SHQIPËRIA ZNAMENÁ ALBÁNIE. ZEMĚ ORLŮ OTEVÍRÁ DVEŘE ČESKÝM FIRMÁM

Albánie se stává atraktivní destinací pro české exportéry. Od pivovarnických technologií přes letecký průmysl a zdravotnictví až po obranný průmysl nabízí tato balkánská země řadu příležitostí pro české podnikatele.

Albánie se v albánštině řekne Shqipëria, což doslova znamená „země orlů“. Tento název je výstižný – jde o zemi houževnatých, nepoddajných a hrdých lidí, vysokých hor, rozsáhlých jezer, kaňonů a volného nebe nad pobřežními plážemi. Zdejší biodiverzita je ohromující – nachází se tu více než 3 250 druhů rostlin, které představují asi 30 % všech evropských druhů. Na území Albánie se také rozkládá nejstarší přírodní vodní plocha v Evropě a jedna ze tří nejstarších ve světě – jezero Ohrid, sdílené se Severní Makedonií, je považováno za perlu Balkánu.

Mezi osobnosti, kterých si Albánci nejvíce považují, patří středověký vládce a hrdina odporu proti osmanské expanzi Gjergj Kastrioti zvaný Skenderbeg, světoznámá řeholnice Matka Tereza či nositel Nobelovy ceny za medicínu Ferid Murad. Méně se již ví, že i filmové hvězdy bratři Belushiové či zpěvačka Ava Max se hrdě hlásí ke svým albánským kořenům.

Albánci mluví jazykem, který je samostatný a unikátní v rámci indoevropské jazykové skupiny. Země sama má 2,4 milionu obyvatel, mimo její hranice však odhadem žije až 7 milionů Albánců. Země tak profituje z významných remitencí, které zvyšují  domácí příjem i životní úroveň jedné z nejchudších zemí Evropy.  

Období totalitní izolace v letech 1945-1991 zanechalo tíživé dědictví, včetně 750 tisíc vojenských bunkrů, jichž je nákladné se zbavit. Obtížnou minulost, včetně chudoby se však daří překonat. Země se ve 21.století stala členem NATO a kandidátským státem Evropské unie, což přináší politickou stabilitu, postupné zlepšování veřejné správy, právního prostředí i příležitosti pro zahraniční investice, které dosahují 1,5 miliardy eur za rok. V posledních letech Albánie i díky turistickému boomu prochází dynamickou transformací. Rozvíjí se infrastruktura, realizují se velké stavební projekty a transformují se jednotlivé sektory.

Země těží ze svého strategického postavení na Balkáně s přístupem ke Středozemnímu moři a z ekonomiky s průměrným růstem hrubého domácího produktu okolo 3,5 % ročně. České firmy jsou kvůli složité mezinárodní situaci stále více nuceny diverzifikovat svůj export a právě relativně blízká Albánie se pro ně stává stále atraktivnějším trhem. To dokládá i jejich zvýšený zájem o kontakty s albánskými partnery. České či československé výrobky si v Albánii vytvořily jméno již v desetiletích po 2. světové válce, stovky Albánců prošly československými školami.

ČESKÉ STOPY V ALBÁNSKÉM PIVOVARNICTVÍ

Stopy, které zanechali Češi v albánském pivovarnictví, jsou výrazné. Před necelými dvěma desítkami let dodaly hradecké ZVU Strojírny nové 50kubíkové tanky pro zrání piva v rámci rekonstrukce nejznámějšího a největšího albánského pivovaru Korča. Společnost NATE Chotěboř tam zajistila mycí a plnící linku. Tyto technologie fungují bez problému již 18 let, což svědčí o kvalitě českého strojírenství – faktu, kterého si Albánci všímají.

V roce 2023 byla díky incomingové misi do Česka a projektu na podporu ekonomické diplomacie (PROPED) založena Asociace albánských minipivovarů, která usiluje o obnovení tradice malých pivovarů. Někteří členové již nyní nakupují český žatecký chmel.

Albánský trh s pivem zažívá v posledních letech renesanci. S rostoucím turismem a změnami preferencí spotřebitelů roste poptávka po kvalitním místním pivu. Albánie má v současnosti pouze několik malých až středně velkých pivovarů, což dává prostor pro navázání na úspěšně instalované české technologie v minulosti.

Letos se s podporou české ambasády podařilo Pacovským strojírnám získat zakázku na vybudování menšího pivovaru ve městě Lezhë nedaleko albánsko-černohorské hranice. Pivovar by měl být otevřený v listopadu. Současně běží další jednání o rekonstrukci, modernizaci či výstavbě nových pivovarů, které by svým „zlatavým mokem“ uspokojily rostoucí, zejména turistickou poptávku.

MODERNIZACE LETIŠŤ

Albánie výrazně investuje do letecké infrastruktury. V roce 2021 začala stavba třetího mezinárodního letiště ve Vloře, které bylo dokončeno a bude zprovozněno ještě letos. Letiště ve Vloře bude disponovat 3,2 kilometru dlouhou ranvejí, umožní přistání většiny letadel (s výjimkou těch největších) a turistům rychlý přístup na pobřeží kolem letovisek a přístavů Vlora a Saranda. Tento projekt společně s modernizací mezinárodního letiště v Tiraně (s kapacitou přes 10 milionů osob za rok), které obsluhuje oblast Drače (Durres), zajistí dobrý přístup do hlavních turistických středisek země.

Pardubická společnost ERA dodá pro nové letiště ve Vloře i pro modernizované letiště v Tiraně antény pro řízení letového provozu. Rovněž pardubická firma Eldis získala zakázku na dodání sekundárního radaru pro letiště v Tiraně.

ČLENSTVÍ V NATO – ŠANCE PRO OBRANNÝ PRŮMYSL

Albánie jako člen NATO představuje přirozený trh pro český obranný průmysl. Zhoršující se bezpečnostní situace ve světě je motivem k urychlení  modernizace a posílení i albánských ozbrojených sil, k čemuž napomůže také nový závazek NATO dosáhnout  5%  podílu obranných výdajů na HDP během příští dekády.

Dvoustranná spolupráce s Českem v obranném průmyslu je součástí celkového trendu. Letos v březnu Velvyslanectví ČR v Tiraně s podporou pražských ministerstev zahraničí i obrany uspořádalo  obranné a bezpečnostní byznysové fórum s účastí více než stovky albánských představitelů a čtrnácti českých firem. Z fóra již vzešlo několik distributorských kontraktů a posílení existující spolupráce firem.

Albánská vláda založila agenturu obranně-průmyslové spolupráce (KAYO) a převedla pod ni staré vojenské závody, jejichž revitalizaci připravuje. Nejperspektivnější z nich je závod v Mjekës u Elbasanu. České společnosti, které hledají nové kapacity pro výrobu výbušnin či munice, již projevují zájem o Albánii jako možnou destinaci pro prodej technologických celků či přenesení vlastní výroby.

ENERGETICKÁ TRANSFORMACE

Albánská energetika je unikátní tím, že většinu elektřiny produkují vodní zdroje. V zelené transformaci je tedy Albánie na straně zdrojů energie evropským premiantem. Závislost pouze na jednom zdroji energie však s sebou nese problémy. V zimě, kdy více prší, generuje albánská soustava vodních elektráren energetické přebytky, které prodává; v suchých obdobích roku pak zase elektřinu nakupuje ze sousedství. Ve výsledné bilanci tak v albánské spotřebě elektřiny dosud převažují fosilní zdroje. V některých letech je země čistým dovozcem elektřiny, což jde na vrub klimatické změně i rychle rostoucí spotřebě – zejména kvůli turistickému boomu.

Albánská vláda se rozhodla situaci řešit dvěma způsoby. Za prvé je to modernizace a zvýšení efektivity stávajících hydroelektráren (převážně státních), což povede k výrobě většího množství elektřiny z vodních zdrojů. Modernizací projde také kaskáda na tocích Skadarského jezera. A za druhé vláda přijala cíl vyrobit do roku 2030 polovinu veškeré elektřiny v zemi z dalších obnovitelných zdrojů – tedy slunce i větru. Díky tomu se rýsují příležitosti pro české firmy a velvyslanectví připravuje český stánek na veletrhu Energy, Construction & Green Energy 2025 v Tiraně, který se bude konat 29.-30. října.

ZDRAVOTNICTVÍ NA VZESTUPU

Albánský zdravotnický systém prochází v posledních letech zásadní modernizací, přesto zůstává jeho úroveň ve srovnání se západní i střední Evropou nižší. Největším a nejvýznamnějším státním zařízením je univerzitní nemocnice Matky Terezy v Tiraně s kapacitou více než 1600 lůžek, která postupně prochází rekonstrukcí a rozšířením, například výstavbou nové chirurgické kliniky.

Celkem Albánie disponuje 42 veřejnými a 13 soukromými nemocnicemi. Z největších soukromých zařízení dominuje síť American Hospital s pobočkami v Tiraně, Drači a Fieru, která spravuje prakticky všechny významné privátní nemocnice v zemi a má kapacitu přibližně 850 lůžek. Celkový aktuální počet nemocničních lůžek v Albánii je kolem 10 tisíc, z toho kolem 9 tisíc ve veřejném sektoru. Zdravotní péče je nejdostupnější ve velkých městech a turistických oblastech, zatímco na venkově zůstává dostupnost omezená.

Ministerstvo zdravotnictví Albánie připravuje reformy ve veřejném zdravotnictví, které mimo jiné povedou k větší autonomii státních nemocnic. Ty tak v budoucnu budou moci nakupovat nejen vybavení s nejnižší cenou, jak je tomu v současnosti, ale také dražší s důrazem na vyšší kvalitu. To by přineslo větší možnosti pro české dodavatele zdravotnických technologií, jejichž kvalit si váží také ředitelé řady nemocnic. Reformu přitom přijímají s opatrným optimismem.

Česká ambasáda letos připravila rozvojový projekt v rámci aktuální rekonstrukce univerzitní porodnice Královny Geraldiny v Tiraně. Společnost EGO Zlín přispěla darem neonatálního vaku, zatímco firma TSE Medical poskytla novorozenecký inkubátor. Modernizace porodnice zahrnuje vznik prvního albánského centra péče o předčasně narozené děti, cílem je snížit počet úmrtí novorozenců v hlavním městě. Součástí českých aktivit přitom bude prezentace firem ve spolupráci s Asociací výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků (AVDZP) na konci září.

POZITIVNÍ I NEGATIVNÍ TRENDY

Albánie zažívá několik pozitivních změn. Od loňského listopadu je země součástí platebního systému SEPA, což zjednoduší finanční transakce na úrovni bank. Turismus zaznamenává rekordní růst – do země proudí stále více návštěvníků, loni přes 11 milionů, staví se nové hotely, dálnice a železnice. Albánie má aktuálně z celého západního Balkánu nejlepší dynamiku v procesu přibližování k EU. 

Opomenout ale nelze ani negativní trendy. Posílení albánského leku snižuje exportní konkurenceschopnost. Největším problémem zůstává odliv mladých vzdělaných lidí – takzvaný brain drain. Polovina albánských studentů, kteří studují v zahraničí, podle dostupných průzkumů neplánuje návrat domů a většina absolventů albánských vysokých škol uvažuje o odchodu do zahraničí za další kariérou. Podnikatelské prostředí komplikují korupce, nedostatečná vymahatelnost práva, slabá správa a řízení na úrovni státu i municipalit. Přes viditelný vysoký podíl žen například ve vládě či v některých oborech zůstává Albánie výrazně maskulinní společností s tradičními genderovými rolemi, což může ovlivňovat pracovní prostředí a obchodní vztahy.

Dlouhodobou výzvou zůstává i struktura albánské ekonomiky. Neefektivní zemědělství zaměstnává až 40 % pracovní síly, ale produkuje výrazně menší podíl na HDP. Domácí výroba zboží tvoří pouze zhruba 20 % HDP a její nízkou exportní kapacitu dále oslabuje nezdravě sílící lek. 

Hlavními tahouny hospodářského růstu jsou turistický sektor a služby, na které ve své strategii sází i vláda. Sílící závislost albánské ekonomiky na přílivu turistů i investicích do sektoru se však může obrátit v nevýhodu. Dramatický růst sektoru může být stěží udržitelný a ohrožují jej i fluktuace v poptávce po turismu. Výsledky letošní turistické sezony ukáží, zda se boom turistické poptávky již nezastavil. Na Albánii, stejně jako na další turistické destinace, může nepříznivě dopadnout výrazný meziroční růst cen potravin i některého spotřebního zboží a celkově oslabující kupní síla lidí nejen na Balkáně.

BUDOUCÍ ČESKO-ALBÁNSKÁ SPOLUPRÁCE

Albánie je pro nás zemí mnoha výzev, ale i příležitostí. Pokud země, ale ani Evropská unie nepoleví v přístupových jednáních, lze očekávat vstup do EU kolem roku 2030. Obchod s Českem je na dobré cestě – doufejme, že se český vývoz bude dál pohybovat na úrovni kolem 100 milionů eur. Lepšící se albánské právní a ekonomické prostředí by mělo napomoci překonat i anomálii spočívající v absenci českých investic do výroby a služeb v zemi.

České firmy v Albánii mohou těžit z dobrého jména historických a tradičních produktů. Traktory Zetor, lokomotivy ČKD, náklaďáky Tatra a Liaz či motocykly Jawa a Čezeta stále slouží i po více než 50 letech, stejně tak pivovarské technologie. Spolu s přímými leteckými linkami mezi Prahou a Tiranou a rostoucím počtem nemovitostí na albánském pobřeží, které vlastní čeští občané, to bude mít pozitivní vliv na ekonomické vztahy obou zemí.

Pro úspěch na albánském trhu bude vždy klíčové jak pochopení specifik podnikatelského prostředí, tak dobrá volba spolehlivého místního partnera. Pokud si česká firma vytvoří kvalitní vztah s místním distributorem, významným odběratelem či investičním partnerem, je to předpoklad k dobrému a dlouhodobému partnerství. Albánci totiž kladou velký důraz na čest a přátelství i v byznysu. Přijdou-li naše firmy se správnými nabídkami ve správný čas a zvolí dobře místní partnery, může být trvalá podpora byznysu ze strany českého státu a jeho ekonomické diplomacie velmi efektivní.

DAVID ČERNOHORSKÝ, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Tiraně