NOVÝ TREND ČESKÉ DIPLOMACIE:

PROPOJOVÁNÍ EKONOMIKY A ROZVOJE

Českému exportu se v roce 2018 opět dařilo. Ekonomické analýzy však naznačují pokles poptávky na zahraničních trzích. To může mít vliv na zpomalení růstu exportu i české ekonomiky. V dobrých časech je tak potřeba se soustředit na časy budoucí.

Právě proto je pro nás podpora firem v zahraničí prioritou, a to zejména ve vzdálenějších a rizikovějších teritoriích. Snažíme se nejen zlepšovat služby našich ambasád, ale také propojovat nástroje rozvojové a ekonomické spolupráce.

Ekonomickou diplomacií proti krizi

Předběžná čísla ukazují, že českému exportu se v roce 2018 extrémně dařilo. Jeho hodnota překročila 4,2 bilionu korun. Ekonomické ukazatele však naznačují, že růst exportu a ekonomiky samotné může zpomalovat. Dobré časy nemusí trvat věčně a české firmy by se na možnou krizi měly připravit. Jednou z cest může být i diverzifikace exportu, se kterou může pomoci i ekonomická diplomacie.

Nejde jen o pesimistické předpovědi většiny ekonomů, ale může se jednat o chladnoucí poptávku v EU a zejména Německu, ekonomické problémy jihu Evropy či zpomalování čínské ekonomiky v kombinaci s protekcionistickou politikou americké administrativy a blížícím se brexitem.

I proto je stále prioritou České republiky dokončení vnitřního trhu EU a udržení trendu liberalizace světového obchodu, jehož pravidla musí být spravedlivá. V posledních letech se stále více hovoří o obchodních válkách a nové vlně protekcionistických opatření. Právě ty mohou uspíšit a prohloubit případnou hospodářskou recesi. Pravidla mezinárodního obchodu nemusí být dokonalá a Česká republika je otevřena diskuzi o jejich revizi, ale nesmíme zapomínat, že právě pravidla Světové obchodní organizace a dohody o volném obchodu nám pomohly zjednodušit vzájemný obchod a snížit jeho náklady. Harmonizace standardů, uznávání certifikátů a další snižování netarifních překážek mohou často být jedním z rozhodujících faktorů výběru exportních trhů.

Pro malou, otevřenou ekonomiku jako ta česká je podpora liberalizace obchodu, exportu a ekonomická diplomacie vždy nezbytnou součástí zahraniční politiky. V horších časech je, dalo by se říct, životně důležitá. Česká ekonomika je závislá na vývozním výkonu českých firem.

Přestože se všichni vzájemně chválíme, jak se českým firmám daří, nesmíme zapomínat, že jsme velmi závislí na exportu do Evropské unie, zejména do Německa. Přitom právě diverzifikace exportu může být jednou z obran proti přicházející krizi. Vzdálenější teritoria, přestože jsou často rizikovější, mají svůj potenciál a existuje v nich mnoho příležitostí pro české firmy. Hlavní roli ekonomické diplomacie a Ministerstva zahraničních věcí ČR vidím zejména zde. Právě ve vzdálenějších, těžších teritorií je přidaná hodnota našich zastupitelských úřadů největší.

Investice do bezpečnosti i růstu

Jedním z mých důrazů v pozici ministra zahraničních věcí již od mého nástupu do čela české diplomacie je propojování rozvojové spolupráce a ekonomické diplo­macie. Rozvojová spolupráce je investice do naší bezpečnosti a do našeho budou­cího hospodářského růstu a rozvoje. Pro rozvojové země musíme být partnerem a hledat společně projekty, které pove­dou ke všeobecnému rozvoji ekonomiky a zvyšování životní úrovně.

Export do roz­vojových zemí je z mnoha důvodů často komplikovanější než do vyspělejších teri­torií, která jsou nám známá a kde již české firmy působí. Zároveň je však spolupráce českých firem s místními významným prostředkem pro posílení spolupráce a místní ekonomiky. I zde jsou důležitá výše zmíněná pravidla mezinárodního obchodu, která musí být spravedlivá i vůči rozvojovým zemím a jejich potřebám.

Česká republika má několik programů, kterými se snažíme podporovat rozvojové země a vzájemnou spolupráci. Velmi se osvědčily malé lokální projekty, kde mo­hou naše ambasády pomoci například vybavit ordinaci či postavit studnu. Malé lokální projekty vycházejí ze znalostí na­šich diplomatů v dané zemi o potřebách místních komunit. Každý rok se nám takto podaří podpořit až 100 projektů s celko­vým rozpočtem 30 milionů korun.

Výbornou pověst má také zdravotně-hu­manitární program MEDEVAC a migračně-humanitární program Pomoc na místě, který v Africe organizuje Ministerstvo vni­tra. Primárním cílem těchto programů je pomoci na místě, zároveň však pomáhají šířit dobré jméno České republiky. Toho pak následně mohou využít i české firmy, které se v těchto teritoriích snaží prosadit.

Pro české firmy směřující do rozvojových zemí je rovněž otevřen dotační program rozvojového partnerství pro soukromý sektor B2B. Díky němu je možné realizo­vat studie proveditelnosti či podnikatelský plán s dotací až 50 % nákladů. Může také pomoci diverzifikovat rizika spojená se založením společného podniku. Právě neznalost prostředí a vysoké vstupní ná­klady často bývají rozhodující překážkou pro naše firmy, snížení těchto nákladů je reálným přispěním k působení našich firem v rozvojových teritoriích.

Zcela unikátní novinkou je program Záru­ka zahraniční rozvojové spolupráce, který jsme připravili ve spolupráci s ČMZRB. Program využívá finanční nástroj pro usnadnění vstupu na rozvojové trhy. Stát pomůže firmám získat záruku až do výše 50 % jistiny exportního úvěru, což sníží rizikovost investic na rozvojových trzích. Program zároveň stimuluje banky k ochot­nějšímu půjčování a firmy k rizikovějšímu investování. Podmínkou podpory je udr­žitelnost investice a její konkrétní rozvo­jový dopad v zemi realizace. To může být formou zvyšování místní zaměstnanosti či předávání know-how a technologií. Kro­mě rozvojových přínosů přináší program i nové příležitosti pro české firmy, jak se etablovat v rizikovějších teritoriích.

S cílem poskytnout komplexní řešení na rozvojových trzích jsme letos připravili program sektorových rozvojových platfo­rem. Naší snahou je spojovat firmy, které dokáží nabízet komplexní investiční řeše­ní. Potenciál vidíme zejména v sektorech jako je zdravotnictví, energetika, vodohos­podářství či zemědělství. Tedy v sekto­rech, ve kterých mají zájem o spolupráci partnerské země.

Nové služby v roce 2019

Služby ekonomické diplomacie musí být zejména prospěšné pro firmy samot­né, za již tradiční nástroj, který se velmi osvědčil, mohu označit projekty ekono­mické diplomacie PROPED, které pořádá­me ve spolupráci s dalšími šesti resorty. Nejen PROPED, ale i podnikatelské a ob­chodní mise spojené s cestami nejvyšších ústavních činitelů a členů vlády často míří právě do rizikovějších a vzdálenějších teri­torií, kde mohou pomoci získat potřebné kontakty a rozvinout B2B spolupráci. Letos se s podnikatelskou misí chystám například do Afriky, jihovýchodní Asie či Latinské Ameriky.

Abychom neusnuli na vavřínech, pravi­delně služby státu v oblasti ekonomické diplomacie konzultujeme s podnikatel­skými svazy a reprezentacemi. Význam­ným partnerem je nám v tomto aspektu Hospodářská komora ČR, která má i díky svým regionálním pobočkám unikátní vhled do potřeb českých podnikatelů napříč Českou republikou.

Od letošního roku jsme právě i díky již exis­tující krajské síti připravili s Hospodářskou komorou ČR pilotní program Krajských exportních specialistů. Naším společným cílem je detailněji představit služby eko­nomické diplomacie a rozšířit služby, které zástupci krajských hospodářských komor mohou nabízet exportérům přímo v jejich regionu, přímo tam, kde firmy sídlí a působí. V pilotním roce se zapojily komory Pardu­bického, Brněnského, Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského kraje.

Další novinkou jsou Czech Business Cen­tres (Česká podnikatelská centra), která budou působit při vybraných ambasádách. Jejich úkolem je sdružovat české firmy působící v zahraničí a ty, které mají o vstup na trh v konkrétní zemi zájem. Jedná se o vzájemnou podporu mezi podnikateli s podporou zastupitelského úřadu v dané zemi. Czech Business Centres takto mo­hou poskytovat podnikatelskou asistenci nad rámec služeb zastupitelského úřadu. Pro pilotní rok budou založena podnikatel­ská centra v Brazílii, Maroku, Mongolsku, Indonésii či Spojených státech.

Mnohým se může zdát, že plán z České republiky udělat dodavatele velkých komplexních řešení je příliš ambiciózní a že Česká republika nemůže konkurovat svým evropským partnerům. Jsem ale přesvědčen, že to není pravda. Stačí se jen podívat na více než staletou historii průmyslové výroby v českých zemích a značky pocházející z malé středoevrop­ské země, které přesto hravě konkurují značkám světovým.

TOMÁŠ PETŘÍČEK, ministr zahraničních věcí ČR