popisuje Tomáš Fiala svůj podnikatelský i osobní život na Ukrajině.

Zatímco dlouho to vypadalo, že ve válečném stavu veškerou péči spolkne jen údržba současného portfolia, zhruba před rokem a půl Dragon Capital rozjel další projekty. Aktuálně například navyšuje základní kapitál v bance Unex, kterou spoluvlastní, na západní Ukrajině investuje do decentralizovaných energetických zdrojů, ve Lvově staví na 1200 bytů a velký průmyslový park a v Truskavci chce vybudovat novou stáčírnu minerální vody.

I když je Ukrajina ve válce s Ruskem, na tamním trhu vidí Tomáš Fiala příležitostí dost. „Je tu mnohem menší konkurence než ve střední Evropě a kvůli válce jí navíc ještě ubylo. Pro investory to znamená, že na Ukrajině lze získat významný podíl na trhu za mnohem menší investici než jinde v Evropě. Úřady tu povolení vydávají rychle, ukrajinský stát navíc vše dereguloval, což otevírá nové pole příležitostí v energetice,“ dodává investor. Původně brněnský finančník, který na Ukrajině působí již pětadvacet let, do svého portfolia přidal i média, v nichž – jak sám říká – viděl především další způsob podpory občanské společnosti. Pod Dragon Capital tak spadá internetový deník Ukrainska Pravda, zpravodajský server New Voice (dříve Novoje Vremja), a také Radio NV.  

VÍTR, SLUNCE I PLYN

Dragon Capital, který spravuje portfolio v hodnotě přes miliardu amerických dolarů, není jedinou výraznou českou investorskou stopou na Ukrajině. Za největší akvizicí z Česka od začátku ruské agrese stojí investiční skupina Karla Komárka KKCG, respektive její těžařská odnož MND (Moravské naftové doly), která ve spolupráci s místní firmou Eco-optima vybudovala větrný park v ukrajinském Orivu v hodnotě 61,5 milionu eur. Soustava větrníků o výkonu 59 megawattů pomůže diverzifikovat zdroje elektřiny, navíc projekt stojí v hornatých a větrných Karpatech, což ještě zvyšuje návratnost investice.

A smysl dává také zapojení MND. Čeští těžaři totiž na Ukrajině denně vytěží třikrát více plynu než doma na Moravě a letos se jim navíc podařilo získat pod svá křídla celé další vydatné ložisko zemního plynu. „Do rozvoje nových ložisek jsme investovali za poslední dva roky v přepočtu přes půl miliardy korun. A to včetně nových silnic a plynovodů. Věříme v perspektivu Ukrajiny a nadále plánujeme investice a posilování našeho podnikání v zemi,“ říká Martin Beneš za KKCG.

Komárkův holding není jediný, koho podnikání v ukrajinské energetice zajímá. Firma Ekotechnik, za níž stojí podnikatel Aleš Korostenský, ještě před válkou na Ukrajině vybudovala hned několik solárních elektráren s výkonem 144 MW a v sužované zemi působí i nadále. Finančník Libor Winkler zase prostřednictvím investičního fondu RSJ vložil peníze do firmy Teploinvest, která by na Ukrajině chtěla vyrábět kotle na spalování biomasy. Decentralizovaná a udržitelná výroba tepla by měla nahradit zničené nebo ruskými okupanty obsazené ukrajinské teplárny. V zemi, kde bylo před válkou 40 procent obyvatelstva závislých na ústředních dodávkách tepla, je větší zapojení obnovitelných zdrojů mnohem palčivější než jinde v Evropě.

LEVNÁ A FLEXIBILNÍ SÍLA

Výraznou českou stopou na Ukrajině je také továrna Time & Space v haličském Stryji na západě Ukrajiny, která vyrábí kabelové svazky pro automobilky a výrobce domácích spotřebičů. Před deseti lety ji zakládala podnikatelka Michaela Macharik. A přestože ruská agrese zpřeházela její plány a srazila počet zaměstnanců na polovinu, na Ukrajině podniká dodnes. „Jsme jedním z největších zaměstnavatelů a investorů v regionu, vybudovali jsme si tu dobré jméno, nechceme to jen tak opustit. Máme výrobní prostory, které nejsou úplně využité, a proto je nabízíme i jiným firmám,“ zdůrazňuje Michaela Macharik s tím, že Ukrajina pořád disponuje relativně levnou, a přitom flexibilní pracovní silou.

Prvním nájemcem fabriky ve Stryji by se měla stát IPR Aqua, dceřiná společnost Dekonta Holdingu, která se zabývá čištěním vody. Chce se zapojit do obnovy zničené infrastruktury země a své úpravny vyrábět přímo na místě. Komerční aktivity by tak měly navázat na ty rozvojové: na Ukrajinu již IPR Aqua několik svých úpraven dodala v rámci humanitární pomoci.

Západ Ukrajiny, který má dobrou dopravní dostupnost ze sousedního Polska, je podle Michaely Macharik výhodnou destinací pro všechny výrobní firmy, které by chtěly část produkce přenést z Česka: nejen kvůli levnějším nákladům na práci i energie, ale i kvůli dobrému jménu Česka a kulturní a jazykové blízkosti Ukrajinců. „Zdá se mi, že v tomhle jsme trochu zaspali, potkávám tu hodně polských nebo německých investorů, Čechů je jen pár. Po válce tu přitom bude chtít být každý, správná příležitost je právě teď,“ dodává česká podnikatelka, která stojí v čele Česko-ukrajinské obchodní komory.

LOVCI STARTUPŮ

Okénko příležitostí se přitom otevírá nejen pro klasické investory, ale i pro ty, kteří mají v hledáčku startupy. Letos na jaře se v Česku rozjel N1 Ventures U-Tech, vůbec první středoevropský fond určený čistě na podporu ukrajinských startupů v rané fázi. Kromě fondu N1 Ventures se v něm angažuje i česká investiční skupina Pale Fire Capital nebo podnikatelé Josef Průša (Prusa Research) a Libor Winkler (RSJ). Fond cílí na 10 milionů eur, které chce investovat do zhruba 15 začínajících technologických firem, přičemž se nevyhýbá ani těm, které nabízí produkty dvojího užití, tedy jak pro civilní, tak pro armádní sektor. Ruská agrese podnítila výzkum a vývoj obranných prostředků a rozvinula mnoho technologických nápadů, které Ukrajinci letos v září představili ve Lvově na Defence Tech Valley, vůbec největší investorské konferenci v zemi.

Být na místě je přitom jedním z klíčů k úspěchu. „Naší výhodou je, že na rozdíl od mnoha západních investorů, kteří fungují na dálku, na Ukrajinu skutečně jezdíme, náš tým je na místě. V Kyjevě máme pobočku, berou nás tam jako insidery startupové scény. A pomáhá nám také dobré jméno Česka, ze kterého můžeme těžit,“ říká Ondřej Homola, partner fondu N1.

N1 Ventures U-Tech už ohlásil tři investice do nadějných projektů, za nimiž stojí Ukrajinci. Prvním „úlovkem“ je společnost Respeecher, který vyvíjí software pro digitální syntézu řeči. Za pomoci umělé inteligence už takto pro Disney+ dokázala rozmluvit mladého Luka Skywalkera v seriálu Star Wars: The Mandalorian. Pro americkou televizi NBC a její soutěž America’s Got Talent zase ukrajinský startup oživil Elvise Presleyho. Čeští investoři také vložili peníze do startupu Liki24, platformy pro online nákup a doručení léků a zdravotnických produktů. Do portfolia N1 Ventures U-Tech patří i Every Health, první virtuální klinika určená klientům z řad LGBT komunity. „Na Ukrajině chceme podporovat komerční potenciál spojený s kreativitou a technickým talentem. Kapitálu určeného pro ranou fázi je v zemi stále málo, příležitostí naopak hodně,“ dodává Ondřej Homola.

UDRŽET ZEMI V CHODU

Ať už jde o nemovitosti, energetiku, výrobu nebo podporu začínajících firem, jedno mají čeští investoři na Ukrajině společné. Své podnikání neberou jen optikou zisků, ale i pomoci, a investice tak pro ně mají silný sociální a filantropický rozměr. Na Ukrajině díky nim nezanikají pracovní místa, ekonomika se udržuje v chodu a významný je i pocit, že ani pro investory není země ve válečném stavu „na odpis“. „Investiční příležitosti jsou i signálem, že ekonomicky má země stále co nabídnout a zůstává atraktivní,“ myslí si Ondřej Homola z fondu N1.

Tomáš Fiala jako dlouholetý investor přidává i další domácí prvek, kterým je jistota, že kompletní zisk jen tak neodpluje do zahraničí. „Peníze na Ukrajině ve velkém reinvestujeme, patříme mezi dlouhodobé sponzory vysokého školství i armády,“ říká ředitel a zakladatel investiční společnosti Dragon Capital. A že je investování na Ukrajině pořád tak trochu riskantní podnik odehrávající se „tenkrát na Východě“? Může se to tak jevit. Ale jak říká Michaela Macharik: „Kdo nechce riskovat, může zůstat v Česku“.

BLAHOSLAV HRUŠKA