ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE S KAMBODŽOU: POMÁHAT NEZNAMENÁ JEN ROZDÁVAT

Česká rozvojová pomoc v Kambodži cílí na udržitelnost. Fair trade, osvěta nebo zajištění základních potřeb – to vše může přispět ke zlepšení socioekonomické situace vesničanů.

Kampotský pepř se pěstuje zásadně bez pesticidů a třídí se ručně. Foto: Shutterstock

Stejně tak jako znalci nedají dopustit na české pivo, francouzská vína nebo třeba italskou zmrzlinu, když přijde řeč na pepř, přísahají fajnšmekři na ten kampotský. Kultivar pepřovníku z provincie Kampot v jižní Kambodži používají michelinští kuchaři a zmínka o něm je v každém turistickém průvodci po této zemi jihovýchodní Asie. Není tedy divu, že když se před lety David Pavel a Klára Dohnalová jako „batůžkáři“ vypravili do Kambodže, zavítali i do stínu Bokorských hor, v jehož vlhkém klimatu světově proslulý pepř roste. „Už tam jsme přišli na velkou mezeru na trhu. Malí producenti byli závislí na výkupu, dostávali zlomek ceny, navíc zboží často leželo na skladě, protože o odbyt se pořádně nikdo nestaral. Přišli jsme s nápadem vytvořit kompletní řetězec na principu fair trade. Pěstitelé od nás dostanou férovou cenu a my se postaráme o marketing a prodej,“ popisuje David Pavel.

V roce 2018 tak vznikla společnost Cambodian, která se pod značkou Pepper Field rozhodla proniknout do stojatých vod pěstování a obchodování s tímto kambodžským zlatem tří barev – bílé, červené a černé. Zpočátku to ale na trhu, kde je asi 400 pepřových farem, neměla vůbec jednoduché. „Dívali se na nás jako na podivíny, vůbec nevěděli, proč by náš obchodní model měl fungovat bez vysokých marží a proč se o nějaké fair trade vůbec snažíme,“ říká David Pavel. Nápad zaměřit se právě na mikrofarmy, kde pracují celé rodiny kambodžských rolníků, se nicméně ujal. Zpočátku Pepper Field vykupoval pepř od dvanácti farmářů, dnes jeho „rodina“ čítá na dvě stovky zemědělců.

PÁLIVÉ ZLATO

Podnikavý český pár využil i programu B2B České rozvojové agentury (ČRA). S jeho přispěním Pepper Field pořídil mikrofarmářům sušičku a vakuovačku českých firem Imatech a Sušárny Konel, a také deset menších balících jednotek od pardubické společnosti Vac-Star CZ. „Malou domů“ ale využívá Pepper Field i v marketingu. Skleněné a dřevěné obaly na „kampotské zlato“ pocházejí výhradně z Česka a jsou dílem českých designérů. Nově by čeští podnikavci ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou chtěli do Kambodži pořídit také mikrolaboratoř, která by na místě posoudila kvalitu koření. Kampotský pepř je registrovaný jako ochranná známka, musí být kvalitně zpracován a vysušen a samozřejmě je při jeho pěstování zakázáno používat hnojiva a pesticidy.

A protože byl projekt Pepper Field od počátku zaměřen nejen na výkup pepře, ale také jeho distribuci, cílem je posilovat i v prodejích. Kampotskému pepři v české režii se podařilo proniknout do špičkových restaurací i do nabídky velkého e-shopu s potravinami, rozjíždí se obchod také na Slovensku. Ještě během letoška by Pepper Field chtěl zkusit expandovat i do jiných zemí EU, v jednání je také Švýcarsko. Českým dobrodruhům, kteří do Kampotu poprvé přijeli jako batůžkáři a později tu způsobili malou revoluci v obchodování s místním pepřem, se navíc podařilo získat i důvěru kambodžských zpracovatelů pepře a tamních úředníků.

Neznamená to ale, že by se z fairtradového projektu Pepper Field proměnil v pouhého distributora. „Nadále chceme část našeho zisku vracet zpět místními farmářům. Rádi bychom pro ně zajistili zdravotní pojištění a investovali do vesnických škol. Poptávka po kampotském pepři, který by se obchodoval napřímo a férově, tu je a byla by škoda ji nevyužít,“ vysvětluje Klára Dohnalová, spoluzakladatelka projektu Pepper Field.

I obyčejná latrína může významně zvýšit socioekonomické postavení kambodžských rodin. Foto: Diakonie ČCE

PRIORITNÍ ZEMĚ

Kambodža je jednou z šesti prioritních zemí české rozvojové pomoci, a tak není divu, že tu projektů s českou účastí běží více. Jednou z nejaktivnějších českých organizací je tu Diakonie Českobratrské církve evangelické (ČCE), která má přímo v Kambodži od roku 2016 své zastoupení. V zemi si již vyzkoušela spolupráci nejen s ČRA, ale i s donory z Austrálie, Japonska, Dánska, pracovala také pro Rozvojový program OSN (UNDP).

Loni Diakonie ČCE – Středisko humanitární a rozvojové spolupráce v Kambodži spustila projekt, který propojuje nejen její aktivity v zemi, ale také řadu českých a místních aktérů. Diakonie je vedoucím realizátorem tříletého projektu iWASH, jehož cílem je zajistit přístup k pitné vodě, sanitaci a hygieně téměř desítce tisíc rodin v provincii Kampong Chhnang ve středu země, kde si „luxus“ v podobě pití zdravotně nezávadné vody může dosud dopřát jen necelá polovina obyvatel.

„Místní lidé vodě z kohoutku často nedůvěřují, voda je často cítit chlórem, nejsou na takovou chuť zvyklí. Dávají přednost povrchovým zdrojům, které jsou v některých vesnicích vzdálené i několik kilometrů. Povrchové vody, které často využívají, jsou ale bakteriálně znečistěné a dostávají se do nich i hnojiva z okolních polí,“ vysvětluje Stanislav Flekač, koordinátor programů Diakonie ČCE v jihovýchodní Asii.

PITNÁ VODA I OSVĚTA

Diakonie v projektu, který financuje ČRA, spojila své síly s dalšími třemi hráči. Společnost G-servis a Česká zemědělská univerzita provádějí průzkum, monitoring a technický rozvoj vodních zdrojů, a to včetně odborných školení pro místní správu a experty. Mají za sebou již první rozsáhlý průzkum na místě, který proběhl loni v listopadu. Cílem bylo určit, které zdroje je nejvhodnější technologicky upravit a ekonomicky provozovat tak, aby z nich byla pitná voda do domácností. Členem konsorcia je také místní nezisková organizace Life With Dignity, která v provincii Kampong Chhnang působí již desítky let. Diakonie se chce zaměřit také na zlepšení sanitace a hygieny, které s tématem pitné vody úzce souvisejí. Zatímco nedostatek pitné vody vychází z přírodních podmínek a zanedbaného vodohospodářství, ve venkovských oblastech Kambodži dosud panuje nešvar, který je pouze zvykový – i velkou potřebu chodí vesničané vykonávat do otevřené krajiny. A protože s osvětou je nejlepší začít již u dětí, působí Diakonie i na školách.

„Máme vytipovaných šestnáct škol, kam chceme vodu dovést potrubím a vybudovat tam zásobníky, zřídit umývárny a také postavit latríny. Projekt by měl být udržitelný, důležité je proto zapojit místní komunity a školy tak, aby se na něm spolupodílely, třeba formou stavebních prací nebo osvěty mezi žáky,“ vysvětluje Erik Siegl, vedoucí zahraničních projektů Diakonie ČCE. S osvětovou částí, v níž školáci dostanou hygienické balíčky a naučí se, proč je potřebné používat latríny a mýt si ruce, chce česká neziskovka propojit i další svůj projekt v Kambodži, jenž běží pod hlavičkou UNDP – propagaci menstruačního zdraví u dívek, spojenou s místní výrobou kvalitních látkových vložek, které lze vyprat a dál používat. „Na jednorázové hygienické pomůcky nemají místní dívky a ženy peníze, a také je často není kde koupit. Takto zapojujeme i místní šičky, které s naší osvětovou a marketingovou podporou mohou získat nový zdroj příjmu,“ říká Michaela Vacková, která projekt v Kambodži vede.

Zlepšení hygieny a sanitace společně s přístupem k nezávadné vodě totiž nemá jen zdravotní, ale také socioekonomický efekt. „I v Kambodži platí, že zdraví je předpokladem fungující ekonomiky. Méně infekcí či absencí ve škole a čas ušetřený cestou za vodou znamená více příležitostí věnovat se práci, studiu a jiným aktivitám. A my doufáme, že až náš projekt iWASH skončí, budou Kambodžané v lecčem sami pokračovat,“ dodává.

BLAHOSLAV HRUŠKA

 

Díky našim firmám o nás ví celý svět