SRBSKO ČELÍ VNITŘNÍM PROBLÉMŮM, ALE ROSTE. NAPLNÍ SVŮJ POTENCIÁL?

Poznatek, že je Srbsko klíčem k „západnímu Balkánu“, se stal všeobecně přijímanou skutečností. Hospodářský růst země byl v poslední dekádě v porovnání se zbytkem Evropy vyšší, do značné míry to ale vycházelo z poměrně nízké základny. Česko si za této situace v Srbsku dokázalo vybudovat velice silnou pozici. Patříme mezi deset největších obchodních partnerů Srbska a významné postavení si tam vybudovali i čeští investoři.

Hospodářský vývoj země do budoucna bezesporu ovlivní to, jak se vypořádá s aktuálními výzvami. V současnosti to jsou zejména celospolečenské protesty proti korupci, které spustil tragický pád přístřešku na nádraží v Novém Sadu, obrovský projekt v podobě výstavy Expo 2027, spory o těžbu lithia a další nerostné suroviny nebo o vnitropolitické reformy v souvislosti s přístupovým procesem do Evropské unie. To vše samozřejmě úzce souvisí s geopolitickým směřováním země.

ZPOMALENÍ RŮSTU MŮŽE BÝT DOČASNÉ

I přes rostoucí politické napětí loni Srbsko vykázalo růst hrubého domácího produktu ve výši 3,9 procenta. Jeho dynamika ovšem výrazně slábla ve druhé polovině roku a utlumení růstu hospodářství je viditelné i v první polovině letošního roku – za první čtvrtletí to byly na místní poměry „jen“ 2 procenta. Růst HDP se ale dle prognóz mezinárodních finančních institucí opět dostane přes 3 procenta i v tomto roce. Ve střednědobém výhledu jsou očekávání ještě o zhruba jeden procentní bod vyšší.

V souvislosti s hospodářským vývojem regionu je nicméně zásadní upozornit na poslední zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která se věnuje přibližování západobalkánských ekonomik Evropské unii. I když je Srbsko ve většině oblastí, mimo těch spojených s ochranou klimatu, jedním z lídrů regionu, jeho HDP na hlavu se ve srovnání s průměrem EU dostalo jen zhruba na 40procentní úroveň. To mimo jiné dokládá, že hospodářský rozvoj země vychází do značné míry z nízké ekonomické základny. K průměru EU by se západobalkánské země dostaly za nejoptimističtějšího scénáře až za dlouhé desítky let.

Z makroekonomického pohledu je země v dobré kondici. Udržitelnost je zde do značné míry zaručena partnerstvím s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Nástroj pro koordinaci hospodářských politik (PCI) platí pro období 2025–2027 a i podle vyjádření MMF lze konstatovat, že srbská administrativa spolupracuje a dodržuje přísnou fiskální politiku. Aktuálně to znamená, že se schodky státního rozpočtu pohybují okolo 2 procent HDP, přičemž i zadlužení země zůstává relativně nízké – na konci loňského roku činilo 47,2 procenta HDP.

EXPO 2027

Právě na nízké zadluženosti a partnerství s MMF v oblasti fiskální politiky se Srbsko rozhodlo postavit svoje investiční plány. V rámci nich zcela jednoznačně vyniká projekt Expo 2027, kterému padla za oběť celá řada dalších srbských snů, včetně pro tuto chvíli posunuté stavby metra. Specializovaná světová výstava se bude v srbské metropoli konat od 15. května do 15. srpna 2027, jejími klíčovými tématy budou „inovativnost a hravost“, a bezpochyby nabídne i spoustu příležitostí pro české firmy.

Za přípravu podnikatelského programu bude v průběhu výstavby Expo zodpovědná srbská hospodářská komora. Jeho středobodem bude šest tematických konferencí, které se zaměří například na digitalizaci, podporu malých a středních podniků či wellbeing. Pořadatelé ještě budou konkrétní program upřesňovat, už nyní je ale zřejmé, že bude hodně zajímat firmy a startupy z oblasti gamingu, farmaceutického průmyslu či bankovnictví.

Expo 2027 je místními autoritami prezentováno jako projekt „celého regionu“, cílem má být rozvoj západního Balkánu. Srbové lákají i na rekordní počet účastnických zemí, kterých by podle nich mělo být více než 120. Česko dosud svoji účast srbským protějškům oficiálně nepotvrdilo. Vše se ale připravuje tak, aby bylo možné po očekávaném schválení účasti českou vládou okamžitě začít s praktickou realizací.

ČESKÉ FIRMY TĚŽÍ ZE SRBSKÉHO ROZVOJE

Rostoucí příjmy srbské populace se promítají i do většího apetitu k nákupům. Z toho poté profituje i nejeden český investor. Každého do Srbska přijíždějícího Čecha do očí ihned udeří počet lékáren Dr.Max. Tato značka z portfolia společnosti Penta Investments se na srbském trhu uvedla v roce 2017. Od té doby stihl Dr.Max vybudovat síť téměř 400 poboček, zásadně zvýšit podíl na trhu a výrazně se přiblížit ke strategickému cíli – posunout se z pozice „silné dvojky na jasnou jedničku“. S tímto záměrem firma realizovala také akvizici sítě lékáren „Žalfija“, kterou Dr.Max převzal na začátku tohoto léta. Díky tomu se nově objeví v dalších devíti srbských městech.

Jedničkou na srbském trhu již je v oblasti nealkoholických nápojů karlovarská společnost Mattoni 1873, která vlastní Knjaz Miloš, domácího výrobce minerálních vod. Nápoje od této společnosti můžete najít opravdu v každém supermarketu, ale i ve vesnickém obchůdku. Od loňského roku společnost navíc posílila svoji pozici tím, že začala plnit a distribuovat i nápoje společnosti PepsiCo.

SPOLUPRÁCE ČESKÝCH FIREM

Na srbském trhu dobře funguje spolupráce českých firem. Několik poboček Dr.Max se nachází i v prostorách české investiční skupiny CPI Property Group. Ta v zemi vlastní již čtrnáct nákupních parků Stop Shop, které nabízejí celkovou nájemní plochu více než 130 tisíc metrů čtverečních. Kromě prodejen Dr.Max v nich lze najít mnohem rozsáhlejší českou stopu.

Z rostoucích příjmů srbské populace těží i síť prodejen společnosti ProSpánek a její dceřiná společnost ZaSpavanje. Také na prodejny ZaSpavanje narazí zákazníci v nákupních parcích CPI Property Group. Vybavení pro kvalitní spánek začíná být i v Srbsku žádaným artiklem a český investor to dobře ví. V první polovině letošního roku firma ZaSpavanje otevřela sedm nových poboček, dohromady už jich bylo třináct po celém Srbsku. Do konce roku se pak síť prodejce matrací a dalšího vybavení rozroste ještě o další prodejny na jihu země.

Nikoho už pak asi nepřekvapí, že ve Stop Shopech nalezneme i prodejní místa největšího srbského mobilního operátora Yettel, jehož spolumajitelem je skupina PPF. Ta se profiluje jako největší investor z Evropské unie v zemi a dosáhla díky tomu výsadního postavení. PPF se snaží na tuto pověst navázat i v dalších oborech. 

Zdůraznit lze také úspěch společnosti Beohemija Zrenjanin, kterou již několik let vlastní skupina CE Industries. Díky investicím do modernizace výroby a intenzivnímu marketingu se české skupině podařilo výrazně promluvit do trhu s pracími a čistícími prostředky pro domácnost na místním srbském trhu i v regionu. Značky jako Duel či Pompa je tak možné koupit v sousedních zemích, stejně jako v Česku.

DEVELOPEŘI, KTERÉ NELZE PŘEHLÉDNOUT

Další českou společností, kterou na srbském trhu nikdo nepřehlédne, je developerská skupina Sebre. Po dokončení pilotního projektu – výstavby Rezidence Puškinova – český developer letos v létě tohoto roku zahájil ikonický stavební projekt Marina Dorćol. Po dokončení první fáze, plánovaném na třetí čtvrtletí 2028, se tak poblíž historického centra Bělehradu objeví 263 nových rezidenčních jednotek, 430 parkovacích míst určených pro obyvatele komplexu, komerční prostory o celkové rozloze 5 000 metrů čtverečních a dalších 100 parkovacích míst vyhrazených pro návštěvníky. Je ovšem nutné podotknout, že Sebre není v Srbsku jediným českým developerem. Staví zde UDI Group i Domoplan. Jejich reklamu uvidíte v hlavním městě téměř na každém kroku.

Se stavbou nových bytů se poté pojí i jejich vybavení a také zde zaznamenáváme úspěchy českých firem. Nejviditelnější jsou ty s vlastním showroamem přímo v Srbsku jako například výrobce vnitřních dveří Doornite či producent designových klik M&T.

JAK DÁL ZVIDITELNIT ČESKÝ BYZNYS

Při pohledu na přehled již naplánovaných akcí, které mohou dál zviditelnit český byznys v Srbsku, je třeba zmínit ty spojené s obranným průmyslem. Češi jsou v tomto oboru už nyní hodně slyšet a vidět – zejména vzhledem k investici Czechoslovak Group do kruševacké společnosti 14. Oktobar, jež se soustředí na výrobu velkorážové munice. Akvizice může upoutat pozornost k národnímu stánku na veletrhu Partner (23.-26. září). Český stánek bude na veletrhu díky podpoře Ministerstva obrany ČR i Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu vůbec poprvé. Na účast tuzemských firem na Partneru naváže incomingová cesta srbských partnerů do Česka.

Tradičně se také chystá oficiální účast Ministerstva zemědělství ČR na Mezinárodním zemědělském veletrhu v Novém Sadu, který se bude konat v termínu 16. – 21. 5. 2026. České firmy budou mít opět možnost představit svou produkci na společném stánku a oslovit tak nové zákazníky nebo využít prostor stánku k jednání se stávajícími obchodními partnery. Více informací k účasti zveřejní na svých webových stránkách ministerstvo zemědělství a Velvyslanectví ČR v Bělehradě počátkem příštího roku.

Kromě akcí obchodního úseku velvyslanectví a zemědělského diplomata je v Srbsku aktivní i bělehradská zahraniční kancelář vládní proexportní agentury CzechTrade. Ta mimo jiné plánuje koncem letošního roku organizaci oborové mise v oblasti HVAC (topení, větrání a klimatizace). Již nyní také probíhají přípravy na další ročník mezinárodního stavebního veletrhu SEEBBE (21. – 24. 4. 2026), kde se české firmy mohou prezentovat za zvýhodněných podmínek v rámci společné expozice CzechTrade.

POTENCIÁL, ALE TAKÉ RIZIKA

Srbsko má velký potenciál. Největší překážkou si jsou ale Srbové sami. Možná rizika se pojí především s vývojem na domácí politické scéně a tím, jak se země vypořádává s korupcí a dalšími společenskými problémy. S tím pak úzce souvisí i geopolitické směřování země. Ve vztazích s Evropskou unií jsou dlouhodobě kritizovaným tématem srbsko-ruské vazby. Zintenzivnění přístupových hovorů s Unií může vyústit i v sílící tlak na Bělehrad, aby postoj k Moskvě změnil. Taková změna ale nemusí proběhnout bez turbulencí. Pokud jde o zemědělství, situaci mnohdy komplikuje epidemiologický vývoj v zemi i širším regionu – především v oblasti obchodu se živými zvířaty, ale i potravinami živočišného původu.

Pavel Daněk, ekonomický diplomat

Vladimír Váňa, zemědělský diplomat, Velvyslanectví ČR v Bělehradě