TRVALÉ KOTVY ČESKÝCH EXPORTÉRŮ

Servis a flexibilní řešení v místě dodávky jsou cestou, jak se české firmy mohou výrazně přiblížit svým zahraničním zákazníkům. Právě tímto směrem se vydala například strojírenská společnost Wikov. Podporu tuzemských podnikatelů, kteří chtějí trvale zakotvit na zahraničních trzích, nabízí také ministerstvo zahraničí.

Servis je činností s vysokou přidanou hodnotou, vyžaduje mnohem více tvůrčí duševní a konstrukční práce než sériová výroba převodovek, říká podnikatel Martin Wichterle. Foto: Pavel Vítek

Firma Wikov loni přišla se zprávou, která může být signálem pro další směřování českého strojírenství a exportu. Společnost podnikatele Martina Wichterleho ohlásila vstup na globální trh v dalším oboru. Wikov se zatím profiloval jako přední světový výrobce a exportér průmyslových převodovek, které Martin Wichterle označuje za „srdce“ jakéhokoliv stroje. Nyní se chce stát mezinárodním lídrem v oblasti jejich údržby a servisu.
„Servis je činností s vysokou přidanou hodnotou, vyžaduje mnohem více tvůrčí duševní a konstrukční práce než sériová výroba převodovek,“ říká podnikatel, který je vnukem proslulého vynálezce kontaktních čoček. Na globálním trhu servisu převodovek spojil síly s německým Siemensem.
Wikov loni posílil svou „trvalou přítomnost na zahraničních trzích“ i díky akvizici v Německu a otevření montážního závodu v Rusku.

Co nejblíže zákazníkovi

České strojírenství prošlo od sametové revoluce zásadní proměnou. Představy, že může dál spoléhat na export velkých investičních celků, jakými jsou například dodávky kompletních elektráren, byly příliš optimistické. To nutně neznamená, že by české strojírenské firmy měly zcela rezignovat na ambici být finálními dodavateli – neboli takzvanými EPC kontraktory – při různých zakázkách v zahraničí. Především ale musejí hledat nové tržní příležitosti v měnícím se světě dodavatelských řetězců, do nichž se propojují firmy z mnoha zemí.
Velké průmyslové převodovky, stejně jako turbíny a další stroje, které už slouží průmyslníkům či energetikům po celém světě, budou vyžadovat údržbu, servis a rekonstrukce. Tady mohou mít Češi se svou bohatou strojírenskou tradicí nadějné vyhlídky. Servis a rekonstrukce jsou cestou, jak být stále blízko zahraničním zákazníkům. Je to také šance, jak dál rozvíjet know-how českých inženýrů.
Příležitostí v oblasti staveb nových elektráren může ubývat i vzhledem k tomu, jak jednotlivé státy omezují využívání fosilních zdrojů nebo mění své plány v oblasti jaderné energetiky. České firmy mohou zachytit nové trendy, jak ukázala právě společnost Wikov, která se stala předním světovým výrobcem převodovek pro větrné elektrárny. Obory jako energetika nebo těžba surovin – zajímavá pro české dodavatele důlních strojů – ale zůstávají v mnoha ohledech nejistými.
Silná orientace na servis a flexibilní řešení na místě v této situaci přináší nejen vyšší přidanou hodnotu, ale také potřebnou diverzifikaci exportní nabídky. Martin Wichterle přitom říká, že českou výhodou může být i ve srovnání s německými strojírenskými giganty větší flexibilita. „Ve Wikovu jsme zvyklí se pružně přizpůsobovat požadavkům zákazníků,“ dodává.

Ochranářství, regionalizace

Náměstek ministra zahraničí Martin Tlapa v nedávné diskusi u kulatého stolu v Černínském paláci upozornil, že silnější zakotvení českých firem na zahraničních trzích – ve formě pobočky, servisu nebo investice – je důležité i vzhledem k současným trendům v mezinárodním obchodě.
V době sílících „obchodních válek“ – a ještě před současnou pandemií koronaviru – rostl počet restriktivních opatření, jejichž počet se dostal na historicky rekordní úroveň a která zasáhla už více než 7,5 procenta světového obchodu v hodnotě přes 1,7 bilionu dolarů. „Vlna protekcionismu pokračuje,“ zdůraznil Martin Tlapa.
Souvisí s tím i další trend – roste podíl obchodu v rámci jednotlivých světových regionů a regionálních obchodních uskupení prakticky na všech kontinentech. Americký prezident Donald Trump a další politici tvrdě tlačí na co nejvyšší podíl domácích a regionálních komponentů ve finálních výrobcích. Novelizovaná severoamerická dohoda o volném obchodu USMCA (dříve NAFTA) například zvyšuje povinný podíl průmyslu USA, Kanady a Mexika v automobilech, které nepodléhají celnímu režimu mezi těmito třemi zeměmi, ze 62,5 % na 75 %.
Celkový podíl exportů uvnitř regionů na celosvětovém obchodu se mezi lety 2000 a 2017 zvýšil z 38 % na 49 %. Sami zákazníci podle náměstka ministra zahraničí preferují bližší vztahy s výrobci a rychlé dodání zboží – takzvané „just-in-time dodávky“. Dodavatelé se tak musí přesouvat blíže k cílovým trhům.

Program PROPEA

Pro řadu menších českých firem ale není vůbec snadné „trvalé přítomnosti na zahraničích trzích“ dosáhnout. „Často nemají potřebné kapacity – ani obchodní, ani finanční,“ dodává Martin Tlapa. Ministerstvo zahraničí proto přichází s podporou v rámci programu PROPEA. Jeho cílem je právě podpořit české firmy, které se chtějí usadit na zahraničním trhu a snížit rizika spojená se vstupem na tento trh. Projekty PROPEA budou postaveny na spolupráci s lokálními partnery v jednotlivých zemích, kteří zajistí potřebné poradenství.
Ředitel odboru ekonomické diplomacie ministerstva zahraničí Marek Svoboda upřesnil, s čím vším by mohly projekty PROPEA pomoci – od založení pobočky přes služby v oblasti daní po registraci výrobků. Firma, která možností tohoto programu využije, může kalkulovat s výraznou finanční úsporou, musí ale počítat s tím, že si 30 procent nákladů uhradí sama.

Vyšší odolnost

Hlavní ekonom ministerstva zahraničí Marek Pyszko poukázal na to, že české zboží se v současnosti dostává k finálnímu zákazníkovi ve vzdálenějších částech světa nepřímo, například přes německé dodavatele. Trvalá přítomnost firem na zahraničních trzích by pomohla postupně řešit i tento problém. Profitovala by z toho celá česká ekonomika. „Klíčem k budoucí prosperitě je posun ze současného modelu vnějších ekonomických vztahů, kde hrají důležitou roli reexport a nepřímé exporty zboží, k modelu přímé a trvalé přítomnosti na cílových trzích,“ uvedl hlavní ekonom. Tento model také přináší vyšší odolnost vůči vnějším ekonomickým šokům.
Marek Pyszko připomněl výsledky průzkumu německé rozvojové banky KfW mezi malými a středními podniky, který poukazuje na potřebu investic v zahraničí. Dvě třetiny německých firem, které v rámci svých obchodních aktivit v zahraničí investovaly, očekávaly zvýšení svého obratu, zatímco u firem, jež pouze exportovaly a neinvestovaly, to byla pouze třetina.
Trvalá přítomnost v zahraničí je také cestou k růstu obratu českých firem, posílení jejich know-how, ale zároveň například k většímu objemu dividend, které plynou ze zahraničních akvizic do Česka. Důležité je, aby se tuzemské společnosti – podobně jako zmiňovaný Wikov – prosazovaly nejen nabídkou zboží, ale i navazujících služeb.
Řada českých firem už ostatně ukázala, že trvalé zakotvení v zahraničí není vůbec nemožné. Potvrzují to i zkušenosti z největšího českého exportního trhu mimo Evropu – Spojených států amerických. Čeští investoři tam již vytvořili 6 800 pracovních míst a plánované investice jejich počet navýší o dalších 9 000. Firmy se na americké trhu prosazují v rozmanitých sektorech – od softwarových firem jako Avast až po výrobce optiky Meopta nebo zemědělské techniky Farmet.

JAN ŽIŽKA

 

ministr Tomáš Petříček navštívil firmu Linet