TOS Varnsdorf:
Ze severu Čech do celého světa
Varnsdorf, město v nejsevernější části Česka, se může pochlubit světově unikátní novinkou. Tamní firma TOS Varnsdorf, která je významným českým exportérem, letos představuje nový multifunkční obráběcí stroj, jehož parametry nemají ve světě srovnání. Tento stroj s označením WHT 110C totiž dosahuje 6 tisíc otáček za minutu u vřeteníku s výsuvným vřetenem o průměru 112 milimetrů.
Hala společnosti GRS Ural, dceřiné firmy TOS Varnsdorf v Rusku. Foto: TOS Varnsdorf
TOS Varnsdorf už dnes vyváží obráběcí stroje do více než 40 zemí světa. Schopnost přicházet se stále novými inovacemi naznačuje, že vývozní potenciál firmy se nevyčerpal. Naopak. Varnsdorfští navíc rozšiřují také své výrobní kapacity v zahraničí – po Rusku a Číně letos zahájili výrobu na Tchaj-wanu, společně s tamním partnerem.
Novinka co dva roky
„Inovace, to je nikdy nekončící proces,“ říká obchodní ředitel společnosti Miloš Holakovský. „Jakmile zaspíte inovace, za pět let už tady vůbec nemusíte být. To je největší riziko našeho podnikání,“ dodává. TOS Varnsdorf přichází s výraznou technickou novinkou každé dva roky.
I díky tomu se na severu Čech mohou pochlubit dvěma prvenstvími. Za prvé jsou největším výrobcem obráběcích strojů v Česku, ročně jich vyrobí až 150. Druhý primát je globální. Pokud pomineme čínské výrobce, jejichž stroje zatím přece jen nedosahují nejvyšší světové kvality, je TOS Varnsdorf dokonce globální jedničkou ve své kategorii – tedy ve výrobě strojů s horizontálním uložením vřeten o průměru v rozmezí 100-180 milimetrů.
Inspirace na Tchaj-wanu
Není pochyb o tom, že se Varnsdorfští mohou pochlubit takovým know-how, které jim mohou v celém světě závidět. Přesto TOS Varnsdorf hledá další inspiraci. A například v oblasti organizace práce jí může být Tchaj-wan. I to byl jeden z důvodů, proč vznikl společný podnik v tchajwanském Taichungu s firmou LITZ. Ten bude zatím vyrábět především pro čínský trh, na kterém je největší poptávka po obráběcích strojích na světě.
„Už třináct let vyrábíme také v čínském Kunmingu, ale náklady na výrobu jsou tam pořád poměrně vysoké. Na Tchaj-wanu jsou díky dokonalé organizaci práce tyto náklady nižší,“ uvádí Miloš Holakovský. Společnost LITZ má ostatně se spoluprací s evropskými partnery zkušenost, vyrábí stroje pro německé i švýcarské firmy.
Také stroje vyrobené přímo ve Varnsdorfu míří z větší části na export – zhruba z 80 %. Varnsdorfská firma, jejíž obrat v roce 2016 dosahoval téměř 53 mil. EUR a která navazuje na více než 100letou tradici (vznikla v roce 1903), vyváží zhruba polovinu produkce do evropských zemí. Na Asii připadá zhruba čtvrtina vývozu, z toho většina míří do již zmiňované Číny.
Orientace na východní trhy má dlouhou tradici. Již za první československé republiky získala varnsdorfská firma – tehdy ještě pod názvem Arno Plauert, Maschinenfabrik – významnou zakázku v Sovětském svazu. Po privatizaci v devadesátých letech se zase stala významným zákazníkem běloruská automobilka Belaz. I dnes opět roste export do Ruska, navzdory dočasným potížím v minulých letech.
Kromě zmiňovaných výrobních závodů má TOS Varnsdorf také obchodní pobočky na Slovensku, v USA, Číně a Rusku.
Obráběcí stroje TOS Varnsdorf se uplatňují při výrobě dílů v dopravním a energetickém strojírenství, těžebním průmyslu či stavebnictví. Díky nejmodernějším strojům nacházejí Varnsdorfští stále více zákazníky v automobilovém a leteckém průmyslu.
Rodinná firma
Varnsdorfská firma prošla od roku 1903 mnoha různými obdobími, to nejnovější se datuje od privatizace v polovině devadesátých let. Dnes patří k nejúspěšnějším rodinným firmám – Jan Rýdl starší je předsedou její správní rady, Jan Rýdl mladší generálním ředitelem.
„Oba prošli od svého mládí různými pozicemi ve fabrice, Jan Rýdl starší ji zná do posledního šroubku. Velkou roli hraje to, že jsou přímo z Varnsdorfu, označil bych je za firemní patrioty TOS Varnsdorf,“ říká Miloš Holakovský.
Majitelé TOS Varnsdorf sázejí nejen na nezbytný výzkum a vývoj, ale také na podporu školství. Firma loni v září otevřela v severočeském městě vlastní Střední průmyslovou školu. O možnost jejího otevření dlouho bojovala s krajskými úřady, kterým se nelíbil pochopitelný požadavek, aby firma mohla ovlivňovat učební osnovy.
Nakonec se otevřít školu podařilo. „Naším hlavním cílem je předat studentům maximum praktických zkušeností, které současní absolventi ostatních škol postrádají,“ vysvětluje Miloš Holakovský.
JAN ŽIŽKA