ŘÍDICÍ SYSTÉMY OD ATOMU PO KOLEJE: FIRMA ZAT SÁZÍ NA JADERNÝ BYZNYS, ALE I DALŠÍ OBORY

Společnost ZAT postavila svůj první řídicí systém před šedesáti lety. Čtvrtá generace průmyslové automatizace z Česka dnes pomáhá řídit elektrárny i teplárny, firma také dodává dispečinky pro železnici, monitoring distribuce plynu a poohlíží se i po zdravotnické technice.

Rozvíjet Průmysl 4.0 dnes pomáhají technologie řady českých firem, sotva kdo se ale může chlubit tak širokým záběrem a takovou historií jako společnost ZAT. Svůj první ucelený průmyslový řídicí systém představila již v roce 1965, tehdy ještě jako Vývojová základna uranového průmyslu v Kamenné u Příbrami. TPDA, jak se důlní automatizace jmenovala, byl strojem první generace, který ještě využíval elektromagnetické spínače.

Relé později nahradily tranzistory a mikroprocesory, z odnože státního podniku se stala soukromá firma ZAT, uran se v Česku přestal těžit, kromě sídla v Příbrami ZAT vybudoval svou druhou základu v Plzni, turbulence doby ale dnes největší česká společnost na průmyslovou automatizaci přestála. „Máme výzkum a vývoj na špičkové úrovni, dokážeme zákazníkům nabídnout řešení šité na míru. A zároveň se umíme orientovat ve složité legislativě, kterou každá země vytváří kolem jaderné energetiky. Díky tomu získáváme významné zakázky na jaderných elektrárnách nejen v Česku,“ vysvětluje Ivo Tichý, člen představenstva a výkonný ředitel ZAT.

DIAGNOSTIKA PRO FRANCOUZE

Kromě domácích kontraktů v Dukovanech a Temelíně se tak ZAT zaměřil na modernizaci řídicích systémů na tlakovodních reaktorech v zahraničí. Získal kontrakty v Bulharsku, Arménii i Finsku, nejblíže jádru – nejen obrazně, ale i technologicky – se firma dostala v maďarském Paksi, a to nejen při rekonstrukci Paks I, ale i v rámci projektu nových jaderných bloků Paks II. Česká technologie tu řídí pohony regulačních kazet reaktoru. Díky dlouhodobé spolupráci s francouzským Framatomem pak ZAT získal zakázky také na osmi francouzských jaderných elektrárnách, kam z Česka putoval řídicí systém, jenž zajišťuje diagnostické a informační funkce. „Naše technologie najdete na třetině všech reaktorů v Evropě a celkově na deseti procentech ve světě,“ říká Ivo Tichý.

Jaderný byznys tvoří asi polovinu obratu společnosti ZAT a prozatím nic nenaznačuje tomu, že by zakázek ubývalo. I staré bloky je třeba modernizovat, řada zemí zvažuje výstavbu nových atomových zdrojů, a navíc ZAT vidí šance i ve slibných jaderných projektech, mezi něž patří třeba nedávná dohoda mezi ČEZ a britskou strojírenskou firmou Rolls-Royce o přípravě stavby modulárního reaktoru SMR.

Energetický sektor pro ZAT nepředstavuje jen jádro: česká firma dodává řídicí systémy i do jiných typů elektráren, které využívají výrobu elektrické energie z turbín a generátorů. Ve svém portfoliu má tak vodní energetiku, ale i uhelné a plynové elektrárny nebo spalovny. České řešení synchronizace natáčení turbíny tak najdeme třeba ve Velké Británii, Finsku nebo Saúdské Arábii.

Platí přitom, že ZAT posouvá dopředu nejen technologický vývoj, ale i chytré akvizice. Díky ovládnutí Škoda Controls získal ZAT svou druhou základnu v Plzni a významně posílil pozici v dodávkách systémů pro primární i sekundární části atomových elektráren. Akvizice firmy Easy Control, odkud přišel i Ivo Tichý, zase ZAT „přihrála“ zakázky na železnici v podobě dispečerské řídicí techniky a dálkové diagnostiky. Technologií od ZAT je například kompletně prostoupena výpravní budova na plzeňském hlavním nádraží, desítky senzorů zase pomáhají na dálku hlídat nebezpečí sesuvů půdy na tratích u Mostů u Jablunkova a v Karlových Varech. Na této bezúdržbové technologii s včasným varováním, která využívá technologii internetu věcí (IoT), ZAT spolupracoval s britskou společností Findlay Irvine.

Špičkovou elektroniku vyrobenou v dílnách ZAT najdeme i v samotných vlacích, třeba korejské rychlovlaky KTX jezdí s českými moduly, které zpracovávají informace z čidel a komunikují s nadřazenými systémy, v turecké Konye zase měniče vyrobené příbramskou společností pomáhají řídit klimatizaci v tramvajích.

Prozatím posledním „úlovkem“ ZAT, jejímž jediným majitelem je podnikatel Jaroslav Scharf, je pak akvizice softwarové firmy Definity Systems v roce 2019. „Získali jsme tak do týmu třicítku vývojářů, kteří nám pomohli rozšířit naši nabídku o technologii IoT, vyvinuli jsme SimONet, novou platformu pro sběr, analýzu a zpracování dat,“ vysvětluje Ivo Tichý. Od letošního března navíc softwarová řešení splňují normu ISO 27001 pro informační a kybernetickou bezpečnost. Česká firma sází také na využití umělé inteligence a strojového učení v lokálních systémech, které nejsou náročné co do výpočetního výkonu a velikosti úložiště.

DOBRÉ REFERENCE NA UKRAJINĚ

Zatímco v energetice a dopravě už má ZAT za sebou velké zakázky a reference, proniká také do oboru zdravotnických technologií. A jak líčí Ivo Tichý, sekce Medical vznikla neplánovaně, když ZAT koupil rozpracovaný prototyp zdravotnického přístroje pro potlačování příznaků diabetické neuropatie. Později pak získal další přístroj, Ozosmart pro ozonovou terapii. „Znám jen jeden obor, který je legislativně stejně složitý jako jádro, a to je zdravotnictví. Nedokážu si představit, že by proces certifikace dotáhl do konce nějaký nadějný startup, administrativně je to opravdu hodně náročné,“ dodává. Z Ozosmartem ZAT úspěšně pronikl mimo jiné na ukrajinský trh, přístroj pomáhá léčit na klinikách v Kyjevě, Charkově, v Marganci či Kočetoku.

Mimochodem na Ukrajině není ZAT nováčkem: před dvaceti lety dodala česká firma v rámci modernizačního programu technologii pro řízení tyčí jaderného reaktoru pro všechny čtyři ukrajinské atomové elektrárny. „Samozřejmě jako všichni čekáme na to, jaká bude v zemi geopolitická situace. Máme ale tu výhodu, že na Ukrajině disponujeme dobrými referencemi, naše systémy tam běží a jsme připraveni dále je rozvíjet. A to platí nejen pro jadernou energetiku, ale i zdravotnictví,“ říká Ivo Tichý.  Do zdravotnictví ZAT směřuje i vývoj zakázkového softwaru z oblasti telemedicíny a e-health, a to jak pro lékaře, tak pro pojišťovny či pacienty.

TECHNOLOGIE PRO PĚT KONTINENTŮ

Šedesát let poté, co předchůdce ZAT vyvinul první řídicí systém pro uranové doly, je tak česká firma rozkročena do vícero oborů a její technologie bychom našli v šedesátce zemí na pěti kontinentech. A co bude o stých narozeninách ZAT v roce 2062, kam firma směřuje své dlouhodobé cíle? Ivo Tichý na to odpovídá v duchu firemního hesla „Budoucnost máme ve svých rukou“. „Energetika je poměrně konzervativní obor, kalkuluje s dlouhou životností technologií. To, co se nainvestuje v následujících letech, bude v dalších dekádách vyžadovat údržbu a modernizaci. Průmysl bude dál potřebovat spolehlivé řídící systémy i v té nejvyšší bezpečnostní kategorii. Pro rozhodování bude potřeba strojová analýza dat. A tuhle kombinaci my budeme rozvíjet a nabízet i nadále,“ dodává člen představenstva a výkonný ředitel ZAT.

BLAHOSLAV HRUŠKA