ZELENÉ ZLATO JE EXPORTNÍ STÁLICE

Český chmel je po světě stále žádaný, exportéři na něm ročně utrží více než miliardu korun. V zahraničí se navíc kromě tradičních odrůd začínají uplatňovat i ty nové.

„Myslíme jenom na to, že chmel je naše zlato,“ zpívá se v nesmrtelném filmovém muzikálu Starci na chmelu. Mohlo by se zdát, že šlo o dobově podmíněnou motivaci brigádníků, navíc pojatou se zjevnou nadsázkou. Jenže při pohledu na časové řady exportních tabulek je třeba dát textaři písně zapravdu. Až osmdesát procent „zeleného zlata“ vypěstovaného v Česku pravidelně končí v zahraničí, a navíc exportérům generuje zisky, které jsou dlouhodobě pozoruhodně stabilní. Při pohledu na top 5 zemí, kam se český chmel vyváží, si také nelze nevšimnout, že v závěsu za Asií se tato přední zemědělská komodita úspěšně vyváží také k našim západním sousedům, kteří přitom platí za jednu ze světových chmelařských mocností.

Obliba českého chmele nejen v Německu má svůj důvod, a tím je žatecký poloraný červeňák, odrůda, která platí za vlajkovou loď našich chmelnic. Významnou roli v tom hraje nejen chráněné označení původu, ochranná známka EU, kterou „žatečák“ získal v roce 2007, ale i bohatá historie. „Žatecký poloraný červeňák je jediná přírodní odrůda na světě, která se nepřetržitě pěstuje více než tisíc let. Navíc má pro výrobu klasického ležáku jedinečný poměr kyselin a silic, které zaručují pivu výtečnou pitelnost,“ vysvětluje Vladimír Šeretka, obchodní ředitel firmy Bohemia Hop, největšího českého obchodníka s chmelem, jehož produkty míří do sedmdesáti zemí světa.

Vzhledem k výsadnímu postavení „žatečáku“, který tvoří 85 procent produkce českých chmelnic, by se mohlo zdát, že se konzervativní byznys udržuje v běhu sám. Bohemia Hop, která loni oslavila třicet let na trhu, ale drží prst na tepu doby a ví, že orientace čistě na chmel pro ležáky plzeňského typu by expanzi na další světové trhy nedokázala využít naplno. Firma proto od nasmlouvaných pěstitelů (těch je kolem 120) odebírá také další odrůdy, které se hodí i pro výrobu piv jiných stylů a chutí. Patří sem třeba Saaz, který se uplatňuje pro druhé nebo třetí chmelení, Mimosa, která je ideální pro použití za studena, kořeněný Boomerang nebo citrusový Kazbek. „Třeba v Brazílii vyrůstá mladá pivařská generace, která dává přednost svrchně kvašeným pivům. Země zažívá boom mikropivovarů, které žádají aromatické odrůdy. A totéž platí třeba o Koreji, kde se daří například Kazbeku,“ říká Vladimír Šeretka. Malým, ale nadějným segmentem, je také biochmel, který z Česka míří především do Francie a Belgie.

PIVNÍ DIPLOMATÉ

Bohemia Hop má pro chmel, s nímž obchoduje, certifikáty, bez nichž by se na některé trhy vůbec nedostal. Patří sem třeba potvrzení o košer původu nebo certifikace od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Především je ale žatecká společnost předním hráčem na poli „pivní diplomacie“ a český chmel propaguje doma i v zahraničí. Přímo do Žatce, Mekky českého chmelařství, Bohemia Hop zve své stálé odběratele na exkurze na chmelnice a také ochutnávky, a to nejen chmelových odrůd, ale i piv, které se z nich vaří. Zapojuje se také do incomingových misí, které pořádají ministerstva zahraničí a zemědělství. V Žatci se už tak po boku českých diplomatů objevili sládci a pivovarníci z USA, Kanady, Brazílie, Irska nebo Srbska.

Žatecký exportér je také častým hostem workshopů a prezentací v cizině. Bohemia Hop spolupořádal letos v květnu seminář pro malé pivovary ve městě Sakai v Japonsku – zemi, jejíž největší pivovarské domy, jako jsou Kirin, Asahi, Sapporo nebo Suntory, nakupují český chmel pravidelně. Bohemia Hop jezdí za oceán také na matchmakingová setkání pořádané pod heslem Brewing Like Czechs Do (Jak vaří pivo Češi), jejichž duchovním otcem je Petr Ježek, agrární diplomat ve Washingtonu. Fórum pro sládky a pivovarníky už má za sebou několik štací v USA, zavítalo třeba do Minneapolisu, Denveru, Washingtonu nebo Nashvillu, pod stejným názvem se ale akce pro odbornou veřejnost konala také v Šanghaji nebo Tokiu. „Máme výhodu v tom, že trh kolem piva je jedna velká rodina. Možná i díky tomu se během covidu obchodní vztahy nezpřetrhaly. Naše chmely nám tak v jednotlivých zemích pomáhají propagovat spřátelené malé pivovary a místní sládci,“ vysvětluje Vladimír Šeretka.

Zaměření na severoamerický trh je svým způsobem hledáním zpřetrhaných kořenů. Kvůli sporu o obchodní značku Budweiser přestala skupina Anheuser-Busch kolem roku 2000 vařit pivo z českého chmele a exporty tak záhy klesly až na desetinu původních objemů. Úpadek se alespoň zčásti podařilo napravit. Loni se do USA vyvezlo na 60 tun chmele a díky boomu minipivovarů je o české „zelené zlato“ zájem. Podobnou jízdu dolů a zase nahoru má za sebou i Brazílie. Odvrat od velkých průmyslových pivovarů na přelomu tisíciletí způsobil rychlý pád poptávky po českém chmelu. Oživení přinesly opět až malé pivovary a nové chutě v podobě ležáku, neboť tradiční piva jsou v Brazílii málo chmelená a často vařená z kukuřice nebo rýže. Právě zájmu spotřebitelů o lokální výrobu piva vděčí tuzemští chmelaři za nová odbytiště. Příkladem může být Itálie. Před dvaceti lety byl export českého chmele prakticky na nule, dnes je to stejně významný trh jako Spojené státy. A v kurzu jsou podle Vladimíra Šeretky třeba také Vietnam nebo Jižní Korea.

I CHMELNICE JSOU SMART

Rozvíjení exportních trhů je důležité, nicméně „zelené zlato“ je třeba opečovávat především doma. Na rozdíl od žlutého cenného kovu je totiž chmel extrémně citlivý na nedostatek vody a houbovité choroby, jako je peronospora. V souvislosti s klimatickými změnami se tak pěstitelé musejí přizpůsobovat víc než kdy jindy. Právě kvůli dlouhodobému suchu ve spodních vrstvách půdy již některé chmelnice zanikly. Bohemia Hop má jako největší český exportér chmele zájem na tom, aby komodita, která ho živí, udržela svou kvalitu i množství. Žatecká společnost je proto zapojená do projektu „pro chmel“, na kterém se podílí Plzeňský Prazdroj, jeho mateřská společnost Asahi, Microsoft a IT firma Agritecture. Na základě dat ze sítě meteostanic na chmelnicích, které sledují vlhkost a teplotu ve vzduchu i půdě, dokáže software určit správný režim zavlažování nebo postřiku proti nemocem.

„Loni jsme měli rekordní sklizeň za posledních 25 let, rozloha chmelnic je stabilní, daří se je zmlazovat, aby měly lepší výnosy, máme tu nové, nadějné odrůdy,“ shrnuje Vladimír Šeretka. Zároveň ale vnímá i hrozby. „Pro typickou hořkost a pitelnost ležáku je český chmel pořád unikátní a jestli chceme, aby tomu bylo i do budoucna, je nástup chytrých technologií v chmelařském oboru nutností,“ dodává obchodní ředitel firmy Bohemia Hop.

BLAHOSLAV HRUŠKA