Řídicí systémy ZAT:

ENERGETIČTÍ PROFÍCI NASEDLI I NA ŽELEZNICI

Itálie, Island, Gruzie, Indonésie, Mexiko – do všech těchto zemí a šesti desítek dalších dodala příbramská společnost ZAT své řídicí systémy a know-how pro energetiku. Z hlediska celkových tržeb jsou zvlášť významné zakázky pro jaderné elektrárny ve střední a východní Evropě. Tradiční český specialista na automatizaci technologií má ovšem ve své DNA zakódovanou diverzifikaci, postupné rozšiřování schopností. Stále významnější roli v portfoliu firmy ZAT hrají řídicí systémy pro železniční dopravu i plynárenství.

Krach tendru na dostavbu atomové elektrárny Temelín byl před pěti lety špatnou zprávou pro celý český jaderný průmysl. Samotné výběrové řízení ale mělo i svá pozitiva. Výkonná ředitelka ZAT Vladislava Česáková připomíná, že o schopnosti českých firem – potenciálních subdodavatelů – se začali zajímat velcí světoví hráči, kteří měli o obří zakázku v jižních Čechách zájem. „Díky nepovedenému tendru tak například francouzská Areva zjistila, co všechno umíme,“ dodává Vladislava Česáková. O příbramskou firmu se zajímali třeba i Japonci a Korejci, kteří se nakonec do temelínského tendru ani nepřihlásili.

Od Temelína do Francie

Vzhledem k historickému zaměření českého průmyslu získává ZAT významnou část „jaderných“ zakázek při modernizaci řídicích systémů reaktorů ruského typu VVER, a to nejenom Evropě. Podařilo se také nastartovat společný byznys s Francouzi, byť nikoliv při stavbě nových reaktorů v Temelíně. Jak upřesňuje výkonný ředitel pro obchod Ivo Tichý, ZAT spolupracuje s francouzským Framatomem (obnovený název Arevy) na obnově jaderných elektráren i v zemi galského kohouta. Partnerem příbramské firmy je zároveň proslulý anglický Rolls-Royce. Nejde o výrobce známých automobilů, ale jiného dědice této značky, který je stále špičkovým hráčem v britském strojírenství a zabývá se i systémy kontroly a řízení elektráren.

Francouzský řídicí systém je také ve slovenských Mochovcích, kde se staví další dva jaderné reaktory. ZAT tady spolupracuje s jedním z klíčových dodavatelů stavby – plzeňskou Škodou JS a francouzským Framatomem. Společně se Škodou JS a Rolls-Roycem usiluje příbramská firma o další zakázku ve finském Hanhikivi, kde bude stavět nový reaktor ruský Rosatom.

Ivo Tichý vidí velkou přednost firmy ZAT v tom, jak se umí přizpůsobit místním podmínkám. „Jsme schopni detailně nastudovat třeba finskou legislativu, přizpůsobit se zvyklostem a požadavkům dozorových orgánů pro jadernou bezpečnost i provozovatelům jaderných technologií v dané zemi. Znalost místní legislativy a splnění tvrdých mezinárodních předpisů je zásadní,“ říká. Celkový podíl exportu dosahuje zhruba 60 procent z celkových tržeb. Ty ve fiskálním roce 2018 dosáhly více než 700 milionů korun.

Manažeři ZAT v této souvislosti oceňují spolupráci s českými ekonomickými diplomaty v zahraničí. Příbramská firma využívá možnosti k jednání se svými zahraničními partnery přímo na půdě ambasád. „Když české velvyslanectví nabídne své prostory k takovým rozhovorům, dává tím najevo, že považuje ZAT za významnou českou firmu. A to se projeví na větším zájmu druhé strany,“ uvádí Vladislava Česáková.

ZAT se kromě jádra zaměřuje na řídicí a monitorovací systémy v mnoha dalších segmentech energetiky – v uhelných i vodních elektrárnách, teplárenství, plynárenství nebo malých spalovnách.

Více silných karet

Vladislava Česáková vzpomíná, jak před dvanácti lety firma uvažovala o tom, že se bude specializovat výhradně na jadernou energetiku. Převládl ale názor, že by to bylo příliš riskantní. Další vývoj – včetně zrušení temelínského tendru – potvrdil, že zakázky v tomto odvětví jsou velmi nejisté. Na rozdíl od dalších firem z českého jaderného průmyslu, které se dostaly do existenčních potíží, si dnes ZAT vede dobře právě i díky diverzifikaci svých činností. Ivo Tichý upozorňuje, že firma hodlá během tří let dosahovat současné úroveň tržeb v oborech mimo jádro. To neznamená ústup od atomu, ale realistický přístup – zakázky v jaderné energetice mají být bonusem navíc.

Postupné rozšiřování kompetencí se týká i samotných produktů ZAT pro různá odvětví. Jak vysvětluje Vladislava Česáková, firma se zatím zaměřovala na řízení náročných průmyslových technologií s ohledem na jejich bezpečnost a dlouhou životnost, sběr dat a jejich předávání zákazníkům. Velmi žádaná je dnes například technologie SimONet, která umožňuje sběr dat z bateriově napájených nízkoenergetických senzorů tam, kde není možné použít standardní komunikační sítě.

ZAT stále schopnější

Díky letošní akvizici softwarové firmy Definity Systems k tomu všemu ZAT do budoucna přidá nadstavbu – služby spojené se zpracováním a prezentací dat na moderních platformách. „Chceme dodávat inteligentní systémy nad rámec současných řešení, která budou přínosná manažerům a firmám pro jejich rozhodování a umožní klientům jejich využití pro rozvoj a řízení firmy. Touto akvizicí jsme získali 25 skvělých softwarářů,“ dodává Ivo Tichý.

Šéfka firmy už přitom uvažuje o dalším kroku pro o něco vzdálenější budoucnost – ZAT by se měl výhledově zaměřit na využívání narůstajícího objemu dat k analýzám, jejichž cílem bude například prediktivní údržba technologického vybavení klientů.

ZAT i v minulosti rozšiřoval své schopnosti díky akvizicím firem. V roce 1997 získal společnost Easy Control, z níž také přišli současní nejvyšší manažeři příbramské firmy – Vladislava Česáková a Ivo Tichý. Oba ale shodou okolností poskytli rozhovor časopisu MED v Plzni, kde má ZAT své druhé sídlo. To souvisí s akvizicí Škoda Controls v roce 2003, díky níž se ZAT, jehož příbramská historie se váže k automatizaci uranových dolů, zaměřil na širší oblast energetiky.

„Stále se ale držíme oboru automatizace a vyvíjíme hardware i software podle požadavků trhu v kontextu Průmyslu 4.0,“ komentuje Ivo Tichý poslední akvizici Definity Systems. Podle Vladislavy Česákové přitom není cílem dosáhnout stejného záběru, jaký má třeba Siemens, ale rozvíjet své „speciality“ ve vývoji inteligentních systémů řízení, v nichž si ZAT uchová své postavení ve světové špičce.

Nadějná železnice i plyny

Tato vize platí i pro oblast dopravy či plynárenství. Mnozí pozorovatelé velmi dobře znají firmu ZAT jako specialistu na energetiku, příbramská společnost má ale velké zkušenosti s řídicími systémy pro železnici i distribuci plynu.

V oblasti železnice podle Iva Tichého vše začalo v polovině devadesátých let minulého století, kdy se ZAT podílel na elektrifikaci dráhy. A příležitostí do budoucna bude přibývat – i vzhledem k poměrně velkým investicím do železničních koridorů.

Vladislava Česáková upřesňuje, že v dopravě směřují aktivity firmy ZAT dvěma směry. Kromě dodávek řídicích systémů pro železnici jde také o zakázkovou výrobu řídicích jednotek pro pohony dopravních prostředků – elektrických lokomotiv, trolejbusů nebo elektrobusů. Právě v zakázkové výrobě hraje důležitou roli spolupráce v rámci staré „škodovácké rodiny“. ZAT jako jeden z nástupců někdejšího plzeňského strojírenského impéria dodává své produkty další významnému nástupci této tradice a přednímu českému výrobci dopravních prostředků – firmě Škoda Transportation a její dceři Škoda Electric. „Naši elektroniku využívají také jihokorejské dráhy nebo čínské metro,“ zdůrazňuje Ivo Tichý.

V případě zakázek pro železnici jde o řídicí systémy pro rozsáhlejší oblasti. „Dnes naši dispečerskou řídící techniku a dálkovou diagnostiku technologických systémů najdete na železničních tratích v polovině krajů České republiky,“ říká obchodní ředitel. Kromě toho technologie firmy ZAT i v železniční dopravě nabízí nadstavbu ve formě práce s daty – od jejich sběru po zobrazování na centrálních dispečincích. Mezi významné klienty ZAT v této oblasti tak pochopitelně patří Správa železniční dopravní cesty nebo společnost AŽD, která je předním českým dodavatelem řídicích a zabezpečovacích systémů pro dopravu.

V oblasti plynů patří ZAT mezi významné dodavatele řídicích systémů s řešením pro kybernetickou bezpečnost pro velké předávací a regulační stanice i pro rozsahem menší projekty, například kontrolní a měřící body tranzitního plynovodu.

JAN ŽIŽKA