MYANMAR ČELÍ NÍZKÉ ELEKTRIFIKACI, POVZBUZUJE IMPORT OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ
Přibližně polovina obyvatel Myanmaru nemá přístup k elektřině z rozvodné sítě, což činí Myanmar nejméně elektrifikovanou zemí jihovýchodní Asie. Současná vojenská vláda na tuto situaci reaguje zaváděním daňových a celních pobídek pro import obnovitelných zdrojů a technologií nutných pro jejich provoz.
Ilustrační foto: Shutterstock
Rostoucí spotřeba energie zejména ve městech vytváří takovou nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou po elektřině, že by nyní země potřebovala téměř zdvojnásobit svůj instalovaný výkon. Logickým důsledkem jsou stále častější odstávky proudu, které vedou řadu obyvatel a firem k pořizování záložních či zcela autonomních zdrojů nejčastěji v podobě solárních panelů a naftových generátorů.
CHYBÍ NOVÉ ELEKTRÁRNY
Myanmar zaznamenává problémy s dodávkami energie také pro tu část obyvatel, kteří již mají přístup k síti, nejméně od roku 2020. Svou roli nepochybně sehrála také skutečnost, že v uplynulém období došlo k rozšíření energetické sítě, avšak nepodařilo se do dnešního dne zprovoznit dvě nové plynové elektrárny, které měly být spuštěny spolu s rozšířením sítě a pokrýt navýšenou spotřebu. Spotřeba elektřiny přitom ročně vzrůstá o 15-17 %, což souvisí s urbanizací, rostoucím využíváním moderních technologií ve výrobní sféře i domácnostech (klimatizace, lednice, vaření pomocí elektřiny apod.). Vojenský režim navíc za současné energetické nouze začal masivně podporovat elektromobilitu, což do budoucna poptávku po energii ještě zvýší.
V současné době má země celkový instalovaný výkon zhruba 6 GW. Nejvíce výkonu připadá na vodní elektrárny (54 %), následované plynem (41 %), uhlím (2 %) a naftou (2 %). Pouze 1 % elektrické energie dodávané do rozvodné sítě pochází ze solárních zdrojů, byť podíl sluneční energie by měl významně vzrůst po dokončení několika již rozestavěných velkých solárních parků. Uvedené výkony navíc nezahrnují ostrovní systémy na úrovni domácností či obcí (tzv. mini-gridy), které jsou hlavními zdroji energie v řadě venkovských oblastí, kam dosud nebyla zavedena rozvodná síť.
Ilustrační foto: Shutterstock
ZÁLOŽNÍ ZDROJE A POTENCIÁL V SOLÁRNÍ ENERGII
Režimní podpora obnovitelných zdrojů – ale i zájem firem a spotřebitelů – tak směřuje do dvou oblastí, a sice vytváření záložních zdrojů v oblastech již elektrifikovaných, avšak s nedostatečnou dodávkou proudu ze sítě, a také v podobě zavádění elektřiny do míst, která zatím nejsou zasíťována. Pro dodavatele to v praxi znamená, že existuje jak zájem o řešení „na střechu domu/závodu“ spolu se zařízeními pro skladování energie po dobu, kdy panely elektřinu negenerují, tak poptávka po dílech, technologiích a dokonce i projektech na klíč pro velké solární parky, které by měly zásobovat obec či menší město. Země má přitom značný potenciál v solární energii, dle odhadů Asijské rozvojové banky by v Myanmaru mohlo být při plném využití svého potenciálu vyrobeno až 51 tisíc TWh elektřiny.
V případě bateriových a dalších úložišť je možné počítat rovněž se zájmem u odběratelů, kteří sami solární energii negenerují, ale potřebují záložní zdroj pro dobu odstávek sítě, k nimž v současné době dochází denně v rozmezí 4-12 hodin. Platí navíc, že zejména u firem, které mají energeticky náročné provozy, je více než po bateriových úložištích poptávka po dieselových generátorech, jejichž výkon spíše dokáže zabezpečit energetické nároky konkrétních výrobních programů.
POTENCIÁL VĚTRNÉ ENERGIE
Země má také zejména v pobřežních a horských lokalitách určitý potenciál pro využití větrné energie pro celkový výkon okolo 4 GW. V současné době jsou ve fázi příprav tři projekty v přímořském Arakanském státě (v obvodech Ann, Thandwe a Gwa) s celkovým výkonem 370 MW. Je však třeba podotknout, že u větrných elektráren se zatím neprosadil model instalací pro individuální domácnosti či podniky, a tudíž se vždy jedná o velké vládní projekty, pro něž platí aktuální doporučení nezapojovat se přímo. Zároveň je možné, že by vývozce uspěl i s nabídkou zatím téměř nepoužívaných malých větrných elektráren (např. s poukazem na menší nároky na prostor oproti solárům, možnost místa osazená větrníky paralelně využívat k zemědělství apod.).
České podniky se zájmem o vývoz svého zboží či služeb se mohou se svými dotazy a žádostmi o služby obrátit přímo na obchodně-ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Rangúnu. Mohou též využít služeb programu PROPEA, kdy prověřená poradenská společnost nabídne za zvýhodněných podmínek své služby při hledání místních obchodních partnerů a při vyřizování potřebných náležitostí pro uskutečnění vývozu.
Kamil Pikal, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Rangúnu