PETR ZAHRADNÍK: RÉBUS PLATEBNÍ BILANCE

Vývoj běžného účtu naší platební bilance byl dlouhodobě charakterizován téměř schizofrenním a nikterak řešeným vývojem jeho jednotlivých složek. Ve stručnosti a s trochou zjednodušení robustním přebytkem výkonové bilance, daným především díky impresivní výkonnosti vývozu zboží, a současně chronicky deficitní bilancí výnosů, způsobené obrovským odlivem dividend do metropolí mateřských firem investorů u nás dlouhodobě usazených.

Tento obraz byl víceméně neměnný od našeho vstupu do Evropské unie v roce 2004. Jeho kosmetické kontury se měnily maximálně tak, že pokud byl vývoz zboží v daném roce opravdu impresivní a odliv dividend naopak méně razantní, vykazovala Česká republika občas přebytkový i celý běžný účet. Za „normálního počasí“ pak byl mírně schodkový a v loňském roce vzal zcela za své. Věřme, že mimořádné okolnosti roku 2022 se i na běžném účtu projeví jako jednorázové a pozvolný návrat do normálu opticky vylepší naši vnější bilanci již za letošní rok.

OTAZNÍKY NAD EKONOMICKÝM MODELEM

Tendence ke zhoršení běžného účtu se objevily již s určitým předstihem, ale prozatím vyvrcholily i v jinak anomálním loňském roce 2022 a byly primárně způsobeny důsledky ruské válečné agrese na Ukrajině v kombinaci se slabší odolností české ekonomiky v časech zničujících exogenních šoků. Nicméně již několik let předtím bylo možné pozorovat zhoršující se vnější ekonomickou konkurenceschopnost České republiky, spojenou s pozvolným přežíváním ekonomického modelu započatého na sklonku minulého století, do té doby významně funkčního a přínosného.

V roce 2022 jsme pohledem čísel zaznamenali rekordní objem odlivu prostředků v podobě dividend (překračující dosavadní rekordní hodnotu z roku 2019) souběžně s nebývalým schodkem výkonové bilance. Velmi zajímavé je, že toto zhoršení je zcela zásadně ovlivněno cenovými faktory. V nominálním vyjádření, za kterým stojí bezprecedentní zvýšení cen ropy a plynu, případně dalších surovinových vstupů, činil deficit běžného účtu znepokojivých 6,1% HDP. Nicméně ve vyjádření reálném, tedy skutečných toků zboží (a také služeb, jejichž podíl je však v naší vnější bilanci jen velmi malý, ale které v roce 2022 naši vnější bilanci zachraňovaly, když dosáhly přebytku) byl celkový přínos vnějšího sektoru vůči růstu HDP v loňském roce 2,4 procentního bodu (v tomto ohledu nejlepší výsledek od roku 2005).

Lze reálně předjímat (a doufat), že okolnosti roku 2022 byly vskutku mimořádné a neopakovatelné – tedy že se obchodní bilance vlivem opadnutí faktorů z loňského roku zlepší, a s ní sníží i nominální hodnota schodku běžného účtu. Nelze však – bez další politické aktivity – čekat, že se sníží chronický deficit bilance výnosů. Ona naděje vyhlíží dosti reálně a týká se především nominální výkonové bilance. U ní je nanejvýš pravděpodobné, že zmizí gigantické cenové nárůsty na straně dovozu. Česká ekonomika má stále co vyvážet, což potvrdil i divoký loňský rok, takže v roce 2023 je pravděpodobný opětovný návrat do obchodního přebytku.

CHRONICKÝ DEFICIT

Kde však zlepšení, alespoň ne rychlé, čekat nelze, je chronický deficit bilance výnosů. V čase, kdy pro konsolidaci veřejných financí hledáme každou korunu, je toto zdroj, který zaslouží pozornost a aktivitu ze strany hospodářské politiky směrem ke stimulaci firem v rukou zahraničních vlastníků reinvestovat své zisky ve větší míře v České republice či v rámci jejich korporátní společenské odpovědnosti zde participovat i na dalších projektech, včetně těch neziskových a bohulibých.

Kurz koruny v roce 2022 rozhodně neodpovídal fundamentálním charakteristikám, nicméně z pohledu vývoje běžného účtu sehrál roli spíše ambivalentní. Jeho síla zmírnila ohromný dopad cenového nárůstu dovážených surovin, avšak exportérům v těžkém čase neprospěla. V dosavadním průběhu roku 2023 pak kurz ještě dále posílil, což pro exportéry není dobrá zpráva, zvláště v kombinaci s navrženým zvýšením korporátního zdanění pro další období.

PETR ZAHRADNÍK, ekonom České spořitelny a člen Národní ekonomické rady vlády