VOJTĚCH KAČENA: BATERIE SE STÁVAJÍ VÍTĚZNOU TECHNOLOGIÍ. INVESTUJEME DO NICH I V JAPONSKU

Česká skupina Second Foundation se hodlá zařadit mezi nejvýznamnější evropské investory do bateriových úložišť. „Máme už pět dokončených projektů, především v Japonsku a Německu, a dalších dvacet úložišť stavíme,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz podnikatel a investor Vojtěch Kačena, který Second Foundation spoluzakládal a je dnes její hlavní tváří.

Čeští obchodníci s elektřinou a dalšími komoditami z této skupiny zanechávají výraznou stopu na globálních trzích. Díky vlastnímu softwaru dokážou realizovat rychlé a objemné obchody pro své zákazníky, kterými jsou různé penzijní nebo infrastrukturní fondy. Jednou z vizí Vojtěcha Kačeny je posunout Second Foundation do pozice silného hráče, který dokáže využít své know-how a bude lídrem v efektivním provozování obnovitelných zdrojů společně s velkokapacitními bateriovými úložišti po celém světě.

Ambicí Vojtěcha Kačeny je vybudovat silnou globální firmu se sídlem v Praze a maximálně snižovat závislost na čínských technologiích. Také se poohlíží po investicích v evropském chemickém průmyslu. „Spousta chemiček v Německu nebo Švýcarsku má obrovské náklady na pracovní sílu a už není schopna konkurovat. Přesun do Česka jim nabízí možnost, jak svůj byznys zachránit,“ uvedl přední český investor v rozhovoru v sídle Second Foundation v nové Masaryčce v Praze. Vojtěch Kačena je také majitelem fotbalového klubu Zbrojovka Brno, který má nakročeno k návratu do české nejvyšší soutěže.

Second Foundation obchoduje na světových trzích s elektřinou i dalšími komoditami a také spravujete svým klientům portfolia obnovitelných zdrojů. Zdá se, že nyní přecházíte k „další velké věci“ – objevují se informace o vašich velkých investicích do bateriových úložišť na zahraničních trzích. Můžete to potvrdit?

Jsou to investice, které je možné označit za relativně nové, ale my je připravujeme už skoro tři roky. Není to tak, že bychom se najednou probudili a řekli si – všichni se dívají na baterky, tak se budeme dívat i my. Dlouhodobě sledujeme, jak jsou výkyvy cen elektřiny spojené s produkcí větrných a solárních elektráren. To platí stejně v Německu, Americe nebo Japonsku. Někteří provozovatelé těchto zdrojů nejsou schopni přesně odhadovat výrobu elektřiny, což vede k jejím velkým přebytkům. Provozovatelům přenosových a distribučních sítí to způsobuje vrásky na čele. Došli jsme tedy k závěru, že velký smysl může dávat jakýkoliv flexibilní zdroj, který nestabilitu obnovitelných zdrojů vyvažuje.

Proto jste se rozhodli pro bateriová úložiště?

Posuzovali jsme různá flexibilní aktiva na základě jejich fyzikálních možností i ceny a marginálních nákladů. Kromě baterií jsme uvažovali také o plynových a vodních elektrárnách, zdrojích na biomasu nebo flexibilitě poptávky spotřebitelů, která funguje dobře třeba v Americe. Už před dvěma roky jsme dospěli k přesvědčení, že baterky jsou na dobré trajektorii a mají šanci být vítěznou technologií. Mám teď na mysli krátkodobé ukládání energie ve vyšších jednotkách hodin, nikoliv dlouhodobé.

Posílil poptávku po bateriích blackout ve Španělsku nebo výpadky elektřiny v jiných zemích?

Každý provozovatel přenosové soustavy má určitou formulku, jak bezpečnou chce mít svoji elektrickou síť. Tato složitá formulka vlastně říká, jaká je pravděpodobnost, že určitá situace způsobí nebo nezpůsobí blackout a jaké by mohly být jeho dopady. Kromě Španělska byla v poslední době spousta takových výpadků elektřiny třeba i v Americe. Takže operátoři sítí přemýšlejí nad tím, jestli mají podobné vzorečky upravit a více si nasmlouvat dodávky elektřiny z flexibilních zdrojů.

Pro vás jako provozovatele baterií je to příležitost…

Řekl bych, že nepřímá příležitost. Nikdo nechce, aby tady byly blackouty a až potom se třeba Evropa vzpamatovávala. Myslím, že celková bezpečnost elektrické soustavy je v Evropě vysoká. V Americe se kromě pravděpodobnosti blackoutů hodně dívají na to, jaké jsou náklady na ochranu před nimi. A třeba dojdou k závěru, že jim gigantické investice do stability sítě za to ani nestojí, protože blackout pár hodin, párkrát ročně je ještě přijatelný.

OD ALGORITMŮ K VLASTNÍM ZDROJŮM

Ve svých obchodních aktivitách využíváte sofistikovaná softwarová řešení. Jak jste je začali uplatňovat v případě bateriových úložišť?

Efektivně provozovat flexibilní zdroje včetně baterií je velmi složité. Potřebujete algoritmy, složitý software, který spojuje spoustu dílčích věcí dohromady. My jsme ten software vyvinuli, využívali jsme ho, když jsme spravovali portfolia různých energetických zdrojů a bateriových úložišť našim zákazníkům všude možně po světě. A dospěli jsme k závěru, že si budeme takto spravovat i vlastní zdroje. Jako investor totiž řešíte, kam bude nejlepší vložit vlastní peníze, a zjistili jsme, že to nebudou větrné nebo solární elektrárny. Myslíme si sice, že bychom je uměli provozovat trochu líp než ostatní a měli bychom malinko větší návratnost, ale v této oblasti je už finanční inženýring na vysoké úrovni. Je to spíše hra pro penzijní fondy a infrastrukturní investory. Tito hráči se ale zatím moc nepouštějí do baterií, je to pro ně nové, neznají to a nemají to vyzkoušené. Proto dáváme peníze do baterek.

Kolik už nyní provozujete velkých bateriových úložišť?

Mámě pět dostavěných, především v Japonsku a Německu, a dalších dvacet stavíme. A chceme jich co nejvíc postavit v letech 2026-28. Nikdo neví, jestli se třeba za pět nebo za sedm let budou dál ve velkém stavět baterky nebo jestli je to jenom vlna, která se přežene. Dnes mnozí předpokládají velkou výstavbu datových center, což zvyšuje poptávku i po úložištích energie, ale nevíme, jestli nepřijde nějaká korekce tohoto trendu. My budeme připravení a rychlí teď na začátku. Pak se uvidí. V následujících třech letech chceme dokončit projekty baterií o celkové kapacitě v řádu vyšších gigawatthodin. To znamená investice v řádu miliard eur. Očekáváme, že v příštím roce bychom se mohli zařadit mezi top 5, možná i top 3 stavitelů v Evropě.  (Second Foundation také vytvořila společný fond s RSJ Investments, který bude investovat právě do velkokapacitních baterií – pozn. red.)

Když bude bateriových úložišť přibývat, nebudou už takové výkyvy v cenách elektřiny, které dnes v některých okamžicích jdou až do vysokých záporných hodnot. Předpokládám, že to bude mít významný dopad na váš model obchodování s elektřinou. Souhlasíte?

Jasně. Tady se docela hodí rčení o slepici a vejci. V současné době se ekonomicky méně vyplácí stavět solární elektrárny kvůli záporným a nulovým cenám třeba kolem poledne. A také v roční době, kdy slunce svítí hodně – tedy mezi dubnem a zářím. Když se postaví baterky a záporné ceny zmizí, bude to pobídka pro druhou vlnu výstavby solárů i větrníků. Věřím ale tomu, že za pět nebo deset let se už solární a větrné elektrárny nebudou stavět samostatně, ale vždy v kombinaci s gigantickým úložištěm energie. Je možné, že už nebude bateriové, třeba bude vodíkové nebo přijde jiná technologie. Zatím má smysl využívat lithium-železo-fosfátové akumulátory.

Vaší dlouhodobou ambicí je tedy vybudovat po celém světě vlastní portfolio obnovitelných zdrojů s baterkami?

Rozhodně. Když se časem budou stavět obnovitelné zdroje společně s úložišti, bude potřeba někdo schopný, kdo dá vše dohromady a bude je co nejvýdělečněji provozovat. To chceme být my.

Berete vaše aktivity čistě jako byznys, kdy vyhledáváte ideální podnikatelské příležitosti, nebo v tom vidíte i určité poslání a chcete přispět k celkové dekarbonizaci?

Rozhodně platí to druhé. V posledních letech jsou v centru pozornosti války – na Blízkém východě, na Ukrajině, a zapomínáme, že globální oteplování je reálná hrozba a že bychom mu opravdu měli čelit. Myslím, že si spousta lidí pořád nedokáže představit, jaký dekarbonizační efekt může mít vypínání uhelných elektráren. Já jsem přesvědčený, že může, ale také je důležité, aby si celý energetický systém dokázal bez uhelek poradit. A právě k tomu směřujeme. Zatím zaznívá argument, že nejvíce nových emisí skleníkových plynů vypouští Čína. Stranou pozornosti ale zůstává, že právě Čína neskutečným tempem staví nové solární a větrné elektrárny. Možná budeme překvapeni, jak rychle dosáhne vrcholu ve vypouštění emisí.

Také jsem zaznamenal váš výrok, že máte ambici vybudovat globální firmu z Česka…

Bylo by velmi lehké teď Second Foundation prodat, zájemce máme. Nás ale baví to, co děláme, a chceme si dokázat, že jsme schopní konkurovat po celém světě. Zatím si to dokazujeme, máme chuť, energii i motivaci pokračovat ještě dlouho.

Jak silnou máte konkurenci?

Gigantickou. Máme desítky konkurentů – například z Dánska, Ameriky, Německa. Konkurence se zlepšuje každým dnem a my se musíme zlepšovat taky. Pohybujeme se v brutálně konkurenčním odvětví, není to tak, že nějací kluci z Prahy na něco přišli a nikdo jiný to nedělá. Mnoho našich konkurentů má delší historii a větší finanční sílu, nemáme to snadné.

EVROPA, JAPONSKO A PRŮZKUM AMERIKY

Další projekty chystáte také hlavně v Německu a v Japonsku?

Nejenom. Máme projekty v celé Evropě – západní i východní. A pak skutečně také v Japonsku. Japonsko má totiž podobnou regulaci jako Evropa a na základě dostupných dat jsme si vyhodnotili, že je pár let za Evropou. Některé ostrovy Japonska jsou jako Německo před třemi, čtyřmi lety.

To se týká i služeb výkonové rovnováhy, které nabízíte provozovatelům přenosových sítí?

Ano. Japonci fakticky zkopírovali evropskou deregulaci energetiky. Nedotáhli to tak daleko jako Evropa, ale jdou podobným směrem, mají trh s elektřinou – s futures kontrakty i denní obchodování. Mají podobný systém podpůrných služeb pro provozovatele přenosové soustavy. Tím se liší od Ameriky, která funguje na úplně jiném principu – nedotáhla deregulaci, má lokální monopoly a aukční systém pro každou rozvodnu zvlášť. Takže v Americe, třeba v Texasu, můžete mít úplně jinou cenu elektřiny než někdo dvacet kilometrů vedle, ale je připojen na jinou rozvodnu. Když tam někde postaví fabriku třeba Tesla, v daném místě se výrazně zvýší poptávka po elektřině a její cena, což zase znamená pobídku pro vybudování další elektrárny. V Americe mají takový lokální kapitalismus, ale pak je velmi těžké dělat strategická rozhodnutí, která se týkají více oblastí nebo více států Unie. Kdo má platit třeba přenosovou linku z Texasu do Kalifornie?

Second Foundation působí na americkém trhu jako obchodník. Znamená to, co říkáte, že se tam k provozování bateriových úložišť neposunete?

Přemýšlíme o tom, díváme se na spoustu příležitostí. Roztříštěnost tamního trhu ale vede k tomu, že musíme počítat s velkými výkyvy v cenách elektřiny, ať už směrem nahoru nebo dolů. Během pár měsíců se může úplně změnit situace. V Americe se nám mnohem hůř plánuje. Nemáme jistotu, že když postavíme třeba právě bateriové úložiště, bude dlouhodobě vydělávat. V Americe se vyplatí všechno dělat v obrovské škále, tedy zajišťovat dodávky energie třeba pro celou oblast velikosti Středočeského kraje. To je zatím mimo naše možnosti.

Vraťme se ještě k Německu. V Evropě to pro vás byl asi klíčový trh?

Začínali jsme postupně, šli jsme z východní Evropy na západ. Německo je ale v našem oboru nejrozvinutější trh na světě, má nejlikvidnější energetickou burzu, nejvíc hráčů. Tím, že jsme uspěli v Německu, jsme získali jistotu, že všechny ostatní trhy už pro nás budou lehčí. Bateriové projekty nyní máme například ve Finsku, Nizozemsku, Itálii, Španělsku, Británii, Polsku nebo Rumunsku.

JAK OMEZIT ZÁVISLOST NA ČÍNĚ

Usilujete o to, aby vaše bateriové systémy byly co nejméně závislé na Číně. Jak se vám to daří?

Řekli jsem si, že když je hardware – tedy samotné baterie – z Číny, chceme, aby byl pod kontrolou našeho softwaru. Možná jsme měli zbytečné obavy, ale rozhodli jsme se, že veškeré řídicí systémy budeme mít vlastní a všechny součásti, které kupujeme od různých čínských dodavatelů, si složíme sami. Máme tedy dokonalý přehled o čipech, firmwaru, komunikačních modulech. Díky tomu také máme certifikaci, že nabízíme evropský produkt.

S nezávislostí na Číně souvisí i vaše investice do hardwaru – do českého výrobce baterií Bochemie…

Přemýšleli jsme, kde bychom mohli postavit montážní linku na baterie. Nabízela se možnost udělat to na zelené louce. Jsme ale hlavně softwarová firma a v tomto ohledu jsme neměli moc zkušeností. Dívali jsme se po případných parťácích a osud nebo vesmír tady konspiroval tak, že jsme se potkali s většinovým majitelem Bochemie Miloslavem Vodičkou a jeho synem Davidem, kteří měli podobnou myšlenku. Rozhodli jsme se, že do výroby bateriových systémů půjdeme spolu. Proto jsme také do Bochemie majetkově vstoupili. Dnes jsme v Bochemii rovnocennými partnery.

Bochemie dělá u hardwaru něco podobného jako Second Foundation v softwaru. Odebírá bateriové články z Číny a dává je dohromady do kompletních bateriových systémů…

Na světě působí jenom několik málo firem, které vyrábějí bateriové články. Je to extrémně kapitálově náročný byznys. V Evropě ani Americe nikdo asijským firmám nekonkuruje. Teoreticky je snad možné, že by tady někdo články vyráběl, ale musel by mít obrovskou státní podporu. Všechno ostatní už se ale dá v případě bateriových úložišť dělat jinde, což je také náš záměr.

Do jaké míry budete využívat bateriové systémy Bochemie ve vašich projektech?

Chceme je využívat ve všech projektech. Výjimkou je Japonsko, protože doprava by byla příliš složitá a drahá. Uvažujeme ale o tom, že bychom společně s nějakým japonským partnerem postavili montážní linku i v Japonsku.

Bochemie už dříve koupila německou společnost GAZ Energy, čímž vstoupila do bateriového byznysu. Bude vyrábět také ve svém sídle v Bohumíně?

V Bohumíně je výrobní hala pro produkci jednotlivých dílů, které se budou kompletovat v Německu. Bochemie získala německou firmu s velkou tradicí a zhruba 150 let starou historií, která vyráběla nikl-kadmiové baterky. To nám dává velkou klientskou základnu. Bochemie navíc rozšiřuje výrobní program o lithium-železo-fosfátové baterie, po nichž je také velká poptávka. Jsou vhodné právě ke krátkodobému ukládání energie u obnovitelných zdrojů a poskytování služeb výkonové rovnováhy.

KAM STĚHOVAT VÝROBU? DO ČESKA!

Bochemie zase navazuje na historické tradice v českém chemickém průmyslu. Mluvil jste i o tom, že byste mohli realizovat akvizice v evropském chemickém průmyslu a pak třeba přesunout výrobu do Bohumína. Co vás vede k podobným úvahám?

Opravdu podobné příležitosti intenzivně zkoumáme. Realizovat takové investice je komplikované, ale přesto bych se do nich rád pustil. Vidíme, že spousta firem v Německu nebo Švýcarsku má obrovské náklady na pracovní sílu a už není schopna konkurovat. Přesun do Česka jim nabízí možnost, jak svůj byznys zachránit. Jednáme s nimi a chtěli bychom českou chemickou výrobu významně rozšířit. Uvidíme. Máme hodně snů.

V době, kdy se mluví o hrozbách odchodu výrobních firem z Evropy, a také z Česka, tedy nabízíte cestu, jak by naše země mohla nynější situace naopak využít…

Všechno, co je energeticky náročné a dá se jednoduše uskladnit, se bude vyrábět v Číně nebo už se tam vyrábí. Existují ale chemické sloučeniny, které se nedají jednoduše uskladnit, mají omezenou trvanlivost a z Číny se vozit nedají. Musíte je vyrábět v Evropě a otázkou je, kde přesně. Jsou tu levnější země než Česko, včetně například Rumunska nebo Bulharska, ale my máme vyspělý chemický průmysl s dlouhou tradicí. Další výhodou je naše strategická geografická poloha.

V tuto chvíli jsou v centru pozornosti vaše investice do bateriových úložišť. Čím se budete zabývat dál?

Pracujeme na spoustě nových věcí, které nám teď nepřinášejí žádný ekonomický benefit, ale myslíme si, že by do budoucna mohly. Investujeme do různých pokusů a zkoumání nových technologií. U mnoha věcí také zjistíme, že ve skutečnosti až tak zajímavé nejsou, svět je tolik nepotřebuje, a zaměříme pozornost někam jinam.

Sledujete také vývoj různých dalších typů baterií nebo jiných úložišť energie?

Samozřejmě, velmi detailně. Bavíme se s výrobci, sami jsme leccos testovali. To musíte dělat. A nás to strašně baví.

JAN ŽIŽKA