TENDRY ORGANIZACE CERN: NEJEN LABORATORNÍ TECHNIKA

Evropská organizace pro jaderný výzkum (Conseil Européen pour la recherche nucléaire, CERN) je širší veřejnosti nejvíce známa především obrovským urychlovačem částic, který se ukrývá pod francouzsko-švýcarskou hranicí. Méně známý je fakt, že především jde o mezinárodní organizaci, jejímž členem se Česká republika stala v roce 1993. V rámci systému veřejných zakázek CERN každoročně vypisuje pro společnosti ze svých členských států tendry v objemu bezmála 12 miliard korun.

Glóbus vědy a inovací ve výzkumném centru CERN v Ženevě. Foto: Shutterstock

Ačkoliv je CERN především vědeckým pracovištěm, sektorová struktura tendrů, které organizace vypisuje, výrazně přesahuje specifický okruh technologicky vyspělé laboratorní techniky. „Provoz tak rozsáhlého areálu s sebou přináší požadavky také na zcela konvenční vybavení,“ potvrzuje Jan Špunda z agentury CzechTrade, který za Českou republiku zastává funkci Industrial Liaison Officer (ILO) pro CERN. „Poptávána jsou například i vozidla, elektrické bicykly, nábytek či kancelářské potřeby. Vědecká pracoviště potřebují kromě laboratorní techniky například i výrobní nástroje na specifické díly, jako jsou CNC obráběcí stroje typu frézek, soustruhů či řezacích strojů. Pak je tu samozřejmě určitý podíl sofistikovaných zařízení pro instituci s takto specifickým zaměřením. První z letošních tendrů se například týkal pořízení kvantové výpočetní techniky, ale řešili jsme rovněž poptávku po nanosekundovém laseru či kryogenních nádržích a ventilech,“ vyjmenovává široký záběr veřejných zakázek CERNu Jan Špunda.

Dalším významným sektorem, bez něhož se provoz tak obrovského výzkumného pracoviště neobejde, je odvětví big data managementu. Jen vlastní experimenty přímo spojené s urychlovačem částic vygenerují každoročně na 90 petabytů dat, jejichž zpracování, ale i prosté uložení vyžaduje značně rozsáhlou infrastrukturu. Mezi zdánlivě „nečekané“ sektory, v nichž se CERN může stát odběratelem českých firem, patří například dodávky v sektoru HORECA (hotelnictví a gastronomie), jelikož CERN provozuje mimo jiné i vlastní hotel.

ČESKÁ STOPA VE VÝVOJI DETEKTORŮ

Jednou z českých společností, která má s dodávkami do CERNu přímo v oblasti primární činnosti organizace bohaté zkušenosti, je turnovská společnost Crytur. „S CERNem spolupracujeme na vývoji nového materiálu pro detektory,“ říká marketingový manažer firmy Jan Bitman. „Ačkoliv jsme ve vlastních tendrech CERNu úspěšní, naší strategií není pasivně čekat na podobu vypsaného tendru a v něm se ucházet o zakázku. Máme ambici být pro CERN dlouhodobým partnerem, který se podílí na vývoji nových řešení. Neaspirujeme na to nabízet existující technologie, koukáme dál do budoucnosti. V okamžiku vypsání tendru na dané řešení, u jehož vývoje jsme byli od začátku, pak není nutně hlavním kritériem tendru nejnižší cena, ale to, která společnost vůbec daný produkt umí nabídnout. V některých případech jsou to pak třeba jen dvě tři firmy na celém světě a my jsme logicky jednou z nich,“ popisuje strategii Cryturu Jan Bitman.

Česká společnost se v minulosti podílela na programu INTELUM, v němž hrál CERN koordinační roli a v němž se Crytur zaměřoval na koncepci použití granátu jako detekčního materiálu. V současnosti se turnovská společnost podílí na projektu zaměřeném na budoucí urychlovače typu Future Circular Collider vývojem lépe opracovaného krystalu wolframanu olovnatého.

„Samozřejmě ne všechny prototypy, do kterých v rámci vývoje investujeme, skončí dodávkou do CERNu či třeba pro experiment PANDA, což je pro naši společnost další významné odbytiště. V daném případě dodáváme krystaly wolframanu olovnatého,“ popisuje Jan Bitman, „nicméně my na fyziku nehledíme pouze prizmatem ekonomické rentability. Už jen být u vlastního vývoje nového řešení a možnost představit prototyp je pro nás prestiží.“

Prototyp vláknového detektoru, který vyvíjela firma Crytur pro CERN. Foto: Crytur

JAK SE STÁT DODAVATELEM

Stejně jako v případě jiných mezinárodních organizací s podobně rozsáhlým systémem veřejných zakázek, má i CERN webovou platformu pro své tendry. Ta slouží jak k obecnému informování potenciálních i stávajících dodavatelů (procurement.web.cern.ch), tak k jejich registraci a vlastnímu vypisování jednotlivých tendrů (procurement.cern.ch).

Registrace coby dodavatele je časově i administrativně nenáročná a probíhá online. Stejně jako u dalších tendrů mezinárodních organizací, které jsme představili v minulých číslech časopisu MED, jsou i zde klíčem pro lepší budoucí orientaci správně definované sektory působnosti konkrétní společnosti, které se při registraci zadávají.

CERN rozlišuje vypisované zakázky v hodnotě do 200 tisíc švýcarských franků (cca 4,75 milionu Kč) a v hodnotě, která tuto sumu převyšuje. Tendry do této finanční hranice se na portálu CERNu nezveřejňují, což se týká i předchozího průzkumu trhu. Proces tak začíná vydáním „Price Enquiry“, u něhož je jako kontaktní osoba uváděn ILO za Českou republiku, jemuž je v daných případech třeba zájem nahlásit. Tendry nad 200 tisíc švýcarských franků se pak dělí na dva druhy, u prvního z nich je kritériem nejnižší cena při dodržení předepsaných technických požadavků (Lowest Compliant – LC), u druhého pak princip poměru kvality nabízeného řešení a jeho ceny (Best Value for Money – BVFM). Tyto tendry již naleznete jak na portálu CERNu, tak na webu businessinfo.cz/prilezitosti po vyfiltrování typů příležitosti na zahraniční projekty a tendry. Přesto jsou i v těchto případech jak český ILO působící v agentuře CzechTrade v Praze, tak Stálá mise České republiky v Ženevě připraveni českým zájemcům s orientací v celém procesu pomoci.

JAK SI VEDOU ČESKÉ FIRMY

„Český podíl na členských příspěvcích odvedených do CERNu průběžně roste vzhledem k růstu čistého národního produktu v přepočtu na švýcarské franky. Aktuálně dosahuje 1,13 procenta. Je tedy dobrou zprávou, že české firmy v posledních pěti letech vysoutěžily 1,34 procenta objemu veřejných zakázek, které CERN vypsal. To nás v relativním vyjádření řadí na třetí místo za Švýcarsko a Maďarsko,“ vypočítává Branislav Gál ze Stálé mise České republiky v Ženevě. Dodává, že Česká republika z tohoto hlediska dlouhodobě patří mezi deset nejúspěšnějších členských států, jejichž podíl na dodávkách odpovídá či přesahuje jejich podíl na odvedených členských příspěvcích.

Přesto však databáze registrovaných dodavatelů do CERNu obsahuje jen necelých šedesát českých firem. Vzhledem k širokému záběru sektorů, které tendry pokrývají, není tento počet až tak vysoký. „Naší ambicí je, aby další české firmy, které se pohybují v jiných sektorech, než je hlavní působnost CERNu, zjistily, že i pro ně může CERN znamenat velký trh s mimořádně zajímavými zakázkami,“ říká náměstek ministra zahraničí Martin Tlapa. „Kromě individuálních služeb a konzultací pro jednotlivé zájemce o dodávky do CERNu je naše Stálá mise v Ženevě schopna uspořádat i širší prezentaci českých společností s využitím projektu na podporu ekonomické diplomacie,“ dodává náměstek Tlapa.

KAREL SMÉKAL, zvláštní zmocněnec pro účast ČR na světových výstavách

 

Díky našim firmám o nás ví celý svět