Posílí v Číně ochrana duševního vlastnictví?

Čína je mezinárodním společenstvím často kritizována za nucené transfery technologií nebo krádeže duševního vlastnictví. Peking teď vyšel kritice částečně vstříc. Novelizovaný zákon o ochranných známkách (Trademark Law), který koncem letošního dubna schválil Stálý výbor Všečínského shromáždění lidových zástupců, má silněji postihovat nekalé registrace ochranných známek (bad-faith trademark registrations), a to zejména v případech, kdy registrující subjekt nemá v úmyslu známky používat.

Revidovaná verze zákona vejde v účinnost 1. listopadu 2020. Očekávají se i další legislativní změny. Mezi již schválené patří nový zákon o zahraničních investicích, který má od 1. ledna 2020 zcela zakázat nucený transfer technologií. Pracuje se na aktualizaci zákona o patentech a vznikají nové soudy pro duševní vlastnictví. To vše budí dojem, že systém ochrany duševního vlastnictví se v Číně vyvíjí pozitivním směrem. Je tomu skutečně tak?

Místní odborníci na ochranu práv duševního vlastnictví se vesměs shodují, že Čína v této oblasti oproti situaci před deseti či více lety udělala znatelný krok vpřed. Na druhou stranu zdaleka největší podíl padělaného zboží zadrženého v mezinárodním obchodě stále pochází z Číny. S různými pokusy o kopírování či parazitování na známých značkách se v Číně stále ve velké míře setkávají firmy jak domácí, tak zahraniční, včetně těch českých. Pro další pozitivní vývoj bude klíčová vůle čínské vlády nová pravidla efektivně vynucovat. S tím je spojená také otázka nezávislosti čínského soudnictví, které může mít v případě krizových situací (např. prohloubení obchodní války s USA) tendenci vycházet vstříc politickými přáním a náladám. Navíc je třeba mít na paměti, že v čínské realitě neexistuje oddělení moci soudní a výkonné

Přesto se lze oprávněně domnívat, že ve střednědobém či dlouhodobém horizontu Čína usiluje a nadále bude usilovat o posilování efektivní ochrany práv duševního vlastnictví. Hlavním důvodem je deklarovaná snaha v podobě národní strategie posouvat čínskou ekonomiku směrem ke stále většímu důrazu na inovace. Čína se má podle plánu stát do roku 2020 „inovativní zemí“, v roce 2035 se má zařadit mezi „přední inovativní země“ a do roku 2050 si klade za cíl stát se světovou velmocí v oblasti vědecko-technických inovací. Byť i domácí experti přiznávají, že stále ještě jde spíše o kvantitu namísto kvality, Čína je už řadu let na předních světových pozicích v počtu podaných žádostí o registraci patentů. Efektivní ochrana práv duševního vlastnictví je nástrojem, jak zvýšit motivaci subjektů a výkonnost celého hospodářského systému, který má nově stát právě na inovacích.

Efektivnější než mezinárodní kritika bude nakonec tlak čínských firem, které se na extrémně konkurenčním domácím trhu potýkají v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví s podobným problémy jako firmy zahraniční. Budou-li se čínské firmy díky státní podpoře i vlastním investicím do výzkumu a vývoje posouvat na nejvyšší světové pozice v dodavatelských řetězcích, budou to nakonec ony, kdo bude nejhlasitěji volat za skutečně účinnou ochranu těchto práv.

Kdo dřív přijde, ten má výhodu

Platí a nadále bude platit, že české firmy, které uvažují o vstupu na čínský trh, by měly otázku ochrany vlastního know-how, ochranných značek apod. začít řešit co nejdříve, v ideálním případě už několik let před samotným pokusem skutečně vkročit na trh. Čína neuznává „senioritu“ značek, které jsou zavedené na zahraničních trzích. Klíčová je vždy registrace jména přímo v Číně. A tam v zásadě platí, že kdo dřív přijde, ten má klíčovou výhodu. Po samotném vstupu na trh je potřeba dobře zvážit, jak efektivně rozdělit náklady na zápolení s neustálými pokusy o imitaci vlastních výrobků, které může připomínat boj s větrnými mlýny, a na cílené budování vlastní značky. Včetně například efektivního systému ochranných a rozpoznávacích prvků, díky nimž si zákazník může snadno ověřit pravost výrobku. Důležitý je důraz na vlastní inovace a snaha být před konkurenty včetně potenciálních imitátorů vždy o krok napřed.

Situaci v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví v Číně bude velvyslanectví v Pekingu nadále sledovat. Firmám, které o vstupu na čínský trh uvažují nebo zde již působí, můžeme jednoznačně doporučit služby projektu Evropské komise „China IPR SME Helpdesk“ (http://www.china-iprhelpdesk.eu/), který informuje o vývoji v této oblasti a poskytuje evropským firmám pestrou škálu užitečných a praktických rad a služeb. Zájmy evropských firem v této oblasti v Číně hájí také další projekt Evropské komise, který je známý pod názvem „IP Key China“ (https://ipkey.eu/en/china). V neposlední řadě tématu věnuje úzkou pozornost i Hospodářská komora EU v Číně (https://www.europeanchamber.com.cn/en/home), která má k němu zřízenou zvláštní pracovní skupinu a pravidelně také pořádá na toto téma veřejné semináře.

Dalibor Jenne, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Pekingu