Slovinská ekonomika spadne až o 8 procent HDP

Úřad pro makroekonomické analýzy Slovinska (UMAR) vydal novou prognózu, do níž započítal dopady krize kolem nákazy koronavirem. I za předpokladu, že se podaří šíření epidemie v první polovině letošního roku zbrzdit, odhaduje pád HDP letos o 5 % – 8 % (pro srovnání – podzimní odhad předpokládal růst 3%).

Mezi nejvíce zasažené sektory patří cestovní ruch, ubytovací služby, gastronomie, doprava či obchod s nepotravinářskými výrobky. Některé sektory budou zasaženy méně (zemědělství, energetika) nebo mohou naopak vykázat růst, například maloobchodní prodej potravin, farmaceutický průmysl, telekomunikace a další.

Pro omezení negativního dopadu epidemie na hospodářský vývoj budou klíčová opatření, přičemž za prioritní vnímá UMAR podporu fungování zdravotního systému a zásobování potřebnými ochrannými pomůckami a zdravotnickým vybavením. Podle analýzy je v oblasti hospodářství nutné přijmout okamžitá opatření, která pomohou firmám i občanům při zvládání potíží s likviditou v důsledku výpadku příjmů a jež přispějí k zachování pracovních míst v maximální možné míře. Po odeznění epidemie budou poté podle UMAR nutné další kroky pro oživení ekonomiky.

Také známý slovinský ekonom Jože Damijan odhaduje pád HDP na 6–8 %, pokud se podaří epidemii zastavit do konce května, v opačném případě může pokles dosáhnou až 14 %. Za nejdůležitější opatření považuje kompenzaci výpadku příjmů pro všechny (tedy pro firmy včetně OSVČ i zaměstnanců), podporu fungování firem a zachování pracovních míst, moratoria na splácení úvěrů (firmy, občané) a na konkurzní řízení, zjednodušený přístup k úvěrům a bankovním garancím pro společnosti. Dále pak zvýšení výdajů na státní rezervy na období 10 měsíců a na fungování klíčových systémů (zdravotnictví, policie, energetika apod.), organizaci domácí výroby u nejpoptávanějších výrobků (ochranné pomůcky), nezdaněné odměny a prémie pro nejangažovanější pracovníky v boji s krizí a další opatření.

Objem nutných intervencí odhaduje Jože Damijan na 2,6 mld. eur (respektive až 5,9 mld. eur v případě dlouhodobé epidemie), přičemž zdůrazňuje, že slovinská vláda může převážnou část protikrizových opatření financovat prakticky zdarma v rámci programu Evropské centrální banky (PEPP – Pandemic Emergency Purchase Programme) a snížit tak riziko případné recese na minimum. Slovinský státní dluh by se mohl podle J. Damijana ze současných 66,6 % zvýšit na 71 % (v případě kratší epidemie), resp. 77, 6 % (v případě delší epidemie) za předpokladu, že budou přijata protikrizová opatření. Slovinsko v posledních třech letech hospodařilo s přebytkovými rozpočty.

Slovinsko projevilo zájem o celoevropské řešení, včetně vytvoření společného evropského mechanismu k čerpání rozpočtových prostředků, včetně vydání evropských dluhopisů. Společně s dalšími osmi zeměmi EU v této věci oslovilo předsedu Evropské rady. Slovinsko má rovněž zájem o zavedení možnosti nákupu ochranných pomůcek a zdravotnického materiálu v rámci eurozóny bez daně.​

​Intervenční zákon

Některá ze zmíněných opatření zařadila slovinská vláda do nového intervenčního zákona. Nabízí sérii opatření nejen pro firmy, ale také pro občany v celkové hodnotě 2 mld. eur:

1) Zachování pracovních míst

2) Opatření pro firmy (právnické osoby)

3) Opatření pro fyzické osoby OSVČ

4) Pomoc pro zemědělce a rybáře

5) Snížení platů a náhrad ve státní správě a dozorčích radách

6) Opatření pro občany

Ministerstvo pro hospodářský rozvoj a technologie ve spolupráci se Slovinskou exportní bankou připravuje nové finanční produkty a rozšíření stávajících na podporu podnikání v celkové výši 800 milionů eur. Slovinský podnikatelský fond připravuje opatření zejména pro malé a středí podniky v celkové výši 115 milionů eur. Půjde například o půjčky, rychlé překlenovací úvěry, pojištění, mebeo bankovní garance na řešení potíží s likviditou, výpadky při dodávkách a investicích, snížení poptávky apod. Ministerstvo nabízí dodatečnou pomoc v oblasti internacionalizace (např. navýšení podpory účasti na mezinárodních veletrzích, fórech, delegacích), dále navrhlo také odložení platby daní až do 24 měsíců či odložení splácení stávajících úvěrů. Vláda rovněž prodloužila termín na předložení daňových přiznání a výročních zpráv z 31. 3. na 31. 5. 2020.

Část slovinských společností zatím zadržuje slovinskou ekonomiku před výraznějším propadem.  Cestovní ruch zaznamenal vážné potíže již na začátku roku v důsledku prudkého poklesů turistů z Asie. V polovině března pak došlo k uzavírání ubytovacích kapacit, restaurací, turistických atrakcí a navazujících služeb. Tak jako v jiných zemích se projevilo velmi negativně uzavření hranic. Cestovní ruch ve Slovinsku prakticky ustal. Ministerstvo hospodářství proto společně se Slovinskou turistickou organizací (STO) navrhuje řadu opatření, například podporu domácího trhu (2 mil. eur) či dodatečné prostředky na propagaci cestovních kanceláří a agentur. STO také posunuje termíny akcí a prezentací, pořádá semináře on-line a zaměřuje se zejména na digitální propagaci Slovinska.

Ministerstvo hospodářství rovněž zavedlo elektronickou poradnu korona.mgrt@gov.si.

Nákladní přeprava s omezeními, ale funguje

Vláda již od počátku epidemie usiluje o zachování mezinárodní nákladní přepravy (pozemní, letecká, námořní), aby nedošlo k narušení logistických řetězců a zásobování. Nechce zavírat ani velké výrobní firmy, jelikož se společnosti zavázaly, že budou respektovat zpřísněná hygienická a další preventivní opatření. Zachování mezinárodní nákladní přepravy vyžaduje součinnost se sousedními státy, a proto slovinský ministr zahraničních věcí v této věci vedl intenzivní jednání se svými protějšky z Itálie, Maďarska a Chorvatska. Přesto dochází k výrazným zdržením v dodávkách zboží, kamiony jsou eskortovány prostřednictvím kolon s policejním doprovodem a tvoří se kolony na hranicích (především slovinsko-chorvatských).

Prodej vybraného zboží a služeb koncovým zákazníkům/spotřebitelům (B2C) je zakázán, nadále je však možné prodávat zboží a služby mezi firmami. Tam, kde je maloobchodní prodej v klasických prodejnách zakázán (spotřebiče, elektrotechnika a jiné), doporučuje vláda prodej přes internet s využitím doručovacích služeb. Ty rovněž zavádějí zpřísněná hygienická a preventivní opatření, doručení lze provést i zcela bez osobního kontaktu (platba předem), v případě hotovostní platby se přijímá pouze platební karta apod.

Mnohé slovinské firmy již projevily solidaritu a humanitárním organizacím a věnují své zásoby ochranných pomůcek nebo finanční dary na řešení následků epidemie (Zavas, Sirij, Majo). Také některé společnosti z řad ICT bezplatně nabízejí své služby v době epidemie, patří sem třeba Microsoft Slovenija, Xlab, Cisco, SAP, Žejn nebo Špica International. Poskytují například bezplatné využívání digitálních nástrojů pro vzdálený přístup.

Pozor na zpoždění dodávek

Vzhledem k zavedeným zákazům a opatřením slovinské vlády a povaze vyváženého a dováženého zboží je obchodní výměna mezi Českou a Slovinskou republikou nyní částečně narušena. Navzdory snahám obou zemí o zachování nákladní dopravy dochází zejména kvůli zavádění hraničních kontrol ke kolonám a výraznějším časovým prodlevám při dodávkách zboží. Největší poptávka je momentálně po ochranných pomůckách (masky FFP/IIR, FFP 3 či chirurgické, rukavice, kombinézy, brýle, dezinfekce) a vybraném zdravotnickém vybavení (ventilátory, kyslíkové systémy, bezkontaktní teploměry). Slovinsko pociťuje akutní nedostatek těchto prostředků, má problémy v nemocnicích, zdravotnických zařízeních, domovech důchodců nebo ošetřovatelských službách.

Dagmar Šober, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Lublani