Kuba čelí odlivu turistů i nedostatku ropy

Kubánská ekonomika byla i před koronavirovou krizí ve složité situaci. Dlouhodobé problémy hospodářství ale tvrdá opatření v souvislosti s šířením viru Covid-19 ještě prohloubila. Zatímco dosud byla kubánská ekonomika negativně ovlivněna zejména systémovými nedostatky centrálního plánování, nedostatečným exportem a americkým embargem, teď ostrov navíc čelí odlivu turistů a nedostatku ropy. Letos se očekává meziroční propad HDP o – 8,3%.

Celosvětová pandemie zasáhla kubánské hospodářství na několika dalších úrovních. Kuba přišla o většinu svých devizových příjmů, které plynou převážně z turismu. Letos se očekává pokles turismu minimálně o 70 % oproti roku předchozímu. Přílet zahraničních turistů klasickými komerčními lety bude na Kubu umožněn až od počátku třetí fáze uvolňování koronakrizových opatření, jejíž datum zatím není známo. Vzhledem k celosvětové situaci je ale otázkou, jak bude úspěšná nadcházející turistická sezona, která běžně začíná v listopadu, a jaké příjmy z ní do státní pokladny poplynou.

Současně se v hluboké ekonomické krizi nachází i tradiční spojenec Kuby a přední dodavatel ropy na ostrov – Venezuela. Kubánští představitelé deklarují, že Kuba v posledních šesti měsících operuje pouze s 50 % potřebného množství ropy, což se samozřejmě negativně projevuje napříč jednotlivými sektory ekonomiky. Domácí produkce potravin a spotřebního zboží nepokrývá potřeby obyvatelstva a zahraniční investice čelí propadu o více než 30 %. Tradiční obchodní partneři Kuby jako Čína, Španělsko nebo Kanada v době pandemie omezili svůj export, což vedlo k dramatickému poklesu dodávek na Kubu. Hlavní dva vývozní artikly Kuby – nikl a cukr – rovněž zaznamenaly pokles.

Ostrov vysílá lékaře do ciziny

Kuba se snaží vyrovnat ekonomický propad zejména vysíláním zdravotního personálu do zahraničí v rámci lékařské pomoci v době pandemie. Celkem do zahraničí vyslala 37 lékařských brigád. Uvádí se, že například Mexiko zaplatilo za brigádu 585 lékařů a zdravotních sester více než 6 milionů amerických dolarů, což značí nemalé příjmy pro kubánský režim, který je hlavním příjemcem těchto plateb.

Další prioritní oblastí je biofarmaceutický a biotechnologický průmysl, v nichž má Kuba vysoce specializovaný lidský kapitál. Významný pokles importu potravin, na kterém je domácí trh z 80 % závislý, se snaží Kuba kompenzovat nastartováním zemědělství a domácí produkce. Je ovšem evidentní, že socialistická centrálně plánovaná ekonomika nemůže dlouhodobě dotovat nejen platy státních zaměstnanců, jejichž výkon byl v době pandemie minimální, ale ani zajistit efektivní domácí produkci pokrývající základní potřeby obyvatel.

Import zboží na Kubu bude postupně obnovován, ovšem pouze podle dostupnosti finančních prostředků a pro nezbytné položky. Ekonomika Kuby bude v nadcházejícím období pod velkým tlakem kvůli omezenému přístupu k devizám, který povede k prioritizaci mezi jednotlivými dovozními položkami. Kubánská vláda vyhlásila program „soběstačnosti a nezávislosti“, tedy omezený import položek, které jsou Kubánci schopni vyrobit nebo vypěstovat sami.

Kubánci stojí hodinové fronty

Významným faktorem, který ovlivňuje restart ekonomiky, jsou velmi tvrdá opatření a zároveň jejich pomalé uvolňování. V březnu 2020 kubánská vláda v návaznosti na šíření Covid-19 v zemi nastavila striktní pravidla pro pohyb osob, uzavřela hranice a pozastavila veškerou městskou i meziměstskou dopravu včetně soukromých taxi. Uzavřela taktéž větší obchodní centra, hotely, restaurace a zakázala i podomní prodej, který je pro mnoho Kubánců hlavním zdrojem příjmů i možností nákupu.

Většina úřadů a kanceláří zůstává až do dnešní doby uzavřena nebo funguje s velmi omezeným provozem. Vzhledem k tomu, že karanténa byla zaváděna jen lokálně a většina Kubánců mohla své domovy opustit, se populární aktivitou stalo stání hodinových front před obchody, a to bez záruky na úspěšný nákup. Nedostatek základních potravin, jako je maso, mléčné výrobky, olej, zubní pasta nebo prací prášek, nutí Kubánce absolvovat tyto fronty v podstatě denně vzhledem k tomu, že v jednom obchodě nikdy nevyřeší kompletní nákup ani na pár dní.

Nákaza pod kontrolou

I přesto, že je Latinská Amerika současně novým epicentrem koronaviru, Kuba si podle dostupných dat vede v boji proti Covid-19 velmi dobře. Nepochybně k tomu přispívá silný a velmi organizovaný systém veřejného zdravotnictví. Vzhledem k pouhým 2428 nakažených od počátku krize a denním přírůstkům nákazy v řádu jednotek se zdá být situace v současné době pod kontrolou. I proto kubánská vláda přistoupila na konci června 2020 k zahájení uvolňování restriktivních opatření. Uvolňování bude pozvolné a bude probíhat ve třech vlnách. Momentálně se provincie Havana nachází v první fázi, což znamená částečné obnovení městské dopravy a ekonomické činnosti. Zbytek země je v druhé vlně, kde je již povolena doprava mezi provinciemi.

Zastupitelský úřad ČR v Havaně se snaží být i v době koronavirové pandemie plně nápomocen českým firmám při jednáních s kubánskou stranou.

Eliška Carreazo Cuadro, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Havaně

Lucie Kovandová, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR v Havaně