ZE ŠATEN DO SVĚTOVÉ EXTRALIGY ZDRAVOTNICKÝCH PŘÍSTROJŮ: PRO BTL BYL ČESKÝ TRH PŘÍLIŠ MALÝ

Společnost BTL začínala jako garážová firma na pražském Strahově. Dnes je globálním hráčem ve zdravotnických přístrojích pro estetickou medicínu, fyzioterapii, rehabilitaci a kardiologii, který věří robotice, investuje do vývojářů a kupuje firmy v západní Evropě.

TJ Slavoj Břevnov býval docela úspěšný fotbalový klub. V začátcích za něj hrával třeba pozdější několikanásobný fotbalista roku Pavel Horváth nebo internacionál Jan Berger, oba na zdejší stadion pod vysílací věží na Strahově rádi vzpomínali. Nejsou zdaleka sami. Hezké vzpomínky na své začátky má i Tomáš Drbal, technický ředitel skupiny BTL. Ne, že by se věnoval fotbalu. V podlouhlé budově hned vedle šaten, kde se převlékali fotbalisté, v roce 1993 pomáhal rozjet „garážovou“ společnost BeautyLine, která se v boudě vedle hřiště pustila téměř na koleni do výroby BTL-05 RE, svého prvního fyzioterapeutického přístroje. „Tehdy tu byly k dispozici jen východoněmecké a ruské přístroje, které toho moc neuměly. My jsme hned do první verze montovali mikroprocesor, technologicky jsme byli o třídu výš,“ vypráví Tomáš Drbal.

DESIGN, KTERÝ PRODÁVÁ

Zatímco kdysi slavnému hřišti břevnovských fotbalistů mnohokrát hrozil zánik, sousedé z BeautyLine se pod novým brandem BTL už dávno vydali do zahraničí a dnes ve svém oboru, kterým jsou zdravotnické přístroje pro estetickou medicínu, fyzioterapii, kardiologii a rehabilitaci, hrají světovou extraligu. Vyváží do 85 zemí světa, loni dosáhli tržeb v hodnotě 16 miliard korun a zaměstnávají skoro 4 tisíce lidí, z toho téměř 600 vývojářů.

„Paradoxně nám hned v začátcích pomohlo to, že pro nás český a slovenský trh byl příliš malý. Záhy jsme vyrazili do Polska, Rumunska, Bulharska i Chorvatska, zájem byl obrovský. Na Západě jsme ale ze začátku pohořeli. Technologicky měly naše přístroje špičkové parametry, ale prostě nevypadaly hezky. Pochopili jsme, že ve zdravotnictví prodávají také emoce a že se bez lepšího designu prostě nepohneme z místa,“ říká Tomáš Drbal. I proto má BTL dnes interní tým designérů, kteří každému výrobku dávají elegantní tvary i barvy.

S novým designem, který nahradil do té doby fádní bílé hranaté šasi, přišly i nové produktové řady a vývoj dalších zařízení a metod. Elektroléčebných přístrojů, ultrazvuků, laserů, magnetoterapií nebo rehabilitačních strojů s logem BTL funguje po světě přes 600 tisíc, firma se ale věnuje také vývoji specializovaných přístrojů pro lékaře a rehabilitační pracovníky. Nedávno představila „antigravitační chodník“, běžící pás, který dokáže díky vzduchu nadnášet pacienty s neurodegenerativním onemocněním. Letos pak BTL společně s týmem kardiologů Nemocnice Na Homolce testuje přelomovou technologii pro léčbu poruch srdečního rytmu. BTL pro svůj přístroj zaregistrovala čtyři patenty v USA a ráda by z něho udělala globální hit.

Z vokovické centrály do světa ale neputují jen hotové výrobky a servisní týmy, ale i know-how. Letos BTL otevřela svou novou továrnu v bulharském Plovdivu za 1,3 miliardy korun, což je nejvyšší česká průmyslová investice v zemi. Vývojáři pražské firmy sedí i v Rakousku, Itálii nebo Indii a na Blízkém východě má BTL nejen servis a prodejní tým, ale i výrobní zázemí, kde své technologie kompletuje a přizpůsobuje místním trhům.

AMERIKA JE KOLOTOČ INOVACÍ

 V oboru estetické medicíny se BTL podařilo zabodovat i na nejnadějnějším, a zároveň nejsložitějším trhu: ve Spojených státech. Česká firma tam pronikla zejména se svými přístroji pro neinvazivní tvarování postavy. Pomohl jí přitom nejen zájem Američanů o vlastní tělo, ale i trocha štěstí. „Byl to tak trochu americký sen. S jedním naším přístrojem jsme se dostali do celostátní televize, dopředu nás posunuly pochvalné zmínky od amerických celebrit,“ líčí Tomáš Drbal. Jak ale dodává, je třeba být neustále ve střehu a inovovat: „V Americe musíte každý rok představit něco nového, bez novinek se na trhu neudržíte, protože je to takový věčný kolotoč inovací a peněz.“

Kromě severu Ameriky vidí BTL velké šance i na jihu kontinentu, své zastoupení má téměř ve všech zemích Jižní Ameriky. Kombinace ekonomického růstu a nenasyceného trhu činí nadějným kontinentem také Afriku. V nigerijské metropoli Abuji byla letos otevřena klinika Spine & Nerve Centre, která je kompletně vybavena technologií od BTL, česká skupina ale působí třeba také v Keni nebo Jižní Africe.

NA NÁKUPECH V ITÁLII

Poslední léta se BTL vydává i na nákupy: vyrostla totiž do velikosti, kdy si může dovolit koupit celou firmu a začlenit ji do svého portfolia. Již v roce 2021 v rámci rakouské expanze koupila firmu schepp medtech ze Štýrského Hradce, která vyvíjí rehabilitačního robota pro nácvik chůze. Mezi letošní akvizice patří dvě italské společnosti. Padovská RAM, kterou BTL koupilo od Američanů, vyrábí běžecké pásy pro diagnostiku zátěže srdce v kardiologii a sportovní medicíně, druhým přírůstkem je pak společnost U&O, která vyvíjí rehabilitační exoskelety pro pacienty s poraněním míchy a různými neurologickými poruchami.

Na nákupech u Italů byla BTL i loni. A opět se soustředila na robotiku. Investovala tu do akvizice firmy Idrogenet, která se zabývá vývojem robotických rukavic pro neurorehabilitaci horních končetin. V hledáčku má BTL i další nadějné společnosti, a to nejen z oboru robotické rehabilitace. „Hodnota akvizice je pro nás v produktu a týmu, který ho vyvíjí. Začleníme ho do struktur BTL, chceme ale, aby dál pracoval na tom, co umí,“ přibližuje Tomáš Drbal strategii nákupů.

Kromě robotiky sází v BTL také na nástup umělé inteligence a biotechnologií. Česká společnost vyvinula první EKG s prvky strojového učení, které na základě reálných dat v kombinaci s matematickým výpočtem poskytuje přesnou interpretaci. BTL také finančně podpořila startup Adalid Sciences ze stáje Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, který se zaměřuje na cílenou genovou terapii. Není to jediný rizikový kapitál, s nímž BTL operuje. Na startupové scéně si vyhlédla také biotechnologickou firmu Bene Meat, která chce dostat uměle vyrobené maso z laboratoří do fáze průmyslové výroby.

Ve své expanzi se přitom BTL řídí heslem, že méně je někdy více. „Řídit růst do každého detailu není optimální, někdy je lepší nechat věci plynout a dát prostor živelnosti,“ upozorňuje Tomáš Drbal. Ostatně o tu největší plynulost se BTL může opřít již od dob svého vzniku. Už více než třicet let zůstává jejím jediným majitelem Jan Vild, jeden ze studentských lídrů revoluce v roce 1989, který si ještě před založením BTL vyzkoušel být poslancem, jinak si ale drží „nízký profil“. Globální zdravotnický gigant, který vybudoval, se může opřít ještě o jednu stálici. Dvě hlavní zásady si totiž společnost udržela ještě z dob, kdy tištěné spoje pájela v šatnách u strahovského hřiště. „Pořád věříme, že dobrou firmu dělají lidé, kteří ji tvoří. A pořád chceme vyrábět přístroje, které pomáhají lidem,“ uzavírá Tomáš Drbal, technický ředitel BTL.

BLAHOSLAV HRUŠKA