NIGÉRIE – ZEMĚ PARADOXŮ A PŘÍLEŽITOSTÍ

Nigérie je dlouhodobě zemí paradoxů. V současnosti patří k nejbohatším zemím Afriky. V celosvětovém žebříčku Rozvojového fondu OSN (UNDP), který hodnotí celkový – tedy nejen ekonomický – rozvoj jednotlivých států, se ale Nigérie propadá až pod 150. příčku na světě. Z odhadovaného počtu 200 miliónů obyvatel žije téměř 64 % na hranici chudoby.

Hlavní obchodní centrum země, město Lagos, je metropolí stejnojmenného státu nigerijské federace. Tento stát představuje druhou největší ekonomiku západní části černého kontinentu. Páteří nigerijského hospodářství je z hlediska devizových příjmů ropný průmysl. Nigérie má obrovské zásoby ropy, zemního plynu a disponuje dalším ohromným ekonomickým potenciálem,

Cílem Nigérie je stát se do roku 2050 jednou z 10 největších ekonomik světa. Provádí četné ekonomické reformy, snaží se podporovat vznik nových výrobních odvětví, liberalizuje ekonomiku, podporuje strategické partnerství s velkými zahraničními investory. Na druhé straně prosazuje tvrdá ochranářská opatření, která plynulé zahraniční obchodní výměně spíše brání. Je však otázkou, jaké dopady na hospodářský rozvoj bude mít současná pandemie nemoci covid-19 i nepředvídatelnost světové ceny ropy.

Čistý importér

Nigérie je a dlouho ještě zůstane čistým importérem. Tamní trh je obrovský, dosud nenasycený a může otevírat cestu k velkým ziskům. Do budoucna je spolu s predikovaným nárůstem obyvatel očekáván silný růst celé řady odvětví průmyslu a služeb, které skýtají jak dovozcům, tak investorům velké příležitosti.

Nigérie má suroviny, velký trh, výhodnou polohu i pracovní sílu, ale na druhé straně se potýká s řadou problémů. Největším hospodářským problémem, podvazujícím rozvoj všech ostatních sektorů, zůstává chronický a totální nedostatek elektrické energie. Ekonomika v zemi trpí také nedostatečně fungující infrastrukturou, nedostatkem financí, politickou nekonzistencí, slabými institucemi, vysokou úrovní korupce, nízkou invencí, nedostatečně vzdělanými pracovními sílami i špatnými standardy. Přetrvávajícím problémem je tranzit zboží největšími námořními přístavy země – jedná se zejména o dlouhou dobu proclívání a vybírání vysokých úplatků.

Šance pro české firmy

Přes všechny uvedené problémy vykazuje ekonomické prostředí, stejně jako politické a společenské podmínky současné Nigérie, vyšší potenciál k dalšímu rozvoji a růstu, než je tomu u většiny zemí subsaharské Afriky. Recese z roku 2016 (konečně) přinutila nigerijskou vládu zaměřit se na diverzifikaci své ekonomiky.

Kromě sázky na ropný průmysl si vláda reálně začíná uvědomovat nutnost využití dalšího bohatství Nigérie. To spočívá nejen v přírodních zdrojích, ale také v široké škále možností rozvoje dalších průmyslových odvětví. V tomto duchu připravuje Nigérie reformní plány, mimo jiné v oblasti těžby nerostných surovin a jejich zpracování. Kromě transformace energetického sektoru je jednou z dominantních potenciálních oblastí také zemědělství. V souvislosti s pandemií covid-19 roste poptávka po zdravotnickém materiálu a technice.

Českým firmám se dále otevírá prostor uplatnit se v řadě dalších odvětví – v potravinářském průmyslu a potravinářských technologiích, těžebním průmyslu, stavebnictví, energetice, v oblasti dopravní infrastruktury, plynárenství nebo elektrotechnice.

„Neznámý“ kontinent

Je zřejmé, že černý kontinent je pro české firmy stále velkou – a bohužel obávanou – neznámou, nicméně v řadě oblastí české výrobky mají či postupně získávají mezi nigerijským obyvatelstvem čím dál větší popularitu. Kromě československé firmy Baťa, která přinesla do Nigérie nejen boty, ale i samotný název pro obuv (bata je v místních jazycích název pro botu) se v zemi prosadili již zdomácnělé žiletky firmy Czech Blades, pokrývky hlavy firmy Tonak i látky textilky Veba.

Je možné zmínit řadu dalších firem, které v Nigérii úspěšně působí již delší dobu, nebo jsou minimálně nadějnými „nigerijskými začátečníky“: Vari/Knights, B27, Hamé, Zetor, Rudolf Jelinek, Revent, Dr. Müller Pharma, VAE Controls, Armatury Group, Tesla Batteries, MICo EWC v oblasti energetiky, Linet, česká pobočka Motoroly nebo Lasvit.

Specifickou oblast spolupráce představuje strategický sektor obrany a bezpečnosti, který nejvýrazněji zastupují firmy konsorcia Czechoslovak Group. Nejvýznamnější součástí obranně-bezpečnostní spolupráce je letecký průmysl, který má v dlouhé historii československo/česko-nigerijských vztahů klíčové místo.    

Tradiční spolupráce v leteckém průmyslu

Nigérie je od roku 1967 uživatelem českých proudových letounů L-29 „Delfín“. Jejich promptní dodávka federální vládě tehdy přispěla k porážce rebelie na jihovýchodě země. Delfíny se zároveň staly i prvním českým cvičným proudovým letounem v západní Africe. Pamětníci z řad nigerijských vojenských pilotů dodnes vzpomínají na to, jak si zvykali na varšavsko-smluvní symbologii avionických systémů i metrické jednotky nebo popisky v azbuce u prvních dodaných letounů. Celé generace pilotů díky nim v letecké škole v severonigerijském Kanu získávaly svoje první zkušenosti s proudovými stroji.

Po úspěšném, téměř dvacetiletém působení, delfínů v zemi Nigerijci v letech 1986 a 1987 nakoupili další letouny L-39 ZA „Albatros“, tedy cvičně-bojové verze s kanónem a čtyřmi závěsníky pod křídly. Tyto letouny, stejně jako jejich předchůdci, pokračují ve službě v letecké škole v Kanu dodnes. V 90. letech byla spolupráce přerušena, což bylo částečně způsobeno sankcemi mezinárodního společenství vůči režimu generála Sani Abachi.

Návrat na trh

České společnosti LOM Praha (v segmentu generálních oprav dynamických komponentů letecké techniky, generálních oprav vrtulníkové techniky i výcviku), Aero Vodochody Aerospace (v segmentu oprav, generálních oprav a modernizací letounů L-39) a Defcon (v segmentu výcviku a náhradních dílů), se postupně vracely na nigerijský trh od roku 2005.

I díky tomuto návratu je nová generace proudového letounu z Aera Vodochody L-39 NG opět na špici uchazečů, kteří mají zájem o poskytnutí budoucí platformy pro letecký výcvik nigerijských vzdušných sil. Česká republika, která se díky svým rozvinutým výcvikovým schopnostem stala v prvních dvou dekádách nového tisíciletí regionální výcvikovou velmocí, dnes pravidelně cvičí i piloty a letecké techniky mnoha afrických zemí, včetně Nigérie. Zároveň se tak zvyšuje i celková informovanost o Česku, jejím leteckém průmyslu i výcvikových možnostech.

České společnosti se od roku 2012 pravidelně účastnily letecké výstavy Air Expo v nigerijské Kaduně a zástupci nigerijského letectva se účastní českých odborných konferencí, seminářů i širších akcí, spojených s leteckou technikou, jakými jsou například Dny NATO v Ostravě. Česká firma ABS JETS pravidelně poskytuje servisní služby a zajišťuje údržbu nigerijských civilních letounů značky Embraer. O uplatnění v Nigérii však usilují i další čeští výrobci letecké techniky, jakými jsou výrobce letounu L-410 LET Aircraft Industries, výrobce letištního zařízení a vybavení Transcon Electronic Systems nebo výrobci radarové a radiolokační techniky.

Odvaha se vyplatí

Nigérie skýtá přes všechny paradoxy velký potenciál pro odvážné obchodníky a investory v řadě oblastí. Přestože ekonomické dopady pandemie covid-19 jsou neodhadnutelné, je možné předpokládat, že na africkém kontinentu budou dalekosáhlejší než jinde. Právě zapojení se do realizace následného reformního úsilí může být pro české firmy šancí, jak se na nigerijském trhu uchytit.

Beata Matusiková, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Lagosu

Na přípravě článku se podílel Petr Markvart, ředitel firmy Defcon