ZELENÁ ALCHYMIE: DRASLOVKA SÁZÍ NA ŠETRNOU TĚŽBU

Draslovka se díky akvizicím v USA stala největším výrobcem kyanidu sodného na světě, který se používá k loužení zlata. Teď chce těžaře přesvědčit, že řadu kovů lze z hornin získávat i šetrnou a ekologickou cestou.

Eukalyptus je strom, který je dobře známý i v Evropě, byť tu není doma. Olej, který se z něj získává, má protizánětlivé účinky a používá se i v léčení nachlazení. Listy eukalyptu mají ale ještě jednu zvláštnost. Před lety v nich australští vědci našli mikroskopické částečky zlata. A určili, že strom si žlutý kov dokáže z půdy extrahovat díky glycinu, nejzákladnější aminokyselině v přírodě. Objev byl velkou inspirací i pro tým z Curtin University v Perthu, který publikoval postup, jak za pomoci glycinu získávat zlato z rudy. A to mnohem efektivněji a šetrněji než jen pomocí kyanidu sodného, který se pro extrakci zlata používá dnes.

Patent s šancí na „zelenou“ revoluci v těžařském průmyslu nezůstal bez zájmu. Po univerzitním spin-offu Mining & Process Solutions (MPS), který výhradní práva na hydrometalurgickou technologii vlastnil, skočil investor z protilehlé části zeměkoule: česká Draslovka. Nikoliv náhodou. Firma, za níž majetkově stojí investorská skupina bpd partners a rodinný B3 Holding, v němž figuruje bývalý ředitel Draslovky Pavel Brůžek starší a jeho dva synové, významně posílila v roce 2021. Koupila těžařskou divizi americké společnosti Chemours. Akvizicí obří chemičky se Draslovka stala největším světovým výrobcem pevného kyanidu sodného a světovým lídrem ve výrobě, technologickém vývoji a distribuci speciálních chemických produktů na bázi kyanovodíku.

TĚŽAŘI BOJUJÍ SE ŠPATNOU POVĚSTÍ

Cesta k získání nadějného australského startupu tak nebyla nečekaná. „Pečlivě sledujeme technologický vývoj na trhu a možná právě proto, že nejsme těžaři, dokážeme rozpoznat obrovský potenciál některých patentů, které by jinak hodně konzervativní prostředí těžařského průmyslu ani nezaujaly,“ říká Erik Švamberk, ředitel vnějších vztahů Draslovky. Využití glycinu nemá jen ekonomický efekt v podobě extrahování zlata, které by běžný kyanid z méně kvalitní rudy odloučit nedokázal, ale také důležitý ekologický a sociální rozměr.

Kromě tenčících se celosvětových zásob zlatonosné rudy totiž těžaři bojují také se špatnou pověstí „špinavého byznysu“. Na rozdíl od jedovatého kyanidu, jehož únik do volné přírody v případě havárie na desítky let zamoří okolí, je glycin odbouratelný a lze ho i recyklovat. Může tak přispět k „ozelenění“ celého výrobního cyklu. Pro samotnou Draslovku by navíc nástup glycinu neznamenal méně vlastní výroby. Jedna z metod výroby syntetického glycinu pracuje s kyanovodíkem, na který se Draslovka specializuje. 

S novou „alchymií“ získávání zlata každopádně Draslovka oslavila první úspěch. Koncem letošního srpna získala prvního komerčního klienta, který si licenci na ekologicky šetrné loužení koupil. Stala se jím firma Bayan Airag Exploration, která v Mongolsku provozuje dva zlaté doly. Jak ale upozorňuje Erik Švamberk, nová technologie má mnohem širší uplatnění, než je extrakce zlata. Podobným chemickým procesem se dá získávat také měď, nikl nebo kobalt. Tady Draslovce hraje do karet geopolitika. Většina kobaltu se totiž dováží z Demokratické republiky Kongo, největší světové zásoby niklu jsou zase v Rusku. „Nejen USA, ale také Evropa hledá cesty, jak využít zásob těchto kovů v zemích, které jsou politicky stabilní a kde těžba probíhá podle etických pravidel,“ dodává Erik Švamberk.

S novou technologií glycinového loužení jde ruku v ruce také zahraniční expanze Draslovky, kterou podpořilo loňské uzavření strategického partnerství s americkými finančníky z Oaktree Capital Management. Díky akvizici Chemours česká chemička získala silné postavení v Mexiku, na nákupy se vydala ale také do Jihoafrické republiky. Letos tu Draslovka získala Blue Cube Systems, který vyrábí analyzátory nerostů a zároveň nabízí IT systém na sběr dat. Před dvěma roky přešla do českých rukou také kyanidová divize jihoafrické společnosti Sasol – byť akvizici antimonopolní úřad JAR prozatím uložil k ledu.

Každopádně platí, že jak jižní Afriku, tak Jižní Ameriku, kam chce Draslovka pronikat právě díky mexickým pobočkám Chemoursu, má česká chemička s globálním rozletem stále v hledáčku. „Oba tyto regiony vnímáme jako klíčové trhy se skutečně významným potenciálem růstu a naše strategie je být zde blíže našim koncovým zákazníkům,“ říká k tomu generální ředitel Draslovky Pavel Brůžek ml.

Byznys s těžaři sice tvoří většinu zisků původem českého chemického holdingu, Draslovka si ale nechce podrážet ani ostatní dvě nohy, na nichž své renomé postavila. A těmi jsou výroba speciálních chemických látek a zemědělská chemie. I v těchto segmentech je patrný dvojí trend. Na jednu stranu důraz na ekologičtější a šetrnější přípravky, které by neměly přídomek „špinavé“ chemie a tolik nezatěžovaly přírodu, na druhou stranu pak mezinárodní rozlet.

Podobně jako od technologie glycinového loužení si Draslovka hodně slibuje od ethanedinitrilu (EDN), sloučeniny, která byla objevena sice již před dvěma sty lety, česká chemička ji ale odzkoušela, patentovala její aplikaci a plošně ji nabízí jako ekologickou alternativu ke konvenčním přípravkům k ošetření půdy nebo obilí proti plísním, houbám a škůdcům. Stejně tak může EDN ochránit i kůrovcové dřevo nebo krovy v historických budovách. I tady přitom Draslovka spojila chemický patent se strategickou investicí. Šířit využití EDN by do budoucna měla společnost Intreso Group, kterou Draslovka získala loni. Pro expanzi nového preparátu chemického holdingu se sídlem v Česku má Intreso velmi výhodnou základnu. Sídlí totiž v Antverpách a ovládá odsud trh s ošetřením nákladu proti škůdcům, které využívají přepravci nejen v zaoceánských kontejnerech.

KOLÍN MÁ BUDOUCNOST

Z Draslovky, jejíž historie sahá až do roku 1906, je dnes globální holding a logicky se tak nabízí otázka, co bude s Lučebními závody v Kolíně, mateřským centrem, kde příběh úspěšné expanze začal. Jedna z nejstarších českých chemiček, která se specializuje na produkty ze syntetického kyanovodíku, loni na jaře načas zastavila výrobu kyanidu. Ceny plynu, základní suroviny, kterou Draslovka zpracovává, tehdy v reakci na válku na Ukrajině vylétly vzhůru a vyrábět nedávalo ekonomicky smysl. Kolínská Draslovka nicméně pokračuje a majitelé s domácí základnou počítají. „Role Kolína je pro nás skutečně zásadní. Budeme tam i nadále rozvíjet kapacity výzkumu a vývoje produktů a výrobních technologií,“ zdůrazňuje Pavel Brůžek ml. s tím, že kolínská fabrika by mohla sehrát klíčovou roli v produkci glycinu pro novou technologii loužení zlata. „Můžeme ho vyrábět z kyanovodíku. Kolínská produkce glycinu navíc zapadá do dlouhodobé strategie v Evropě. A tou je vyrábět speciální produkty s vysokou přidanou hodnotou,“ dodává šéf chemického holdingu, který se z Kolína přes Tennessee vydal na světové trhy.   

BLAHOSLAV HRUŠKA