VÁLKA NÁSOBÍ STARÉ ŠKODY NA UKRAJINĚ. ČESKÉ KNOW-HOW PODPOŘÍ OBNOVU ZEMĚ

Čeští experti mapují kvalitu půdy a vody na Ukrajině. Ke starším ekologickým zátěžím se přidala nová ohniska, která mohou být brzdou poválečné obnovy země.

Město Kalynivka leží 25 kilometrů od Kyjeva na trati, která zajišťuje spojení ukrajinské metropole s jihozápadem země. Před válkou tu soukromá společnost vybudovala jeden z nejmodernějších skladů pohonných hmot na Ukrajině. Rusové ho vybombardovali na jaře roku 2022, jen pár týdnů po začátku války. Tisíce tun ropných produktů částečně shořely nebo se vsákly do okolní půdy a do podzemních vod. Zatímco na povrchu už dnes ohořelé cisterny nahradily nové sklady, pod zemí číhá nebezpečí. Nejvíc o tom ví česká firma Dekonta, která v Kalynivce v rámci dotace od Ministerstva průmyslu a obchodu ČR kontaminaci půdy a vody zmonitorovala a vypracovala studii na sanaci celého území. „Nešlo o žádnou ekologickou osvětu, dodnes se tu na povrchu tůní objevují ropné skvrny a místní mají strach, že by se jim znečištění mohlo dostat i do studní,“ říká Martin Polák, projektový manažer Dekonty.

Česká firma, která má s odstraňováním následků ekologických havárií rozsáhlé zkušenosti třeba z Gruzie, Moldavska, ale i Kuvajtu, věří, že ještě letos začne v Kalynivce se samotnou dekontaminací, které by mohla být financována v rámci české rozvojové spolupráce z takzvaného malého lokálního projektu. Dekonta chce kromě klasického odčerpávání podzemní vody a separování ropných látek na Ukrajině nasadit i svou patentovanou technologii, která spočívá v kultivaci a následné aplikaci „žravých“ bakterií, které zvládnou zpracovat i ropné produkty v půdě. Se znečištěním si tak příroda nakonec poradí i bez chemie. V Dekontě zároveň věří, že jejich know-how by na Ukrajině mohlo pomáhat na mnoha dalších místech, kde způsobily ekologickou spoušť ruské nálety nebo jde o staré zátěže způsobené průmyslovou výrobou. „Kalynivka je ideálně dostupná z Kyjeva, rádi bychom tu vybudovali demonstrační stanici, kde bychom zájemcům předvedli naši metodu přímo v praxi,“ vysvětluje Martin Polák.

SATELITNÍ DATA V AKCI

Dekonta není jedinou českou firmou, která má know-how na mapování a odstraňování ekologických zátěží, a může tak významně pomoci Ukrajině v poválečné obnově. Ve válkou zkoušené zemi spolupracuje Dekonta s neziskovou organizací Arnika, jež na Ukrajině působí již od roku 2017. Díky podpoře Programu transformační spolupráce MZV ČR tu spustila projekt monitoringu kvality ovzduší pomocí pozemních stanic, které pracují v reálném čase. Na monitoring ovzduší navázala i v době války. Arnika spojila síly s brněnským startupem World from Space, který se zabývá vyhodnocováním družicových snímků Evropské kosmické agentury.

Analýza satelitních dat v delší časové řadě přinesla překvapivé zjištění: přestože válka ničí lidské životy a devastuje životní prostředí, dlouhodobá kvalita ovzduší se paradoxně zlepšila. „Dříve jsme nad průmyslovými oblastmi Kryvbasu a Donbasu viděli souvislou vrstvu znečištění s významnými hodnotami i v rámci celé Evropy. Od ruské invaze však došlo k významnému poklesu celkového znečištění ovzduší, které je nejspíše způsobeno uzavřením nebo přerušením provozu většiny průmyslových zařízení a vysídlením obyvatelstva. Snímky dálkového průzkumu Země ukazují, že válka má spíše lokální dopad v konkrétních místech explozí a požárů,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu World from Space Jan Labohý.

I přes mírné zlepšení je stále kvalita ovzduší na Ukrajině nevyhovující, a to bohužel platí i o vodě a půdě, které válkou i starými ekologickými zátěžemi trpí. A nejde jen o viditelné jevy, jako jsou olejové skvrny na vodní ploše, které místní dodnes pozorují v Kalynivce. Arnika má díky projektu, který podpořila Česká rozvojová agentura (ČRA), „tvrdá“ data o Dněpropetrovské oblasti, kde si nejprve vytipovala 40 rizikových lokalit a v užším výběru v deseti z nich odebrala vzorky a detailně vyhodnotila kvalitu půdy a vody. „Vybírali jsme zhruba půl na půl staré ekologické zátěže a ohniska, která byla kontaminována válkou. Projektovou dokumentaci, na základě níž budou moci ukrajinské úřady vybrat firmu, která provede dekontaminaci, jsme nakonec provedli pro černou skládku pesticidů v Dymytrivce,“ popisuje Marcela Černochová, koordinátorka Arniky pro Ukrajinu.

TOXICKÁ VEJCE, KONTAMINOVANÁ PŮDA

A jak dodává, potvrdil se trend, který Arnika naměřila už v roce 2023 na dně bývalé Kachovské přehrady v Chersonské oblasti, kterou zničily ruské rakety: ekologická rizika válka ještě znásobuje. Místa, kde nádrž stávala, jsou zamořená zakázaným insekticidem DDT, našly se tu ale i vysoké koncentrace karcinogenního benzopyrenu. Lokální ohniska potenciálně smrtící chemie Arnika našla také v Dněpropetrovské oblasti.

„Kromě vzorků půdy a vody jsme v rámci projektu odebrali i vzorky vajec z jednoho chovu a chvíli zapochybovali, jestli laboratorní technika nelže. Naměřená hodnota dioxinů se podle dostupných údajů totiž dostala mezi deset nejvyšších hodnot, které na Zemi byly kdy ve vejcích naměřeny,“ líčí Marcela Černochová.

NEJEN POMOC, ALE I SOLIDARITA

Projekt Arniky podpořený ČRA pokračoval na Ukrajině i loni, kdy se mapa rizika znečištění vody a půdy rozrostla o 40 lokalit, z nichž v pěti proběhl podrobný průzkum na základě vzorků, které vyhodnotily certifikované laboratoře v Česku. Výsledky pomohou určit prioritní lokality k sanaci a ochránit zdraví lidí, kteří tam stále žijí nebo se plánují po osvobození vrátit. Se svými zkušenostmi z terénu Marcela Černochová potvrzuje, že Češi disponují know-how, o které je na Ukrajině velký zájem. Patří sem nejen sanace ekologických škod, ale i vodohospodářství nebo nakládání s odpady. Pomáhají v tom znalosti a zkušenosti, ale i dobré jméno, které Česko na Ukrajině má. „Nejen Arnika, ale i řada dalších českých organizací a firem, se pohybuje na místech, kam jiní nejezdí. Lidé to vnímají pozitivně, protože už jen fakt, že se někdo zajímá o to, co pijí a jakou půdu využívají k pěstování, berou místní jako znamení solidarity a podpory,“ dodává Marcela Černochová.

BLAHOSLAV HRUŠKA