NIZOZEMSKO CHCE BÝT LÍDREM CIRKULÁRNÍ EKONOMIKY I VE STAVEBNICTVÍ

Nizozemsko si stanovilo cíl stát se plně cirkulární ekonomikou do roku 2050. Za tímto účelem zřídilo národní platformu Holland Circular Hotspot, která pomáhá zavádět principy oběhové ekonomiky do každodenní praxe. Tato dynamicky se rozvíjející oblast nabízí mnoho příležitostí k uplatnění českých inovativních firem.

V souvislosti s cílem vládní strategie, kterým je poloviční snížení množství použitých primárních surovin v Nizozemsku do roku 2030, bylo za jeden z hlavních sektorů pro implementaci principů cirkulární ekonomiky vytipováno stavebnictví a infrastruktura. Ty patří k významným spotřebitelům nejen základních stavebních surovin, ale také dalších důležitých a strategických komodit, jako je voda, energie, produkty chemického průmyslu nebo elektronická zařízení. V Nizozemsku se ve stavebnictví spotřebuje až 50 % základních surovin, 40 % celkové spotřeby energie a 30 % celkové spotřeby vody. Stavební a demoliční aktivity jsou pak v Nizozemsku zodpovědné odhadem za 35 % všech emisí CO₂. Toto odvětví proto nabízí obrovské příležitosti k řešení problémů, spojených se změnou klimatu prostřednictvím opětovného použití vstupů, důsledné recyklace, cirkulárního designu a používání obnovitelných materiálů.

V roce 2019 nizozemské ministerstvo infrastruktury a vodního hospodářství a jeho dvě příspěvkové organizace, Rijkswaterstaat a ProRail, společně představily strategii „Ke klimaticky neutrálním a cirkulárním infrastrukturním projektům“ do roku 2030. Tato strategie se nyní rozšiřuje i na místní a regionální orgány, aby tak zahrnula celý sektor infrastruktury země. Součástí nizozemské ambice je, aby všechny veřejné zakázky byly do roku 2030 vypisovány na cirkulárním principu. Výkonným nástrojem, používaným pro cirkulární zadávání zakázek v Nizozemsku, je přitom ukazatel environmentálních nákladů Environmental Cost Indicator (ECI), založený na evropské normě EN15804.

Postavit a přemístit

Po celém Nizozemsku rychle přibývají případy úspěšné implementace cirkulárních principů, jako například Circl Pavilion v Amsterdamu, budova centrály jedné z největších nizozemských bank ABN AMRO nebo komplex BlueCity v Rotterdamu, což je startupový inkubátor vybudovaný v bývalých prostorách veřejného koupaliště. Extrémním případem je pak budova kancelářského, výzkumného a vzdělávacího komplexu Kennispark Twente ve městě Enschede u německých hranic, která původně po dobu pěti let sloužila jako dočasná budova městského soudu v Amsterdamu, než byla kompletně rozebrána a přemístěna na vzdálenost 160 km do nové, definitivní lokality. Tato budova již byla navržena a postavena se záměrem budoucího přemístění, kdy byla zakázka vypsána formou “design, build, maintain & remove”. Realizátorské konsorcium uvádí, že tímto způsobem bylo zamezeno emisím více než 2 tisíce tun CO₂.

Nizozemsko je kvůli své geografii zemí s velmi náročným terénem pro výstavbu. Většina jeho pevniny leží na úrovni hladiny moře nebo pod ní a její část byla dokonce získána postupným vysušením mořského dna. Není tedy divu, že zde existují obrovské zkušenosti v práci s náročnými podmínkami a díky léty prověřené spolupráci mezi veřejným sektorem, soukromým sektorem a akademickou obcí se země drží na špici inovací v oblasti výstavby, a to včetně cirkulární infrastruktury. Stávající infrastruktura v zemi, stejně jako tomu je u většiny zemí západního světa, však postupně zastarává a její údržba dlouhodobě zaostává za tempem výstavby infrastruktury nové.

Cirkulární principy již v tendrech

V nadcházejících letech tak bude muset být nahrazeno nebo rekonstruováno více než 130 mostů, tunelů, plavebních komor a viaduktů. Týká se to čtyřiceti projektů s předpokládaným rozpočtem přibližně 1,5 miliardy eur. Díky tomu, že velké infrastrukturní projekty často zadává veřejný sektor, skýtá tato oblast ideální podmínky pro důslednější uplatňování cirkulárních principů již při zadávání zakázek.

Cirkulární principy, uplatňované v oblasti stavebnictví a infrastruktury v Nizozemsku, tak skýtají i pro české inovativní firmy příležitosti v uplatnění, například v oblasti digitálních technologií (materiálové pasy, digitální deníky, zabezpečení dat), cirkulárního designu, nových materiálů lépe přizpůsobených opakovanému použití, recyklačních a odpadových technologií nebo technologií na zateplení staveb, zelených stěn a střech.

Stanislav Beneš, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Haagu