LVOVSKÁ OBLAST LÁKÁ BYZNYSMENY, TĚŽÍ Z BLÍZKOSTI ZEMÍM EU

Lvovská oblast představuje ekonomicky a investičně zajímavý region západní Ukrajiny, který těží ze své blízkosti zemím Evropské unie. Kvalitní dopravní spojení nabízí možnost rozvoje ekonomických vztahů i s českými subjekty a regiony. Zároveň může oblast sloužit jako vstupní brána na spotřebitelský trh Ukrajiny, ale také dalších zemí východní Evropy.

ZÁKLADNÍ DATA

Lvovská oblast leží na západě Ukrajiny při hranicích s Polskem. Rozloha regionu činí 21 800 km2, na kterých žije více než 2,5 milionu obyvatel (necelých 6 % obyvatel Ukrajiny). Z toho práceschopného obyvatelstva je 1,2 milionu, studentů 120 tisíc. Ve Lvově, regionálním centru, žije necelých 800 tisíc obyvatel. Městské obyvatelstvo tvoří okolo 60 % obyvatel oblasti. V oblasti a regionu západní Ukrajiny působí řada vzdělávacích institucí.

Okolo 58 % území oblasti je využíváno k zemědělské činnosti, víc jak 31 % regionu je pokryto lesy. Region má zásoby ropy (20 milionů tun), plynu včetně břidlicového (velké naleziště Olesska na hranici s Ivano-Frankivskou oblastí má odhadované zásoby 53 bilionů m³), uhlí (92 milionů tun), síry, rašeliny, potaše a soli, ale také bohaté zásoby minerálních a léčebných vod (například známé lázně Truskavec, Moršyn nebo Šklo). Kvůli svým přírodním a kulturním krásám je region oblíbeným turistickým cílem jak obyvatel Ukrajiny, tak i řady evropských zemí, v posledních letech především Polska.

S Evropskou unií oblast spojuje 6 silničních a 2 železniční hraniční přechody. Region protíná 5 národních silnic, které propojují Polsko, Maďarsko a Slovensko s Kyjevem a regiony střední Ukrajiny. Lvovskou oblastí prochází dva panevropské dopravní koridory (koridor č. 3 – Brusel – Cáchy – Kolín – Drážďany – Vratislav – Katovice – Krakov – Lvov – Kyjev, a koridor č. 5 – Benátky – Terst – Lublaň – Maribor – Budapešť – Užhorod – Lvov). V posledních letech se realizuje rozsáhlá rekonstrukce silnic.

Železnice spojuje Lvovskou oblast se všemi sousedními ukrajinskými regiony a Polskem. Evropský kolejový rozchod je veden až do ukrajinské příhraniční stanice ve městě Mostyska, přičemž v plánech je stavba tratě s evropským rozchodem, která by propojila Lvov s polským hlavním městem.

Dobré spojení nabízí také lvovské letiště, největší vzdušný přístav západní Ukrajiny, který se v posledních letech dynamicky rozvíjí. V roce 2019 byla otevřena přímá linka společnosti SkyUp do Prahy, na podzim 2020 by měla být uvedena do provozu linka společnosti Wizz Air do Pardubic.

MAKROEKONOMICKÉ STATISTIKY

Ekonomika Lvovské oblasti prošla silným poklesem v roce 2015, kdy hrubý domácí produkt regionu klesl o 4,8 %, v roce 2016 pokles představoval jen 0,7 %. V roce 2017 pak regionální HDP vzrostl o 3,8 % a v roce 2018 již o 5,6 %. Předběžné údaje pro rok 2019 uvádí růst o 1,8 %.

Největšími obchodními partnery Lvovské oblasti v zahraničí jsou země Evropské unie. Hodnota vývozu v roce 2019 dosáhla 1,6 miliardy dolarů, hodnota dovozu 1,9 miliardy. Celkově pak vývoz do všech zemí světa dosahoval 2,2 miliardy dolarů a dovoz 3,9 miliardy. Z jednotlivých zemí je největším obchodním partnerem oblasti Polsko, následované Německem, Spojenými státy a Českou republikou (export 149 milionů dolarů, import 66 milionů).

Nezaměstnanost postupně klesá. V roce 2014 představovala přibližně 8,7 %, v roce 2019 okolo 6,6 %. Nejvíce obyvatelstva pracuje v sektoru obchodu (18 %), zemědělství a lesnictví (18 %) a průmyslu (15 %). Průměrná mzda v porovnání se stejným obdobím předešlého roku v posledních letech roste, přestože na jaře 2020 došlo kvůli koronavirové krizi k mírnému poklesu. Současný průměrný plat v oblasti je 10 200 ukrajinských hřiven (zhruba 320 eur), což je o 11 % méně, než činí ukrajinský průměr.

PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ A DALŠÍ ODVĚTVÍ

Co se týče průmyslu, lze Lvovskou oblast rozdělit do tří zón. Ve Lvově a okolí je koncentrováno mechanické inženýrství, potravinářství a lehký průmysl. V zóně pokrývající předhůří Karpat (Drohobyč, Stryj, Boryslav) se pak jedná o mechanické strojírenství, zpracování dřeva, potravinářství, zpracování vlny, lehký průmysl, těžbu ropy, chemický průmysl a produkci síry. Na severu oblasti (Červonohrad, Sokal) se těží uhlí, je zde rozvinutý chemický, lehký a elektrotechnický průmysl.

Mechanické strojírenství se specializuje na produkci elektrických a elektronických výrobků (radiopřijímače, televizory, prostředky komunikace). Potravinářství, produkce nápojů a tabáková výroba představují 30 % průmyslové výroby oblasti. V poslední době dochází k růstu chemického a petrochemického průmyslu, stejně jako nárůstu lehkého průmyslu (textil, zpracování kůže, zpracování dřeva).

Sektor zemědělství těží z výhodné geografické lokace Lvovské oblasti doplněné vhodnými přírodními a klimatickými podmínkami, úrodnými půdami. Zemědělství se především věnuje rostlinné výrobě (pěstování obilí, cukrové řepy, brambor, zeleniny a ovoce).

Zajímavé možnosti však nabízí také energetika, těžba nerostů, cestovní ruch, ať už spojený s lázeňskou rekreací, aktivní letní a zimní dovolenou v Karpatech nebo poznávacími zájezdy za z pohledu českého turisty málo známými památkami nejvýchodnější části střední Evropy. Lvov a Lvovská oblast jsou také významným centrem ukrajinského IT průmyslu.

VÝZNAMNÍ INVESTOŘI

Celkové zahraniční investice představují 930 milionů dolarů. Největším investorem v regionu je Kypr (231 milionů dolarů), následovaný Polskem (133 milionů), Německem (109 milionů), Švýcarskem (72 milionů), Dánskem (71 milionů) a dále Rakouskem, Spojeným královstvím a Itálií.

Mezi úspěšné zahraniční projekty lze zařadit například investici německé společnosti Leoni Wiring Systems (výroba kabelů), francouzské Elektrokontakt (výroba elektrických kabelových sítí pro řadu renomovaných automobilových značek), japonské Fujikura Automotive Europe (výroba elektrických zařízení pro automobily), americké Agroprosperis (zemědělská výroba), saúdské United Farmers Holding Company (zemědělská výroba), holandské D-Mix Ukrajina (krmivo pro zvířata), holandské Galatia Greenery (zemědělská produkce) nebo dánské Danish Textils (výroba textilu). Ve Lvovské oblasti a na západní Ukrajině působí již několik let také česká společnost Moravské naftové doly. Celkově ve Lvovské oblasti působí subjekty z více jak sta zemí světa.

Na webu Generálního konzulátu ČR ve Lvově najdete také přehled významných připravovaných investičních projektů. V případě zájmu o další informace kontaktujte prosím obchodně-ekonomický úsek Generálního konzulátu České republiky ve Lvově.

Vladimír Kadlec, ekonomický diplomat, Generální konzulát ČR ve Lvově