SVAZ PRŮMYSLU: STÁT BY MĚL VÍCE PODPOŘIT ČESKÉ FIRMY NA UKRAJINĚ

České firmy se mohou výrazně podílet na obnově Ukrajiny a velká část z nich očekává na tamním trhu nadějné příležitosti. „K tomu potřebují podmínky srovnatelné s těmi, jaké mají německé nebo polské společnosti,“ řekl v rozhovoru pro časopis MED Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR. V nastavení státní finanční podpory zatím Česko zaostává i za Slovenskem.

Svaz průmyslu hodlá spolupracovat s ministerstvem průmyslu i dalšími institucemi na novele příslušného zákona, která by umožnila státní pojišťovně EGAP i České exportní bance podpořit české firmy na Ukrajině. Tuzemská legislativa zatím podobnou podporu v zemích, kde probíhá válečný konflikt, fakticky zakazuje. „I skupina velkých ekonomik G7 se přitom shodla, že státní pojištění na Ukrajině musí pokračovat,“ argumentuje Lukáš Martin. České společnosti podle něj v mezinárodní konkurenci dokáží konkurovat, pokud jde o poměr kvality produktů a jejich ceny, bez srovnatelné státní podpory s jinými zeměmi se ale jejich vyhlídky podstatně zhoršují. „České firmy, které působí na Ukrajině, tam jdou na své vlastní riziko,“ dodává ředitel mezinárodní sekce, který je také členem koordinační platformy pro obnovu Ukrajiny vedené vládním zmocněncem Tomášem Kopečným.

VÍCE TYKADEL V KYJEVĚ I LVOVĚ

Stát by mohl do budoucna ještě více pomoci prostřednictvím ekonomické diplomacie a podpory exportu. Výhledově by podle Lukáše Martina bylo vhodné personálně posílit Velvyslanectví ČR v Kyjevě i tamní zastoupení agentury CzechTrade. „V současné době je personální obsazení dostatečné,“ argumentuje. „Kdyby ale válečný konflikt skončil během příštích dvanácti měsíců, měli by už pak být na místě lidé, kteří budou mít zkušenosti a dokáží se orientovat v tamním prostředí.“ Agentura CzechTrade by ideálně mohla otevřít své zastoupení také v prostorách Generálního konzulátu ČR ve Lvově. Právě na západě Ukrajiny totiž v současné době začíná řada podnikatelských aktivit. Svá sídla tam kvůli bezpečnostní situaci přesunula i řada ukrajinských firem.

Lukáš Martin oceňuje projekty ekonomické diplomacie (PROPED), které ve formě podnikatelských misí – včetně těch incomingových do Česka – organizuje ministerstvo zahraničí. Na Ukrajině vidí potenciál i pro další program tuzemské diplomacie PROPEA na podporu ekonomických aktivit v zahraničí. PROPEA nabízí širší služby pro zájemce o trvalejší přítomnost v dané zemi. Svaz průmyslu vítá také jmenování nového vládního zmocněnce Tomáše Kopečného, který „může dát českým aktivitám na Ukrajině dobrý směr“.

PENÍZE NA EKONOMICKOU DIPLOMACII

Česko bude v příštích letech poskytovat na rekonstrukci Ukrajiny 500 milionů korun ročně, z velké části na humanitární pomoc. Také to považuje Lukáš Martin za správné, zároveň ale zdůrazňuje, že do budoucna by mělo jít více financí právě na ekonomickou diplomacii. Důležité je, aby to byly „nové“ peníze, které nebudou přesunuty od podpory exportu do dalších zemí. Z těchto prostředků by se pak podle představitele Svazu průmyslu měly hradit produkty a služby českých firem, nikoliv zahraničních.

Dalším klíčovým pravidlem musí být podle Lukáše Martina to, že veškerá finanční pomoc Ukrajině posílí přiblížení této země standardům Evropské unie, snižování korupce a posílení transparentnosti výběrových řízení. „Firmy, které míří na Ukrajinu, potřebují jistotu, že nebudou znevýhodněny a mohou se případně spolehnout na spravedlivý soudní proces,“ dodává.

Samy české firmy, které se budou účastnit mezinárodních tendrů, by se mohly více zaměřit na vytváření konsorcií se společnostmi z jiných zemí. Právě to považuje Lukáš Martin za dlouhodobou slabinu tuzemského průmyslu.

JAN ŽIŽKA