ZELENÁ DATA V ČESKÉ REŽII: EVROPSKÉ SATELITY POMÁHAJÍ KRAJINĚ V ZAMBII

Evropský projekt řízený z Česka pomáhá v Zambii na základě satelitních dat udržitelně spravovat krajinu. Firmám může přinést navazující komerční příležitosti v geoinformatice a lesnictví.

Viktoriiny vodopády na řece Zambezi, které leží na hranici Zambie a Zimbabwe, dnes patří mezi nejnavštěvovanější a nejfotografovanější místa jihu Afriky, dlouho ale pro evropské cestovatele zůstávaly skryté. Širší veřejnosti monumentálnost a velikost vodopádů představila až vůbec první mapa, kterou vydal slavný cestovatel Emil Holub v roce 1875. Zatímco český dobrodruh tehdy při mapování používal tužku a kompas, jeho následovníci na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a další akademici již mají k dispozici přesná satelitní data z evropské družice Sentinel a mapy vznikají rovnou jako digitální aplikace. Ve spolupráci se zambijskými úřady čeští geografové loni dokončili unikátní soubor pěti detailních map pro vybrané regiony v zemi, které mimo jiné pomohou zabránit erozi půdy, vytipují místa s vysokým rizikem sucha, požárů a farmářům nebo lesníkům dají přehled o skutečné rozloze a rozšíření vod, pastvin i lesů.

Mapový balíček je jen střípkem z mozaiky čtyřletého unijního projektu SLIM – Sustainable Landscape through Integrated Management (Udržitelná krajina prostřednictvím integrovaného řízení), který jménem EU vede Česká rozvojová agentura (ČRA) v rámci evropské iniciativy Green Nexus v Zambii. Díky svému rozpočtu (6 milionů eur jde z Evropské komise, další milion eur přispívá Česko) i rozsahu je SLIM vlajkovou lodí české rozvojové spolupráce v Africe, a zároveň platformou pro zviditelnění českých řešení, inovací a expertizy.

Základem projektu SLIM je propojení evropských satelitních dat z programu Copernicus se správou přírodních zdrojů a environmentálním managementem, který sahá od zemědělství, lesnictví a vodohospodářství až po ochranu přírody, péči o biodiverzitu nebo energetiku. „Projekt začal v říjnu 2023 a po úvodní fázi posuzování jsme se posunuli k jeho implementaci. Ta poběží do roku 2027,“ popisuje Tomáš Daníček z České rozvojové agentury, který je koordinátorem SLIM. Kromě vědeckých a výzkumných institucí či neziskových společností čtyřletý projekt přináší i řadu příležitostí pro komerční sféru, zejména pro technologické a datové firmy. Na projektu spolupracují například experti na geoinformatiku z firmy Gisat, mezi jejíž klienty patří Světová banka, Rozvojový program OSN (UNDP) nebo firma All for Soil, která se specializuje na management půdy a vody.

DATA NA POMOC ENERGETICE

Jak Tomáš Daníček zdůrazňuje, cílem projektu nejsou jen dodávky služeb nebo produktů v podobě softwaru, ale také předávání know-how. Nabízí se také možnost umisťovat české experty přímo na zambijská ministerstva jako technické poradce. „Zaměřujeme se na tvorbu a revizi národních politik, čeští experti například pomohou Zambii novelizovat lesnický zákon nebo vytvořit novou digitální infrastrukturu pro National Remote Sensing Centre, což je státní úřad pro dálkový průzkum. Věřím, že jim dokážeme poradit, jak na své služby přilákat klienty z komerční sféry. V Zambii přes 80 procent elektřiny vyrábějí vodní elektrárny a predikce sucha opřená o satelitní data má tak i pro energetiky mimořádný význam,“ vysvětluje.

Zmíněné centrum ostatně není jedinou státní zambijskou institucí, kde se očekává, že bude profitovat z českého know-how. Do projektu SLIM je na zambijské straně zahrnuto celkem 12 ministerstev a úřadů státní správy. Výstupy ze čtyřletého rozvojového projektu, vůbec největšího, jaký kdy Česko v Africe realizovalo, budou navíc využívat i jiné partnerské země zapojené do programu Green Nexus. Například Německo zužitkuje české mapové soubory v projektu, který napomáhá správě̌ vodních zdrojů̊. S výstupy projektu SLIM a využití dat v zemědělství pracuje i Světový potravinový program. Česká linka je tak zachována napříč celou rozvojovou politikou EU v Zambii: rámcový program Green Nexus totiž spadá do širší strategie Global Gateway, kterou má v Bruselu na starosti eurokomisař Jozef Síkela.

ČESKO SI ZÍSKÁVÁ REPUTACI

Celý strategický projekt navíc významně zvyšuje reputaci Česka v Zambii, vytváří kladné reference a může tak otevírat příležitosti pro další zakázky pro české firmy, neziskové organizace nebo vědecké a výzkumné instituce. „Oblast geoinformatiky, konkrétně využití satelitních dat v managementu krajiny, je v Zambii relativně nová a my už teď máme reputaci národa, který datům rozumí, umí s nimi pracovat a předávat své znalosti dál,“ vypráví Tomáš Daníček.

Výrazný přesah projektu SLIM si pochvaluje také Milan Kalců, ekonomický a rozvojový diplomat naší ambasády v Lusace. Ne, že by česká rozvojová pomoc nebyla předtím vidět: v Zambii Česko realizovalo desítky projektů, díky nimž se místní naučili například krmit ryby přírodním kalem, vyrábět energii v domácích bioplynových stanicích, chovat včely nebo rozjet drobné podnikání. Díky projektu SLIM se ale šíří nová expertíza. „Určitě to pomůže připomenout, co všechno může Evropa nabídnout. Zrovna v oblastech, jako jsou digitální mapy a geoinformatika, Zambijci tradičně hledají know-how v Jižní Africe a technologie nakupují často v Číně. Mnohdy je ani nenapadne, že EU umí nabídnout na klíč vysoce specializované produkty, služby a poskytnout pomoc i technickou asistenci,“ upozorňuje Milan Kalců.

ZACÍLENO NA NÁRODNÍ PARKY

Projekt, který Česko vede jménem celé EU pod hlavičkou iniciativy Team Europe, navíc zemi zviditelnil i v konkurenci dalších rozvojových agentur i bank, které v Zambii působí. V přípravě je již další velký víceletý projekt využívající satelitní data, opět v české režii, a navíc oproti tomu současnému s takřka dvojnásobným rozpočtem. Bude ještě explicitněji cílit na ochranu biodiverzity a mimo jiné posílí správu národních parků, kterých jsou v Zambii dvě desítky. Tato jihoafrická země se tak řadí mezi světovou špičku co do procenta chráněných oblastí, v nichž leží bezmála polovina rozlohy Zambie. „Pokud bude projekt schválen a definitivně delegován na Česko, vzniknou v něm příležitosti pro akademickou, neziskovou i komerční sféru, která se zabývá ochranou životního prostředí, ekoturistikou nebo správou národních parků,“ naznačuje Milan Kalců.

Od vydání vůbec první mapy „Slapů Victoriiných“ letos v září uplyne 150 let. A i když Emil Holub již dávno není v Zambii jediným Čechem, svým způsobem know-how, které do země kdysi jako jeden z prvních evropských dobrodruhů přinesl, pokračuje dál: sbírat data, komponovat je do celků, které nikdo předtím nesestavil a objevovat tak místním skrytý potenciál krajiny.

BLAHOSLAV HRUŠKA