PĚT PILÍŘŮ PRO OBNOVU UKRAJINY: ČESKÁ DIPLOMACIE PROPOJUJE POPTÁVKU S NABÍDKOU

Moderní společnosti budou čelit kalamitě, pokud na delší dobu přijdou o dodávky elektřiny, upozorňuje šéf americké Nadace pro odolné společnosti Thomas Popik. Děsivé důsledky by měl i rozvrat zdravotnictví, sociální infrastruktury nebo vodního hospodářství. Ukrajina bojuje proti ruské agresi nejenom na vojenském poli, ale musí svádět také „infrastrukturní bitvy“. Snaží se o co nejrychlejší obnovu odvětví, která jsou klíčová pro zajištění základních potřeb země, jejích obyvatel a rovněž armády.

Ukrajinci nutně potřebují dodávky moderních zbraní ze zahraničí, ale tím to zdaleka nekončí. Už dnes musí v bombardované zemi zajišťovat alternativní zdroje energie, akutní zdravotní péči nebo náhradní bydlení. A obnova infrastruktury se také stane základem poválečné rekonstrukce celé země a jejího hospodářství. Podpora Ukrajiny je nezbytná pro bezpečnost této země a celé Evropy. Zároveň se stává velkou byznysovou příležitostí i pro české firmy.

PĚT KLÍČOVÝCH OBLASTÍ

České ministerstvo zahraničí na základě předchozích jednání s Ukrajinci vytipovalo pět oblastí, které budou klíčové pro rekonstrukci země a v nichž mají právě tuzemské firmy co nabídnout. Jde o zdravotnictví, energetiku, vodní hospodářství, sociální infrastrukturu včetně ubytování a dopravní infrastrukturu. (Detailnější přehled na konci tohoto textu.)

„Dáváme dohromady poznatky o tom, co všechno české společnosti v těchto oborech umí a co by mohly Ukrajině nabídnout,“ řekla v rozhovoru pro Export.cz Pavla Kačenová, která v rámci Odboru ekonomické diplomacie vede Oddělení služeb pro exportéry. Cílem je ve spolupráci s ministerstvem průmyslu propojit českou nabídku s ukrajinskou poptávkou, nabídkami dalších zemí a také mezinárodními finančními zdroji, které jsou určeny právě na obnovu Ukrajiny.

Zmiňovaných pět oblastí zdaleka nezahrnuje celou šíři ukrajinských potřeb pro poválečnou rekonstrukci ani veškerou potenciální nabídku českých firem. „Často může jít o menší specifická řešení českých firem,“ poznamenává k vytipovaným oblastem Pavla Kačenová. A právě v těchto sektorech může být podle ní podpora ministerstva zahraničí vzhledem k jeho know-how, kontaktům a mezivládnímu charakteru spolupráce nejefektivnější.

FINANČNÍ ZDROJE

Celková částka, kterou poskytly a přislíbily jednotlivé země, mezinárodní organizace a finanční instituce Ukrajině, se už přechyluje z řádu desítek miliard dolarů do stovek miliard. Zahrnuje i klíčovou vojenskou podporu a makroekonomickou pomoc určenou na udržení potřebných rozpočtových výdajů. Postupně bude narůstat podíl peněz určených právě k rekonstrukci. Celkové výdaje spojené s obnovou země podle stávajících predikcí v dlouhodobém horizontu dosáhnou řádu bilionů dolarů, část z nich pak bude ve formě nejen rozvojové podpory, ale i navazujících investic soukromých firem.

Významnými donory jsou už v současnosti Evropská unie a její členské země, Spojené státy a další státy skupiny G7 nebo mezinárodní finanční instituce jako Mezinárodní měnový fond, Světová banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj nebo Evropská investiční banka. Jedním z klíčových cílů vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného a ministerstva zahraničí tak bude propojení projektů obnovy s finanční podporou, která na Ukrajinu směřuje.

VĚDĚT, CO UKRAJINA POTŘEBUJE

Poznatky o potřebách Ukrajiny, se kterými pracují v Černínském paláci, primárně vycházejí z loni schváleného plánu obnovy napadené země. Přesnější informace, které se týkají i zmiňovaných pěti klíčových oborů, získávají zástupci ministerstva zahraničí v rámci takzvaných identifikačních misí na Ukrajinu. Těchto projektů ekonomické diplomacie (PROPED) se v minulém roce zúčastnili také zástupci jednotlivých firem.

Kromě toho ministerstvo organizuje incomingové mise zástupců jednotlivých ukrajinských odvětví do Česka. S potenciální nabídkou pro rekonstrukci země se tak Ukrajinci mohou seznámit přímo u tuzemských dodavatelů. Letos se do tuzemska chystají zástupci ukrajinských firem, které podnikají ve zdravotnictví, kybernetické bezpečnosti nebo se zaměřují na technologie pro „chytrá města“ a „chytrý průmysl“.

Důležitou roli při navazování a rozvíjení kontaktů hraje nejen ambasáda v Kyjevě, ale také generální konzulát ve Lvově. Řada ukrajinských firem se totiž přesunula z bezpečnostních důvodů na západ země a právě odtud v rámci možností zajišťuje dodávky do dalších částí Ukrajiny.

Vzhledem k situaci na Ukrajině organizují země Evropské unie konference a veletrhy, kde se propojují zahraniční možnosti a ukrajinské potřeby. Na jednu takovou akci ve Varšavě vedl nedávno podnikatelskou misi ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela za doprovodu vládního zmocněnce Tomáše Kopečného. Ve hře je i organizace obdobné akce v rámci strojírenského veletrhu v Brně ve druhé polovině letošního roku.

JAN ŽIŽKA

Více o aktivitách české ekonomické diplomacie ve vztahu k Ukrajině se dočtete v příštím čísle časopisu Moderní ekonomická diplomacie.

PĚT KLÍČOVÝCH OBLASTÍ PRO ZAPOJENÍ ČESKÝCH FIREM DO OBNOVY UKRAJINY

• Zdravotnictví: jednotky intenzivní péče, mobilní nemocnice, neonatální oddělení, rehabilitace, primární péče, mikrobiologie
• Energetika: decentralizované zdroje energie a tepla, systémy řízení, přenosové sítě, hydroenergetika
• Vodní hospodářství: mobilní i stacionární přípravny pitné vody, mobilní čistírny odpadních vod, sanace, hydrogeologický průzkum
• Ubytování, sociální infrastruktura, městské služby: modulární bydlení, modulární školky a školy, dopravní prostředky, osvětlení
• Dopravní infrastruktura: malé mosty, železnice, chytrá doprava, osvětlení

Tento přehled bude možné upravovat podle nejčerstvějších poznatků o ukrajinské poptávce a české nabídce.