OD VODÍKU K VODÍKU: KOGENERAČNÍ JEDNOTKY Z ČESKA PRONIKLY I DO BRITÁNIE

Předchůdce rodinné firmy Gentec CHP před deseti lety experimentoval s výrobou a spalováním vodíku. Přední výrobce kogeneračních jednotek, který pronikl na náročný britský trh, se teď ke kdysi neperspektivnímu palivu vrací.  

Nikdy neříkej nikdy. Osvědčené pravidlo platí nejen v politice, ale i v byznyse. Přesvědčit se o tom mohl i Václav Klein, zakladatel a ředitel společnosti Gentec CHP. Jeho otec Leopold Klein před deseti lety v rodinném strojírenském podniku Karla experimentoval s výrobou a spalováním vodíku, dvě vlastní technologie si nechal v Česku patentovat. Druhý podnik rodiny Kleinů, Gentec CHP, ale vsadil na jistotu a vrhl se do spíše tradičního plynárenského byznysu: výroby kogeneračních jednotek na zemní plyn a bioplyn podle vlastní konstrukce. Vodík, který je v podobě toho „zeleného“ horkým kandidátem na uskladnění levné energie z obnovitelných zdrojů, ovšem mezitím jako alternativní palivo získal v energetice na důležitosti a většina velkých hráčů v oboru rozvíjí své vlastní vodíkové technologie. Tak trochu obloukem se tak k vodíku vrátil i Gentec, který loni v listopadu na veletrhu Key Energy v italském Rimini představil svou kogenerační jednotku, která je kompletně „hydrogen ready“.

„Nejsem z těch, kdo by se díval na nové technologie v energetice skrz prsty, argumentoval by, že jsou příliš drahé a v praxi nepoužitelné, a pak se jen díval, jak mi ujíždí vlak, protože jsme neinvestovali do vlastního vývoje, a konkurence nás předběhla,“ vysvětluje Václav Klein, proč se Gentec pustil znovu do technologie, které zpočátku moc šancí na úspěch nedával. Cesta k tomu, aby vodík jednou nahradil dominantní zemní plyn jako palivo pro výrobu elektřiny a tepla v jednom, je ještě dlouhá. Jak ale šéf Gentecu zdůrazňuje, do využití vodíku míří tolik investic a nápadů, že se v budoucnu toto palivo stane pevnou součástí energetického mixu. S dalším využitím vodíku navíc počítá i Fit for 55, klimaticko-energetický balíček EU.

GRANT NA UMĚLOU INTELIGENCI

Gentec nechtěl zůstat stranou, a tak na výzkum a vývoj environmentálně šetrné technologie loni získal dvouletý grant z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, na němž spolupracuje s Technickou univerzitou v Ostravě. Gentec se podílí i na jiném projektu z oboru blízké budoucnosti, kterému Václav Klein osobně věří. Jde o grant Technologické agentury na vývoj řídícího systému pro virtuální elektrárny, v němž rodinná firma spojila své síly s VUT Brno. Cílem je najít pro soustavu decentralizovaných a fyzicky často vzdálených zdrojů energie „chytrý“ dispečink, který by na základě umělé inteligence dokázal předvídat výrobu a odběr elektřiny a tepla a optimalizovat tak činnost celé virtuální elektrárny nebo agregačních bloků.

Zatímco komerční využívání čistého vodíku při výrobě tepla a elektřiny i řízení elektráren, které fyzicky na jednom místě ani neexistují, je prozatím jen příslibem budoucího vývoje energetiky, v oboru kogeneračních jednotek na zemní plyn a bioplyn již Gentec dokázal, že se umí prosadit i na zahraničních trzích. Svou expanzi si dobře naplánoval a opřel ji o analýzy. První vlaječku do pomyslné mapy svých exportů přitom v roce 2018 zapíchl do země, která platí za nejvýznamnější trh pro decentralizovanou energetiku: Velké Británie. „Nepůsobíme na britském trhu jako generální dodavatelé, našimi zákazníky jsou především distribuční společnosti, takže reference, kde naše kogenerační jednotky běží, nemůžeme napřímo jmenovat. Máme ale pestré portfolio, v němž jsou hotely, známý pivovar, ale třeba i tréninkové centrum jednoho klubu z Premier League,“ naznačuje Václav Klein.

Podobně se Gentec uchytil také v Irsku. Kogenerační jednotky, které se vyrábějí v Brně i nedaleké Kuřimi a staví tak na tradici moravského strojírenství, najdeme také v Rakousku, Srbsku, Itálii, Bulharsku nebo Rumunsku, kde pracují v největším datovém centru v zemi. Příští rok by se rodinná firma chtěla vrhnout do Spojených států a do Kanady, v obou zemích prozatím běží proces certifikace kogeneračních jednotek pro severoamerický trh. „Pro nás je zajímavý ukazatel poměr mezi cenou plynu a elektřiny za měrnou jednotku. V Evropě je standardem dvouapůlnásobek, v Severní Americe je elektrický proud mnohdy až pětkrát dražší než plyn. Což znamená, že doba návratnosti investice do kogenerace klesá,“ vysvětluje Václav Klein. Svou roli na severoamerickém trhu hraje také trigenerace, tedy kombinovaný způsob výroby elektřiny, tepla a chladu. Jednotka Gentec může vyrábět chlad pro klimatizaci nebo chlazení v průmyslových procesech, což poměr ceny a výkonu dělá ještě zajímavější.

VELETRHY STÁLE FUNGUJÍ

Na rozdíl od mnoha jiných oborů, kde význam veletrhů po koronavirových uzávěrách poněkud upadl, hrají oborové přehlídky pro Gentec stále velkou roli. Kromě zmíněné akce v Rimini se moravská rodinná firma letos představila na veletrhu Energy v Birminghamu a příští rok se chystá do Hannoveru na obří strojírenský veletrh. „Německo je největší trh v Evropě a tamní firmy platí za špičky v oboru. Z hlediska referencí jsou pro nás případné kontrakty pro německé zákazníky klíčové,“ objasňuje šéf Gentecu.

Konkurovat v západní Evropě cenou podle Václava Kleina již dnes reálné není. Úspěch na trhu nakonec nezajistí ani technologie. Samotné srdce kogenerační jednotky, což je motor s generátorem, Gentec podobně jako řada konkurentů odebírá od renomovaných výrobců, jako jsou Rolls-Royce, Man nebo Bergen, který se profiluje jako specialista na pomaloběžné motory vhodné zejména pro teplárenský průmysl. Výhodou Gentecu je především osobní přístup – na přání pro zákazníka navrhují jednotku na míru a výrobek tak nemusí být čistě katalogový.

POUHÉ SPALOVÁNÍ UŽ NENÍ V KURZU

Gentec má za sebou těžký rok. Když letos na jaře vypukla válka na Ukrajině a Evropa se začala připravovat na to, že se musí pomalu odstřihnout od ruského plynu, zdálo se, že technologie založené především na spalování zemního plynu nejsou v kurzu. Jenže v případě kogeneračních jednotek nastal pravý opak. „Právě v době energetické krize dává kombinovaná výroba tepla a elektřiny velký smysl. Ukazuje se, že třeba plynové kotle jsou už přežité: spalování plynu v nich není ani efektivní, ani chytré. Nadále bude růst poptávka po flexibilních, účinných a decentralizovaných zdrojích, které budou naplno využívat digitalizace v energetice. A takové zdroje my nabízíme,“ uzavírá zakladatel a ředitel rodinné firmy Gentec.

BLAHOSLAV HRUŠKA