TAM A ZASE ZPÁTKY: ČESKÁ FIRMA ZBOHATLA DÍKY TESTŮM NA COVID A PAK ZNOVU ODSTARTOVALA

Společnost Diana Biotechnologies v pandemii rychle zbohatla svými testy na covid. Pak se vrátila do svých startupových začátků a vyvíjí unikátní technologii pro diagnostiku nemocí a vývoj léčiv.

Příběhy firem, které vzniknou jako odnože akademického výzkumu, se navzájem docela podobají. Po samotném založení startupu přichází fáze hledání, jak z nápadu vyrobit produkt, jak ho zpeněžit a především jak přesvědčit investory, že něco takového má vůbec smysl. Zpočátku se zdálo, že to bude i příběh Diana Biotechnologies, která vznikla v roce 2018 na základech postdoktorandského projektu Václava Navrátila. S římskou bohyní lovu Diana nic společného nemá (je to zkratka z anglického DNA-linked Inhibitor Antibody Assay), svým způsobem ale patentovaná metoda „loví“ také: je schopna velmi citlivě stanovit množství vybrané látky v roztoku, což by v praxi mohlo pomoci s diagnostikou některých onemocnění. Zároveň umožňuje tyto látky testovat a sloužit tak jako základ pro vývoj nových léků.

Diana Biotechnologies se zrodila jako spin-off Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Na tom by nebylo ještě nic mimořádného: ústav, který kdysi ve světě proslavil chemik Antonín Holý, je líhní nadějných projektů a dnes má i svou pobočku v USA a vlastní investiční fond. Ne každý ale dokáže již zpočátku nalákat rizikový kapitál zvenčí. A ne každému se podaří rychle zareagovat na rychle se šířící onemocnění, z jehož diagnostiky se vyklube solidní byznys. Přesně to je ale případ Diana Biotechnologies.

Příběh týmu mladých vědců zaujal hned v zárodku podnikání investory z BPD Venture, fondu, za nímž stojí někdejší uhlobaroni Vasil Bobela, Petr Pudil a Jan Dobrovský. Celkem tak mladá firma získala do vínku 3,5 milionu eur rizikového kapitálu. Raketový start pak pro Diana Biotechnologies přinesla pandemie koronaviru. Výzkumníci se zaměřili na PCR testy a vyvinuli vlastní, velmi přesný test, který nevyžadoval nepříjemný stěr ze sliznic, ale pouhé plivnutí do zkumavky.

Záhy se rozjela výroba ve velkém a Diana Biotechnologies na trh nakonec dodala přes šest milionů uživatelsky pohodlných, ale účinných testů. „Prakticky dva roky jsme nedělali nic jiného, poptávka byla obrovská. Zároveň jsme ale věděli, že testy na covid nemohou být tím jediným, co budeme vyrábět,“ líčí Martin Dienstbier, spoluzakladatel a finanční i provozní ředitel Diana Biotechnologies.

LABORATOŘE STAVĚNÉ NA MÍRU

Díky koronaviru firma mladých vědců rychle přeskočila fázi startupu, začala vydělávat a v roce 2021 si dokonce sáhla skoro k miliardovému obratu. Po pandemii přišel ale logicky prudký pád poptávky po testech a Diana Biotechnologies se tak ocitla na rozcestí. Nakonec se inspirovala ve svých startupových začátcích: v hledání, jak unikátní metodu diagnostikování nemocí z útržků DNA dotáhnout ke komerčnímu produktu.

Úplně na start se ale vracet nemusela. Na trhu si Diana Biotechnologies mezitím již stihla udělat jméno, a především si díky stamilionovým ziskům mohla dovolit investovat do nové budovy, která ve Vestci vyrostla nedaleko biomedicínského centra Biocev. Vzniklo tu vybavení přesně na míru, a to včetně špičkové vzduchotechniky, kterou laboratoře ke svému provozu potřebují. „Sami víme, jak obtížně se v našem oboru dá sehnat dobře vybavená budova, takže poskytujeme zázemí i ostatním zájemcům a vytváříme tady ve Vestci takový biotechnologický hub,“ vysvětluje Martin Dienstbier.

MOLEKULY NA MÍRU

Z původně jedné Diany a jednoho produktu jsou dnes čtyři divize a čtyři různé linie výzkumu pod jednou střechou, které vesměs navazují na „covidovou“ Dianu. První sekce dodává materiál pro vědecké laboratoře v podobě PCR kitů, enzymů nebo proteinů, a také na zakázku vyvíjí pro výzkumníky oligonukleotidy, krátké řetězce DNA nebo RNA. Druhá větev se zabývá vývojem monoklonálních protilátek, které se dále využívají při laboratorních experimentech a jsou také součástí diagnostických testů.

Další sekce české firmy se zabývá servisem pro farmaceutické firmy: screenuje molekuly a identifikuje ty, které by mohly sloužit jako základ nových léků. A poslední větev pak ve Vestci vyvíjí vlastní unikátní diagnostiku. I tady ale musela česká firma nejdřív hledat své pole působnosti a některé nápady vzdát. „Evropská pravidla pro diagnostické metody se hodně zpřísnila a na středně velkou firmu, jako jsme my, je to zkrátka obrovská regulatorní zátěž, kterou nemůžeme financovat,“ vysvětluje Martin Dienstbier.

Volba nakonec padla na „zabijáka“, který ročně podle studie časopisu Lancet stojí za úmrtím až 50 milionů pacientů a celosvětově jde o pátou nejčastější příčinou smrti. Je jí sepse, laicky řečeno bakteriální otrava krve. „Běžnou metodou je kultivace buněk ze vzorků krve, typicky to trvá celý den, a výsledky navíc často vykazují falešnou negativitu. V případě sepse jde přitom o každou hodinu. My proto vyvíjíme metodu, která je mnohem přesnější a především rychlejší,“ popisuje Martin Dienstbier. Novinka je prozatím ve validační fázi, na které Diana Biotechnologies spolupracuje s Fakultními nemocnicemi Motol a Olomouc a první výsledky opřené o srovnání tradiční a nové metody diagnostiky jsou prý velmi slibné.

Postcovidový krok zpět znamenal pro Dianu Biotechnologies, která dnes funguje jako akciová společnost, také návrat ke startupovému vedení firmy, kdy investice přesahují zisky. Firma se tak opět ocitla ve fázi, kdy hledá investory, což v oboru biotechnologií není příliš snadné. V Česku sice není velká konkurence, jenže tím pádem ani velký investorský trh. „Rozhlížíme se doma i v cizině a zatím nejlépe našemu profilu odpovídají rodinné investiční fondy, které jsou ochotné vložit peníze do kombinace velké potenciální návratnosti, ale také významného rizika,“ říká Martin Dienstbier.

Diana Biotechnologies by také ráda podpořila vznik specializované oborové platformy. V Česku už podobná sdružení fungují pro inovativní farmaceutické firmy a výrobce generik: ty ale nejsou primárně zaměřené na výzkum a vývoj, který v Diana Biotechnologies stále převažuje.

STRATEGICKÉ OBORY? BIOTECHNOLOGIE ZŮSTALY MIMO

České prostředí je podle Martina Dienstbiera specifické ještě v jednom ohledu, než je velikost trhu. Zatímco je u nás velmi rozvinutý akademický výzkum, v dalších článcích řetězce, který vede od laboratoře přes vývoj produktu až po jeho komerční využití, často chybí specialisté – třeba na marketing nebo rozvoj obchodu. Celý ekosystém, kterým transfer technologií je, má pevnou a širokou základnu, čím dál vyšší patra jsou ale tenčí a křehčí. Což platí i o tom nejvyšším, kterým je podpora státu v podobě preferovaného odvětví.

„Nic proti umělé inteligenci nebo polovodičům, to jsou jistě také strategické oblasti. Ale biotechnologie se přímo dotýkají lidských životů, a navíc vytváří obrovskou přidanou hodnotu. Myslím, že je velká chyba, když na nás stát v dlouhodobé koncepci nepamatuje. Snad do nějaké národní strategie brzy zapadneme,“ dodává finanční a provozní ředitel Diana Biotechnologies.  

BLAHOSLAV HRUŠKA

Více o biotechnologiích a farmaceutickém průmyslu se dočtete v příštím čísle magazínu Moderní ekonomická diplomacie.