RYCHLE, CÍLENĚ A KOMUNITNĚ: ČESKO ÚČINNĚ POMÁHÁ I S MALÝM ROZPOČTEM

Česká rozvojová spolupráce podporuje každým rokem prostřednictvím ambasád na šest desítek malých lokálních projektů. Dokazuje tak, že i s malým rozpočtem lze pomáhat účinně, flexibilně a relativně rychle.

Textilní dílna v Bobo-Dioulasso v Burkině Faso funguje i díky českému grantu. Foto: Xoomba

Ořechy stromu mungongo, který je vzdáleným příbuzným okrasných pryšců zdobících nejednu českou zahradu, platí za superpotravinu. Kromě oleje poskytují také dostatek bílkovin a minerálních prvků jako hořčík nebo vápník. Přesně takové ořechy objevila na svém pozemku Kamila Hejlíková-Tembo, která se svým mužem Stevenem farmaří nedaleko zambijského Livingstonu. „Oblast u Viktoriiných vodopádů bývala centrem turistky, v době covidu ale veškeré příležitosti ustaly. Využili jsme nabídky zambijské vlády a začali hospodařit v Mukuni. Původně jsme se chtěli orientovat na pěstování zeleniny a chov dobytka, na pozemku jsme ale objevili desítky vzrostlých stromů mungongo, které poskytují bohatou úrodu,“ vypráví Češka, na jejíž farmu se v červnu podíval i ministr zahraničí Jan Lipavský.

Nikoliv náhodou. Od letoška má asi patnáct lidí, kteří na biostatku v Mukuni pracují, významného pomocníka: lis na olej. Manželé Tembo ho pořídili z prostředků poskytnutých v rámci české rozvojové spolupráce, které na takzvaný malý lokální projekt získala nezisková organizace Destination Livingstone od ministerstva zahraničí. A přestože to nebylo podmínkou, lis je nakonec i od českého výrobce. „V Zambii jsou k sehnání lisy většinou čínské nebo korejské, které jsou mnohem větší, a navíc potřebují proud z generátorů. My nechceme být závislí na naftě, takže nám lis od Farmetu vyhovoval. Navíc mě pozvali i do výroby v České Skalici, kde ještě stroj nastavili na lisování plodů mungonga,“ vysvětluje Kamila Hejlíková-Tembo. Olej dodávají místní komunitě, začali ale již také s distribucí do livingstonských hotelů, restaurací a prodejen se suvenýry. „Sázíme nové stromy, prodáváme sazenice, a také včelaříme. Mungongový olej dál propagujeme. A kdo ví, třeba ho jednou budeme vyvážet i do Česka,“ dodává česká farmářka, která se usadila v Zambii.

Farma v Mukuni si v rámci malého lokálního projektu pořídila lis na ořechy a postavila malou lisovnu. Foto: Kamila Hejlíková-Tembo

KOMUNITNÍ I GENDEROVÝ ROZMĚR

Zpracování oleje v Mukuni má ještě jeden důležitý rozměr. Až na hlídače totiž na farmě pracují výhradně ženy. V zemi, kde většina obyvatel nedokáže najít uplatnění na trhu práce, je právě genderový aspekt velmi vítaný. Zaměření na ženy a organickou produkci kombinuje také projekt Xoomba v Burkině Faso. Stojí za ním newyorská módní návrhářka Heather Chapletová, která se rozhodla, že v místní komunitě ve městě Bobo-Dioulasso obnoví tradici pěstování a zpracování prvotřídní bavlny, kterou bude barvit, tkát a vyrábět z ní módní kolekce určené zejména pro severoamerický trh. I Xoomba v rámci malého lokálního projektu obdržela finance určené na rozvojovou spolupráci, a to ve dvou navazujících projektech. „Z české pomoci se nám podařilo nakoupit materiál a vlastními silami postavit mechanizovanou barvírnu na solární pohon. Oproti komerčním technologiím používáme přírodní barvy a spotřebujeme až o polovinu méně vody než v tradičních průmyslových barvírnách. Díky českému grantu máme také na střeše solární panely, díky nimž ohříváme barvicí lázeň,“ vysvětluje Heather Chapletová.

Farma v Mukuni a biobavlna z Burkiny Faso jsou jen dva střípky z šesti desítek projektů, které ročně ministerstvo zahraničí podpoří prostřednictvím svých ambasád. Jen namátkou: loni si díky české pomoci krajanská škola v Moldavsku pořídila nové radiátory, v Indonésii odstartoval projekt na výrobu papíru a hnojiva ze sloního trusu a letos by měl malý grant pomoci v patagonské stepi vybudovat větrem poháněné pumpy, které budou z hlubokých vrtů zavlažovat jahodníkové plantáže. „Výhodou malých lokálních projektů je fakt, že jsou velmi flexibilní, nejsou tematicky ani teritoriálně předem omezeny. Žadatel nemusí být ze země, která patří v rámci české rozvojové spolupráce mezi takzvaně prioritní. Musí ale jít o zemi rozvojovou a je třeba, aby jeho projekt podpořil příslušný zastupitelský úřad. A samozřejmě je třeba, aby byl projekt v souladu s cíli české rozvojové spolupráce, mezi něž patří zejména udržitelnost,“ vysvětluje Hana Šišková Grznárová z Odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci (ORS MZV ČR). Ne vždy je přitom hlavním koordinačním místem místní ambasáda. Třeba zrovna v Burkině Faso české velvyslanectví není a projekt Xoomba tak spravoval český ekonomický diplomat sídlící v Ghaně.

Do projektů se často zapojují také české firmy. Třeba Natura, která pomáhá s chovem krav v podhůří kolumbijských And. Ilustrační foto: Shutterstock

POLOVINA ŽÁDOSTÍ USPĚJE

Ročně se na ústředí české diplomacie sejde na 120 návrhů, jejichž žadateli jsou většinou lokální samosprávy nebo neziskové organizace, a to včetně těch českých, které mají v místě pobočku. Sítem žádostí projde asi polovina, strop pro podporu je přitom na stanoven na půl milionu korun. Roční projekty jsou statisticky viděno velmi úspěšné: nedokončených zůstává méně než 5 procent. A o úspěšnosti svědčí i fakt, že některé projekty – jako je třeba biobavlna v Burkině Faso – získaly v různých fázích růstu podporu i podruhé. „Osvědčený realizátor má jistou výhodu v referencích, na druhou stranu dbáme na to, aby se projekt mezi jednotlivými žádostmi vyvíjel a posouval, nesmí dlouhodobě ustrnout na jednom místě,“ říká Jaroslav Zamazal z ORS.  

Zhruba deset procent malých lokálních projektů má navíc bonus v podobě „malé domů“. Kromě zmíněného lisu od Farmetu se v rámci rozvojové spolupráce dostal traktor od Zetoru do Myanmaru, ještě letos by pak Petrof měl dodat klavír do jedné z teheránských hudebních škol. Desítky krav, které se pasou v předhůří kolumbijských And v provincii Caquetá, jsou zase výsledkem chovatelského projektu, do něhož se zapojila i česká firma Natura. 

Podtrženo a sečteno – malé lokální projekty svým finančním objemem představují jen zlomek české rozvojové pomoci. Na druhou stranu jde ale o pomoc dobře cílenou, teritoriálně různorodou, flexibilní, a také relativně rychlou. A je tu ještě jeden důvod, proč malé lokální projekty dělají Česku dobré jméno po světě. Administrativa spojená s jejich získáním není nijak náročná. „Ve výsledku tak na podporu mohou dosáhnout i subjekty, které nemají zkušenosti ani know-how na podávání projektů u zahraničních donorů,“ dodává Hana Šišková Grznárová.

BLAHOSLAV HRUŠKA

 

Díky našim firmám o nás ví celý svět