Rozhovor s Pavlem Frelichem:

Do rozvoje chudých zemí musíme zapojit soukromý sektor 

Díky projektům České rozvojové agentury se rýsují nové podnikatelské příležitosti i pro české firmy. „Pomáháme otevírat dveře na nové trhy, získávat potřebné reference,“ říká nový ředitel České rozvojové agentury Pavel Frelich.

Přicházíte do čela České rozvojové agentury s pověstí bankéře. Jak to vlastně jde dohromady – bankéř a řízení rozvojové instituce?

Nejsem původní profesí bankéř. Mám zkušenosti i ze státní správy, začínal jsem na ministerstvu financí. Postupně jsem měl stále více na starosti rozvojovou agendu a mezinárodní rozvojové instituce, mezi něž patří Světová banka, Mezinárodní měnový fond, Evropská banka pro obnovu a rozvoj a další. Tato oblast mě velmi oslovila, věnoval jsem se jí i v rámci postgraduálního studia. Nakonec jsem se stal zástupcem České republiky ve Světové bance. Tam jsem se hodně zaměřil právě na financování rozvojových projektů.

Očekáváte, že vám zkušenosti ze Světové banky nyní mohou pomoci?

Určitě. Světová banka je nejvýznamnější globální rozvojovou finanční institucí, která se dlouhodobě věnuje rozvojové problematice. Její know-how je pro nás zajímavé, může nás inspirovat v tom, jak si nastavíme priority. Česká republika je v porovnání s vyspělými evropskými zeměmi poměrně malým donorem, ale usilujeme o to, abychom s poměrně malými prostředky dosáhli v rámci pomoci nejchudším zemím světa co největšího efektu. Ve Světové bance jsem se hodně zabýval také dlouhodobou udržitelností podpořených projektů. Cestou k tomu je mimo jiné větší zapojení soukromého sektoru do rozvojové pomoci.

Jaké jsou vaše hlavní priority jako nového šéfa České rozvojové agentury?

Přicházím do rozvojové agentury v době, kdy v rozvojové agendě nastávají poměrně zásadní změny – nejenom v Česku, ale i celosvětově. Je totiž zřejmé, že globálních rozvojových cílů není možné dosáhnout právě bez zapojení soukromých zdrojů. Mobilizace soukromých zdrojů prostřednictvím zapojení nových finančních nástrojů je jednou z mých priorit.

V Česku v minulosti spíše zazníval argument, že není vhodné propojovat neziskový sektor se soukromými podnikatelskými plány…

Jde skutečně o poměrně nový trend. Rozvojová pomoc by neměla být vnímána jako pouhý dar, solidarita nebo charita. Musí jít o investici do rozvoje, kterého se pochopitelně musí účastnit také privátní sektor. Ten ale potřebuje nějaké stimuly, chudé země jsou pro něj rizikovým teritoriem a soukromé firmy se tam obvykle nevydávají s nějakým velkým nadšením. Státní instituce by měly svou podporou přispět ke zmírnění rizik investic na tamní trhy.

Širší komerční aktivity

Chcete prostřednictvím rozvojové pomoci podporovat také export a investice českých firem?

Česká rozvojová agentura není agenturou pro podporu exportu, nemůže to tedy být naším primárním posláním. Naším primárním cílem je pokoušet se zmírňovat chudobu a pomáhat nejchudším zemím, aby se dostaly na udržitelnou cestu v oblasti ekonomického a sociálního rozvoje. Na druhou stranu je zjevné, že jak zahraniční rozvojová spolupráce, tak ekonomická diplomacie patří mezi základní pilíře zahraniční koncepce České republiky. Je třeba, aby tady docházelo k synergiím a aby se jednotlivé pilíře vzájemně podporovaly. My se snažíme k této synergii přispívat zejména prostřednictvím dotačního programu B2B – business to business partnership. Nabízíme soukromému sektoru, zvláště malým a středním podnikům, aby s naší podporou vytvářely podnikatelské plány a studie proveditelnosti pro potenciální projekty v rozvojových zemích, a aby následně své podnikatelské projekty také realizovaly.

Máte na mysli české podniky…

Samozřejmě, veškeré dotace můžeme poskytovat pouze českým podnikům. V současnosti máme šest prioritních zemí, na které se v rámci rozvojové pomoci zaměřujeme – Bosnu, Moldavsko, Gruzii, Kambodžu, Etiopii a Zambii. Naše projekty B2B se ale tímto výčtem neomezují, jsou otevřeny pro projekty ve všech rozvojových zemích. Tyto projekty mohou soukromému sektoru otevřít dveře na nové trhy, dáváme mu možnost, aby získal potřebnou referenci díky projektu, na který Česká rozvojová agentura přispěje.

Jestli tomu dobře rozumím, vše směřuje k tomu, aby díky vašim projektům vznikl podnikatelský záměr, ze kterého bude dál profitovat jak příslušná země, tak lidé, kteří se těchto projektů účastní…

Pomáháme vytvářet podnikatelské prostředí, nová pracovní místa, a tím podporovat ekonomický růst a vyšší životní úroveň. Nejde nám o pouhé vytváření studií, ale primárně nám jde o to, aby si česká firma našla partnera a v rámci takového partnerství celý projekt také realizovala. Na takový projekt pak mohou navazovat dlouhodobější komerční aktivity českých podnikatelů. Mohu zmínit příklady firem jako Enviros nebo Geotest, které si zřídily pobočky nebo regionální zastoupení na Balkáně v oblasti životního prostředí a sanitace. Další firmou, která je hodně aktivní v rámci projektů zahraniční rozvojové spolupráce, je například Dekonta, která se zaměřuje rovněž na oblast ochrany životního prostředí. Díky projektům podpořeným Českou rozvojovou agenturou se jí podařilo také následně získat komerční zakázky.

Kde všude se rodí tyto nové projekty českých firem?

Prakticky všude, kde jsme rozvojovou pomoc poskytovali. Ale mohu zvlášť zdůraznit právě země Balkánu a bývalého Sovětského svazu. Jsou to země, v nichž mají zájem o naše zkušenosti s ekonomickou transformací. Naší výhodou je i jazyková vybavenost. Ne všichni v těchto zemích mluví anglicky a my se tam určitě domluvíme lépe než třeba Španělé, Němci či Francouzi.

Nové finanční možnosti

Zaznamenal jsem, že v rámci rozvojové pomoci chcete více využívat takzvané nové finanční nástroje, které jdou nad rámec pouhého poskytování přímých dotací. Co v tomto ohledu chystáte?

Chceme uzavřít partnerství s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB) a se státní pojišťovnou EGAP. My jako Česká rozvojová agentura nabídneme v rámci konkrétního projektu dotaci ve výši 50 procent celkových výdajů. Příslušná firma ale bude mít zároveň možnost získat další zvýhodněné finanční prostředky právě od ČMZRB – případně s pojištěním EGAP.

Těmi finančními nástroji tedy mohou být úvěry a záruky? Nebo i třeba majetkové vstupy?

Jde o zvýhodněné úvěry, garance, mohly by to být i majetkové vstupy prostřednictvím venture kapitálu. Těch možností je více, je to námět k další diskusi. Zatím ale musíme vycházet z toho, že Česká republika nemá rozvojovou banku s akreditací od Evropské komise.

Národní rozvojová banka by ale měla podle současného plánu vzniknout…

Ano, chystá se transformace stávající ČMZRB na Národní rozvojovou banku. To je pro naše projekty velmi důležité. Až bude tento proces transformace dokončen a Národní rozvojová banka získá evropskou akreditaci, možnosti podpořit soukromý sektor v rámci rozvojové spolupráce se výrazně rozšíří. Také bude možné více využít prostředků z evropských fondů a z programů Evropské komise.

Mezi vaše priority tedy vedle zapojení soukromého sektoru a využívání nových finančních nástrojů patří i spolupráce s Evropskou komisí?

Tady skutečně stojíme ještě před další novou výzvou. Česká rozvojová agentura letos v červnu získala akreditaci od Evropské komise na delegovanou spolupráci. A pokud se nám v rámci této spolupráce podaří spravovat a využívat evropské prostředky pro rozvojovou pomoc, vzniká tu další prostor pro zapojení českých firem. Jsme malá agentura, přesto chceme být v tomto ohledu velmi aktivní, ale zároveň opatrní, abychom si hned na začátku nevzali příliš velké sousto. Musíme identifikovat opravdu kvalitní projekty. Proto se i zde zaměřujeme na naše prioritní země, kde už máme slušné know-how, a kde působí naši rozvojoví diplomaté.

JAN ŽIŽKA