RUMUNSKÉ INVESTICE DO DÁLNIC A ŽELEZNIC – PŘÍLEŽITOSTI I PROBLÉMY

Rumunské vládní projekty hospodářské obnovy po pandemii covid-19 předpokládají masivní veřejné investice do dopravní infrastruktury ve výši přes 60 miliard eur. Stavby ale provází řada obtíží.

Už minulá vláda schválila dopravní plán na období 2015–2030. Ten předpokládá investice v celkové výši 43,5 miliardy eur. Z toho na projekty rozvoje silniční infrastruktury je počítáno s 26 miliardami eur.

Podle zjištění Dvoru auditorů EU však Rumunsko nebude mít ani k referenčnímu roku 2030 kompletní klíčovou dálnici A1 mezi maďarsko-rumunským hraničním přechodem Nădlac a Bukureští. Stavebně nejtěžší úsek přes hory Sibiu-Piteşti se zatím nedostal do fáze výběrového řízení na dodavatele stavby.

OSMILETÝ SKLUZ

Evropská komise přitom zařadila rumunskou dálnici A1 o délce 582 kilometrů mezi evropské strategicky důležité infrastrukturální stavby. Část stavby je spolufinancovaná 12,4 miliony eur ze strukturálních fondů. Projekt má zhruba osmiletý skluz, důvody jsou fragmentizace, byrokracie, korupce a další negativní průvodní jevy. Některé již hotové úseky se dokonce musí strhnout a zcela přebudovat.

Obecně platí, že na každých 26 kilometrů dálnice se vyžaduje environmentální a na každých 7 kilometrů stavební povolení. Samozřejmě svou roli hrají i složité geologické poměry, nicméně problémy s liniovými stavbami v Rumunsku jsou spíše organizační než technické. Nemalé jsou i finanční ztráty, audit EU je odhaduje na 3,7 milionu eur jen pro úsek Deva-Lugoj, kde bylo nutné přestavět vzájemné napojení dvou fragmentů dálnice.

METRO ČELÍ PRŮSAKŮM VODY

Současná vláda řeší podobnou situaci s nekvalitní stavbou například i při dokončování linie metra M5 v Bukurešti. Po červnové slavnostní projížďce, která měla uzavřít mnohaleté stavební martyrium (práce začaly v roce 2011 a původně se počítalo s dokončením v roce 2015), prohlásil premiér Orban stavbu linky jako nebezpečnou vzhledem k průsakům spodní vody. Zahájení ostrého provozu bylo s omluvou odloženo na neurčito. Metro je údajně dokončeno ve strukturální části z 99 % a v dokončovacích a instalačních částech z 97 %.

I přes zmíněné problémy – nebo spíše právě proto – může být vzhledem k avizované masivní finanční podpoře vlády participace na rozvoji dopravní infrastruktury pro české firmy velice perspektivní.

Infrastrukturálních staveb je a bude po celém Rumunsku mnoho. Vládní program obnovy kromě dálnic, které se nacházejí v prováděcí fázi, například explicitně zmiňuje vyčlenění financí ve výši zhruba 31 miliard eur do roku 2030 na propojení historických regionů Rumunska s panevropskými dopravními cestami. To by znamenalo vybudovat dálnice a expresní silnice v délce kolem tří tisíc kilometrů.

Pro období 2020-2030 se dále předpokládají vládní dotace ve výši 18 miliard eur také na výstavbu tří tisíc kilometrů železnic. V letecké dopravě se počítá s rozšířením a budováním terminálů pro cestující a stavby nákladových zón v celkové výši 2,9 miliardy eur. A 4,3 miliardy eur je vyčleněno pro modernizaci a rozšíření infrastruktury námořních a říčních přístavů, zvláště klíčového námořního přístavu Constanţa.

PŘÍLEŽITOSTI PRO ČESKÉ FIRMY

Problematická dálnice A1 a nedokončené bukurešťské metro jsou na jedné straně jakýmsi nedůstojným symbolem rumunských problémů, ale na straně druhé i signálem velkých příležitostí. Čeští dodavatelé mohou být úspěšní například v dodávkách a subdodávkách stavebních materiálů a technologií, strojů a zařízení, případně mohou nabídnout i celkové zajištění stavebních prací nebo stavební supervize podle požadavku investora.

Velvyslanectví ČR v Bukurešti považuje rumunský stavební sektor vzhledem k dynamickému rozvoji a vládní podpoře za velmi perspektivní a zařadil jej do letošní mapy strategických příležitostí.

Rudolf Opatřil, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Bukurešti