LÁKADLO PRO INVESTORY: POBŘEŽÍ SLONOVINY, NEJVĚTŠÍ EKONOMIKA FRANKOFONNÍ AFRIKY

Pobřeží slonoviny patří mezi africké země s nejrychlejším hospodářským růstem a je největší ekonomikou ve frankofonní Africe. Představuje třetinu hrubého domácího produktu Západoafrické hospodářské a měnové unie (WAEMU) a více než 40 % exportu této zóny. Země zůstává příznivou destinací pro zahraniční investory, kteří ji často považují za bránu do celé Afriky. Hlavními investory jsou Evropská unie (prvním investorem je Francie) a Kanada.

Pobřeží slonoviny má strategickou polohu, z čehož vyplývá také zmíněná pověst brány do Afriky. Populace se odhaduje na 27 milionu lidí, tedy více než pětinu z celkového počtu obyvatel WAEMU, včetně 4,5 milionu cizinců. Země v současné době usiluje o to, aby její námořní přístavy byly silně konkurenceschopné pro celé pobřeží západní Afriky a poskytovaly vhodné překladiště i pro zboží určené pro větší trh západní Afriky (trh s více než 400 miliony lidí).

Ekonomika je stále více diverzifikovaná, a tudíž odolnější vůči externím šokům. Vláda navíc provádí strukturální reformy napříč hospodářskými sektory za účelem přilákání více zahraničních investorů. Rostou veřejné investice do infrastruktury. Hospodářský růst se nezastavil ani v době pandemie a standardně dosahuje hodnot kolem 7 % HDP ročně. Země je aktuálně uprostřed Národního rozvojového plánu na období 2021–2025, jehož cílem je zvýšení investic jak z veřejného, tak především ze soukromého sektoru a obecné zvýšení produktivity. Konkrétně plán počítá s rozvojem několika průmyslových zón, což by mělo implikovat zvýšení kapacity výroby elektřiny v zemi, modernizaci odvětví s významnou přidanou hodnotou (pěstování kakaa, rýže, ananasu a manga) a rozvoj velkých infrastrukturních projektů.

KAKAOVÁ VELMOC

Přestože zahraniční investice směřují především do těžebního průmyslu, finančnictví, relativně rychle rostoucího lehkého průmyslu a sektoru služeb, klíčovým segmentem ekonomiky zůstává nadále zemědělství. Zemědělský sektor tvoří jeden z pilířů ekonomiky země, neboť představuje více než 25 % HDP a zaměstnává skoro dvě třetiny aktivní populace. Představuje také nejvýznamnější zdroj příjmů z exportu, a sice díky proslulému pěstování kakaa. Na zdejších kakaových plantážích se vypěstují více než dva miliony tun kakaa ročně, což představuje přibližně 40 % celosvětové produkce kakaa. Důležitost kakaa pro místní ekonomiku nejlépe ukazuje fakt, že země v posledních letech zásadním způsobem rozšiřovala kakaové plantáže, a kakao dnes tvoří zhruba 50 % celkového vývozu země a podílí se zhruba 15 % na HDP.

Teritorium Pobřeží slonoviny tvoří z 64,8 % zemědělská půda. Hlavními vývozními plodinami jsou kromě dominantního kakaa káva, palmový olej, kešu a bambucké ořechy. Pro domácí spotřebu se pěstují jamy, cukrová třtina, kasava, rýže, banány, mango, kukuřice a kokosová palma. Velmi významná je těžba dřeva a rozvíjí se i rybolov. Ivorijská vláda dlouhodobě, a nyní i v důsledku dopadů pandemie, považuje zemědělství za prioritní sektor, který hodlá rozvíjet a podporuje řadou programů. Pobřeží slonoviny proto skýtá pro české firmy a investory působící v oblasti zemědělství a následného zpracovatelského sektoru velký vývozní potenciál.

Rychlá urbanizace a zisky v hospodářském růstu nadále stimulují vznikající střední třídu, která přijímá západní značky, produkty a životní styl. Většina spotřebitelů v Pobřeží slonoviny je citlivá na cenu, ale kvalita není nikdy přehlížena a rostoucí střední třída si cení prémiových produktů včetně potravin. Existuje vysoká poptávka po dovážených potravinářských produktech, zejména meziproduktech a polotovarech, kvůli omezenému výběru produktů, které poskytuje nerozvinutý domácí zemědělský a potravinářský sektor.

Přestože je v produkci řady plodin Pobřeží slonoviny soběstačné, zaostává v oblasti zpracovatelství, protože mu k tomu chybí adekvátní znalosti, technologie a stroje. Za hlavní oborové příležitosti pro české exportéry a investory v oblasti zemědělství a následného zpracovatelského sektoru lze považovat:

V oblasti rostlinné výroby: dodávky kvalitních odrůd a semen; lisovací a další stroje na zpracování ovoce, zejména manga, ananasu, banánů a ořechů (kokos, bambucký ořech, plody palmy olejky apod.) a bioodpadu (slupky, skořápky); technologie na zpracování rostlinné výroby; výroba krmiv; zavlažovací systémy a čističky vod, technologie na průmyslové využití bioodpadu.

V oblasti živočišné výroby: dodávky genetického materiálu (skot, drůbež), krmiva, veterinární vakcíny a léčiva; stroje na zpracování masa; chladírenská technika, aquaponie, dodávky mléčných výrobků atd.

Cílem ivorijské vlády je nejen vyvážet primární suroviny jako kakao a kávu, ale vyvážet zboží s přidanou hodnotou. České technologie v tomto směru mají určitě místnímu trhu co nabídnout. Tuzemské zboží se často dostává do regionu prostřednictvím jiných zahraničních, zpravidla evropských dodavatelů, co představuje pro české (sub)dodavatele snazší cestu, a také dokazuje, že je možné se uplatnit i na tomto obávaném trhu.

SVIŽNÉ TEMPO DÍKY TĚŽBĚ NEROSTŮ

Posílení těžebního sektoru je pro Pobřeží slonoviny prioritou. Je v první desítce zemí světa s nejvyšším hospodářským růstem a jako jedna z mála si udržela kladné tempo růstu právě díky těžbě nerostů. Těžba v současnosti představuje 5 % HDP země a má se stát druhým největším motorem růstu její ekonomiky po zemědělství s cílem dosáhnout 8 % HDP do roku 2030. Z nerostných zdrojů se těží kromě zlata diamanty, z pobřežního šelfu ropa a zemní plyn. Země disponuje také zásobami rud železa, mědi, niklu, kobaltu, uranu a bauxitu.

Za poslední desetiletí těžební sektor v Pobřeží slonoviny zčtyřnásobil svou produkci zlata a zvýšil produkci manganu 24krát. Pozitivní hospodářský výhled do budoucna slibuje rozvoj těžby zlata. Reálný předpoklad růstu představuje také těžba ropy. V září 2021 bylo objeveno významné ropné pole. Jeho rozvoj bude postupný a očekává se, že do roku 2023 bude přinášet 10 tisíc barelů denně, poté se zvýší a do roku 2026 by měla těžba ropy dosáhnout 100 tisíc barelů denně.

Těžební sektor v Pobřeží slonoviny tedy vzkvétá a vytváří řadu obchodních příležitostí ve všech odvětvích s ním spojených: od detekce ložisek nerostných zdrojů přes nákup těžebních strojů a technologií, přepravu, odvodňování, dodávky chemických činidel až po rozvoj technologií, které omezují negativní dopady na životní prostředí a umožňují čištění odpadních vod i pozdější rekultivaci těžebních ložisek.

PROBLÉMY S ENERGIÍ I VODOU

Pobřeží slonoviny je významným vývozcem elektrické energie, kterou vyrábí hydroelektrárny, tepelné zdroje i elektrárna spalující biomasu. Ve výstavbě je solární elektrárna u severních hranic země. Přesto jsou v zemi stále oblasti, které trpí nedostatečným zásobováním elektřinou. Zde se otevírá prostor pro výrobce a dodavatele malých elektráren, ať už solárních nebo vodních, po kterých je velká poptávka.

V souvislosti s vodou nelze nezmínit chybějící čističky vod, nedostatečnou síť kanalizací a téměř nulové odpadové hospodářství, které zejména v regionech mimo Abidjan a v okolích těžebních dolů nesplňují požadované standardy.

LINET JDE PŘÍKLADEM

Další perspektivní oblastí je zdravotnictví a farmaceutický průmysl. Hlavními poptávanými artikly jsou moderní zařízení, vybavení a technologie pro jednotlivá oddělení jak státních, tak soukromých zdravotnických zařízení – zájem je jak o dovoz jednotlivých produktů, tak rovněž o investice a výstavbu výrobních podniků přímo v zemi. Českou firmou, která zde již našla odbytiště, je Linet, který dodává několika nemocnicím svá lůžka. Dále jsou poptávány suroviny a technologie pro farmaceutický průmysl. Ve všech těchto oborech mají čeští producenti rozhodně co nabídnout a obchodní angažmá v Pobřeží slonoviny pro ně skýtá dobrou příležitost uchytit se nejen zde, ale následně i v sousedních afrických zemích.

TÓN UDALO IVECO

Dopravní sektor Pobřeží slonoviny přitahuje v posledních letech značnou pozornost díky rozsáhlým infrastrukturním projektům, které probíhají po celé zemi a současně zlepšují letecké, námořní, železniční a silniční spojení. Silniční síť Pobřeží slonoviny zahrnuje více než 4 tisíce kilometrů městských silnic, 82 tisíce kilometrů meziměstských spojů a 230 kilometrů dlouhou dálnici mezi Abidjanem a Yamoussoukro, kde stojí největší bazilika v Africe. Od roku 2012 probíhají v celé zemi práce na výstavbě a údržbě silnic se zaměřením na nová a vylepšená dopravní spojení, jejichž výsledkem je postupné zlepšování stavu silnic.

Rostoucí urbanizace a populační růst ve městech jako Abidjan s více než 5 miliony obyvatel výrazně zatěžují stávající dopravní infrastrukturu. Tato výzva je umocněna mezerami v sítích celostátní veřejné dopravy a může bránit snadnému podnikání v zemi. Město Abidjan již k řešení této výzvy podniklo praktické kroky, a sice ve spolupráci s českou firmou Iveco Czech Republic, která vybavila městskou hromadnou dopravu hlavního města 450 autobusy. Další projekty rozvoje MHD jsou v plánu. Podpora rozvoje železniční dopravy, jak nákladní, tak osobní, rovněž otevírá možnosti pro české výrobce a dodavatele. Svého času se v Abidjanu vážně uvažovalo rovněž o zahájení výstavby metra.

Letecký sektor Pobřeží slonoviny zaznamenal v posledních letech výrazný nárůst aktivity. Země má tři mezinárodní letiště v Abidjanu, Yamoussoukro a Bouaké. Mezinárodní letiště Abidjan představuje 90 % celkové letecké dopravy v zemi a obsluhuje 22 leteckých společností, včetně národního dopravce Air Côte d’Ivoire. Usnadněním toku lidí, kapitálu a zboží hraje letecký sektor důležitou roli v růstu obchodu, cestovního ruchu a mezinárodních investic v zemi. Nicméně nelze zapomínat i na odlehlejší místa země, kde by mohla spojení a tím i rozvoj ekonomiky zajišťovat i menší modulární letiště s veškerou infrastrukturou, kterou umí nabídnout i české firmy.

VZHŮRU DO POBŘEŽÍ!

Přestože se jedná o frankofonní zemi se stále značným vlivem Francie na vnitrostátní vývoj, je Pobřeží slonoviny ze strany českých firem a investorů neprávem opomíjenou zemí. Vzhledem k vazbě lokální měny XOF (západoafrický frank) na euro se jedná v současné době o jednu z ekonomicky nejstabilnějších zemi v regionu. Ivorijci dlouhodobě usilují o diverzifikaci svých zahraničních partnerů (a vymanění se tak z vlivu Francie), proto jsou a budou české kvalitní produkty a moderní technologie vítanou variantou a obohacením místního trhu. Stávající podnikatelská sféra studovala v USA a Kanadě, tudíž ani jazyková bariéra by neměla bránit rozvoji obchodních i dalších bilaterálních vztahů.

Beata Matusiková, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Akkře