MIROSLAV SINGER: SVĚT JE NARUBY. POLITICKÉ NEJISTOTY OVLIVŇUJÍ EKONOMIKU JAKO NIKDY DŘÍV

Současná doba je zvláštní v tom, že vyhlídky ekonomiky jsou ve velké míře závislé na politickém vývoji, na politických nejistotách. Miroslav Singer, hlavní ekonom pojišťovny Generali CEE Holding, ve druhé části rozhovoru pro časopis MED poukázal na „obrácenou kauzalitu dnešního světa“. Dříve jsme mluvili spíše o tom, že ekonomické krize zvyšují politickou nejistotu. „Teď je to naopak – máme nejvyšší míru politických nejistot za celou existenci indexů, které se je snaží nějakým způsobem měřit,“ dodal bývalý guvernér České národní banky.

Foto: Generali CEE Holding

Před časem jste v komentáři pro časopis MED citoval klasického ekonoma Davida Ricarda, který už před dvěma staletími vysvětloval, že omezení obchodu vede ke snížení produktivity práce – v oblastech, které ho omezily. Loni se hodně mluvilo o napětí v obchodních vztazích mezi Spojenými státy a Čínou, které ale může nejvíce poškodit Evropu. Souhlasíte s tím?

Myslím, že poškozuje především Čínu, pro kterou je zahraniční obchod stále velmi významný. Ale poškozuje samozřejmě také Evropu, která zahrnuje ekonomiku Německa – největšího světového exportéra. Německo mimo jiné exportuje kapitálové a investiční zboží právě do Číny. Napětí v obchodních vztazích mezi USA a Čínou tedy pro nás není dobrou zprávou. A to pomíjím fakt, že i sama Evropa má určité rozpory se Spojenými státy, které se mohou také vyhrotit.

Tím tedy říkáte, že dopad těchto obchodních sporů na českou ekonomiku může být velký?

Záleží na tom, vůči čemu to poměřujeme. Tento dopad může být například větší, než je dopad sankcí vůči Rusku, ale ne řádově významnější. Vychází to tak podle všech simulací, které jsem viděl.

Očekával byste, že by čeští exportéři naopak někdy mohli omezení obchodu mezi jinými zeměmi využít? Mohou se tu objevit nové příležitosti?

Vůči takovému efektu jsem trošku skeptický. Občas to může zabrat, ale je jasné, že celkový efekt pozitivní není a nebude. Kdybych to měl říct jinak – představa, že naši exportéři začnou místo Spojených států dodávat do Číny letadla Boeing je poněkud optimistická.

Digitální daň je správná

Zmínil jste riziko, že se vyhrotí napětí také ve vztazích mezi Amerikou a Evropskou unií. O tom se hodně mluví v souvislosti s možnou reakcí na digitální daň, kterou zavádí Francie a další země včetně Česka.

Zavedení digitální daně je podle mě správné. Ekonom ve mně říká, že sazby digitální daně by se měly blížit standardním sazbám korporátních daní. A to za předpokladu, že by bylo možné očistit daňový základ nadnárodních firem jako Google nebo Facebook o prokazatelně vynaložené náklady v tom či onom státě. Nastavení digitální daně by mělo být fér vůči těm, kteří podnikají ve stejném odvětví uvnitř těchto národních ekonomik.

Je v pořádku, když Česko plánuje vyšší sazbu digitální daně – ve výši sedmi procent – než jiné země?

Nemám teď k dispozici žádné přesné výpočty, jestli se sedmiprocentní digitální daň blíží daňovému výnosu, který by přinesla standardní sazba korporátní daně vypočtená z očištěného základu. Předpokládám, že se takovému výnosu neblíží, takže tato sazba je z mého pohledu ještě zbytečně nízká. Jinou věcí je samozřejmě politická hratelnost takové digitální daně, přesto si myslím, že toto by byla správná cesta a správný ekonomický způsob, jak zdanit digitální byznys. Bude tu ale politický tlak proti digitální dani v zájmu amerických korporací, které přesměrovávají své zisky z Evropy do Ameriky.

Šel byste kvůli digitální dani do rizika vyhrocených obchodních vztahů se Spojenými státy?

Myslím, že zásadnějším tématem – a to i z politických důvodů – jsou cla na automobily. Tady bych doporučoval, aby se Evropané zkusili s Američany dohodnout. Evropa totiž uplatňuje vyšší cla na dovoz aut než Spojené státy, což mi připadá těžko udržitelné. Navíc tato oblast může být důležitější i pro amerického prezidenta Donalda Trumpa. Mnoha jeho voličům jde o to, aby si uchovali pracovní místa v automobilovém průmyslu, zatímco mezi zaměstnanci Googlu nejspíš Donald Trump tolik voličů nemá. A ani pro evropské výrobce aut by dohoda se Spojenými státy nemusela být nijak problematická. Nedá se příliš očekávat, že by je nějak zásadně ohrozil třeba dovoz pick-upů Ford nebo SUV Cadillac.

Ve zmiňovaném komentáři pro MED jste se zabýval také právě tím, jak Donald Trump může obchodních válek politicky využít. Co si myslíte o názoru, že by mu před příštími prezidentskými volbami mohlo prospět spíše zklidnění těchto sporů?

Pro prezidenta Trumpa je důležité, aby dokázal prezentovat případné obchodní dohody jako americké vítězství. Právě takhle už ostatně může prezentovat novou dohodu s Mexikem a Kanadou. Podobné to může být v případě dohody s Čínou. Před volbami je vyhraná, nebo takřka vyhraná, obchodní válka docela výhodná záležitost. Z pohledu Donalda Trumpa je nejlepší buď Američanům předložit vítěznou dohodu, anebo naopak jít razantně do obchodní války, ale ne udržovat stávající stav věcí.

Foto: Pavel Vítek

Doba politických nejistot

Vnímáte obchodní války jako jedno z největších ekonomických rizik příštího roku?

Současná doba je zvláštní v tom, že vyhlídky ekonomiky jsou v tak velké míře závislé na politickém vývoji, na politických nejistotách. Dříve jsme mluvili spíše o tom, že ekonomické krize zvyšují politickou nejistotu. Teď je to naopak – máme nejvyšší míru politických nejistot za celou existenci indexů, které se je snaží nějakým způsobem měřit. Politické nejistoty jsou vyšší než v době pádu banky Lehman Brothers, vyšší než za migrační krize, za krize eura, v době zvolení Donalda Trumpa nebo referenda o brexitu. Zdá se mi, že se kauzalita dnešního světa zcela otočila. A obchodní války jsou jenom malou částí celkových politických nejistot. Ty jsou dané napětím, tenzemi ve východní Asii, které často přehlížíme, protože je to daleko. A dalšími tenzemi kolem brexitu, vztahů v NATO, na Blízkém východě. Ale myslím, že ta zásadní nejistota se týká pacifické oblasti, především tedy vztahu velmocí na obou březích Tichého oceánu.

Budou se politické nejistoty v tomto roce prohlubovat?

V tuto chvíli se zdá, že pravděpodobnost určitého urovnání vztahů mezi Čínou a Spojenými státy je vyšší než dříve. A po prosincových volbách ve Velké Británii je naopak nepravděpodobné, že bychom směřovali k nějakému britskou vládou nezamýšlenému, chaotickému brexitu. Vidím tu proto šanci, že se politické nejistoty zmírní a nebudou tlačit světovou ekonomiku dolů. Světová ekonomika může dostat prorůstový impulz.

Jste tedy optimistou…

Ano, jsem optimistou. Rozhodně bychom prorůstový impulz potřebovali, protože vidíme, že průmysl loni ochlazoval prakticky všude. Už i ve Spojených státech. Na druhé straně většina důležitých ekonomik včetně ekonomiky Evropské unie, jejíž jsme součástí, vykazuje historicky nízkou nezaměstnanost. Spotřebitelé nemají důvod ztrácet optimismus. A výhodou ekonomik takzvané nové Evropy, nových členských zemí EU, je navíc to, že jsou silně průmyslově orientované. Ve Spojených státech sice ochlazuje průmysl, ale velmi slušně pořád vypadá tamní stavebnictví, spotřebitelé si kupují nové domy.

Riziko měnových válek

Jak velké je podle vás riziko, že kromě obchodních válek ve větší míře vypuknou také měnové války?

Měnové války jsou součástí obchodních válek. Tady vnímám riziko jako docela vysoké, což souvisí s celkovou politikou Donalda Trumpa. Jsem přesvědčen, že z amerického pohledu je tato politika v mnoha ohledech správná, i když nám se to třeba nemusí líbit. Z hlediska Američanů je například určitě správné, když prezident Trump žádá, aby Evropa plnila svoje zbrojní závazky. Na druhé straně si myslím, že ve Washingtonu úplně nechápou, čím je způsobený současný obchodní deficit Spojených států. Nepřipouštějí si totiž, že se celkový obchodní deficit odvíjí od toho, jaká je americká fiskální politika a spotřeba. O co více investuji a spotřebuji v domácí ekonomice v porovnání s tím, co zde vyrobím, o to větší budu mít obchodní deficit. A pokud se Američanům podaří oslabit kurz dolaru vůči čínské měně, může to znamenat, že se sice sníží obchodní deficit s Čínou, ale nikoliv celkový deficit. Dovoz z Číny jen nahradí import z jiné země.

A špatné chápání obchodního deficitu vede k vyššímu riziku měnových válek?

Donald Trump předpokládá, že nevýhodný kurz dolaru způsobuje obchodní deficit Spojených států. Tím se zvyšuje pravděpodobnost, že se tato rétorika ujme a nějakou kurzovou válku způsobí. I když ve skutečnosti kurz dolaru obchodní deficit nezpůsobuje, určuje jenom jeho rozložení ve vztahu k jednotlivým obchodním teritoriím. Jestli dovezu více zboží z Evropy, Číny nebo Brazílie. Jde přitom o elementární ekonomii.

Nejsou nakonec měnové války větším rizikem než ty obchodní?

To si nemyslím. Ta velká rizika pořád vidím v politických nejistotách.

Koruna zdravě posílí

V době, kdy jste stál v čele centrální banky, jste realizovali politiku kurzového závazku, který omezoval posilování české měny. Tehdy jste uváděl, že ani po opuštění kurzového závazku nemusí koruna dramaticky posilovat, protože se její kurz mezitím ukotví na slabší úrovni. To se potvrdilo. Jak vidíte posilování koruny z dlouhodobějšího hlediska?

Dlouhodobě očekávám další posilování koruny. Už ne tak silné jako v době před kurzovým závazkem, ale očekávám ho. Je to dané logikou konvergence, našeho přibližování k hospodářsky vyspělejším zemím. Část této konvergence se odehrává prostřednictvím inflace, tlaky na růst cen jsou ve vyspělých evropských ekonomikách nižší než u nás. O něco rychleji tady roste cenová, ale i mzdová hladina. Stále je tu ale prostor také pro to, abychom částečně konvergovali i prostřednictvím posilování kurzu koruny.

Měli by se exportéři dlouhodobějšího posilování koruny obávat?

Ne. Jestliže bude posilovat, půjde o normální zdravé posilování. Toho bych se nějak zvlášť neobával. Navíc v případě, že by ekonomika dále ochlazovala, se ještě sníží úrokový diferenciál – rozdíl mezi úrokovými sazbami Evropské centrální banky a České národní banky, což by znamenalo nižší tlak na posilování koruny. Zdůraznil bych ale ještě jednu důležitou věc. Už to platilo před kurzovým závazkem a zdá se mi, že teď ještě víc – variabilita kurzu klesá. Takové ty dramatické výkyvy kurzu koruny se zmenšují.

Loni jsem zaznamenal obavy některých ekonomů, že by tyto výkyvy mohly do budoucna narůstat…

Nezdá se mi. Rozhodně zatím tomu nic nenasvědčuje.

JAN ŽIŽKA

 

Díky našim firmám o nás ví celý svět