KNOW-HOW TAKÉ PRO ČESKO: PORTUGALCI ZNAJÍ VÝHODY I RIZIKA PROJEKTŮ PPP
Portugalsko je známé častým využíváním projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) v rámci výstavby infrastruktury. Mezi evropskými partnery se již země stává určitou referencí – vzhledem k dlouholetým zkušenostem, které tamní státní instituce v průběhu času získaly. Portugalci mají i negativní poznatky z doby, kdy projekty PPP fakticky vedly k příliš vysokým nákladům pro stát, a rozhodli se z nich poučit.

Foto: iStock
Své zkušenosti a konkrétní informace portugalští partneři na konci června ochotně sdíleli s delegací Ministerstva dopravy ČR a Správy železnic, jež navštívila Lisabon a Porto. Tento projekt potvrdil důležitý rozměr české ekonomické diplomacie – získávání zahraničního know-how, které se může týkat i financování různých ekonomických aktivit.
SOUKROMNÍK MUSÍ NÉST VÝZNAMNÉ RIZIKO
Co přesně znamená projekt PPP? Jak můžeme nalézt na webových stránkách agentury CzechInvest, termín PPP je obecně užívanou zkratkou z anglického výrazu Public Private Partnership. Podstatou PPP projektů je dlouhodobý smluvní vztah mezi veřejným zadavatelem a soukromým partnerem, obvykle trvající 15 až 30 let, týkající se zajištění veřejné infrastruktury nebo služby. Soukromý partner nese významné riziko a odpovědnost za řízení projektu, jeho odměna je přímo spojena s jeho výkonem. Veřejný sektor tak získává odborné kompetence bez ztráty vlastnictví a kontroly nad veřejnou službou.
PPP nemá právní význam a lze jej použít k popisu široké škály modelů spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. Počínaje výstavbovou metodou Design-Build („navrhni a postav“) až po plně licencované nebo regulované poskytovatele služeb. Nejčastěji užívané PPP modely jsou DBFM, tedy „navrhni-postav-financuj-spravuj“, přičemž příjmem koncesionáře bývá většinou platba od zadavatele za dostupnost zařízení nebo služby; a dále DBFMO, „navrhni-postav-financuj-spravuj-provozuj“, což představuje typ koncese, kdy příjem koncesionáře tvoří příjmy od koncových uživatelů, například dálniční mýtné.
POZOR NA PŘEHNANÉ ROZPOČTOVÉ ZÁVAZKY
Partnerství veřejného a soukromého sektoru v Portugalsku představují důležitý nástroj pro investice a modernizaci infrastruktury. Projekty PPP se začaly rozšiřovat v 90. letech 20. století s emblematickými projekty, jako byl most Vasco da Gamy, či velkými nemocnicemi, jako byl nemocniční komplex v Amadora – Sintra. Nejvíce tedy šlo o odvětví silniční, železniční a zdravotnické, kde se jednalo o zakázky kombinující návrh, výstavbu, financování a provoz. Nicméně v průběhu let vedla přílišná závislost na PPP k postupnému navyšování rozpočtových závazků. Toto téma se dokonce dostalo do parlamentních lavic. Vyšetřovací komise parlamentu (ustavena v letech 2012 – 2013) nakonec dospěla k závěru, že mnoho studií využívaných při plánování smluv bylo založeno na nadsazených a nerealistických scénářích a PPP někdy sloužila jako způsob, jak se vyhnout formálnímu vyúčtování veřejného dluhu. Navíc to vedlo k vysokým nákladům pro stát, k rozpočtové nerovnováze, a nakonec k vášnivé diskuzi na politické scéně.
POUČENÍ Z CHYB
Tato špatná zkušenost přiměla portugalské experty k důležitému přehodnocení a k poučení se z chyb. V současné době jednotlivé vlády zaujímají obezřetnější přístup a zaměřují se na nové vyjednávání stávajících smluv, přísné hodnocení nových projektů, konsolidovaný právní rámec pro kontrolu rizik, zajištění finanční efektivity a snížení veřejných výdajů.
Příslušné legislativní nařízení z roku 2012 vytvořilo posílený právní rámec pro PPP a zřídilo technické oddělení na portugalském ministerstvu financí, které je odpovědné za kontrolu projektů od koncepce až po realizaci. Vytvoření revidovaného právního rámce v roce 2019 dál posílilo přísné posuzování proveditelnosti a rizik smluv před jejich schválením.

Most Vasco da Gamy. Foto: iStock
ŠANCE PRO VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNICI
Cílem návštěvy delegace Ministerstva dopravy ČR a Správy železnic v Portugalsku bylo prodiskutovat a sdílet jak tyto cenné portugalské zkušenosti, tak pozitivní příklady možné spolupráce v železniční oblasti – zvláště co se týče výstavby vysokorychlostní železnice. Právě vysokorychlostní železnice představuje vhodnou oblast pro projekty PPP, které jsou v kompetenci státu, přináší významné možnosti pro ekonomický rozvoj země a mohou přinést i zajímavé příležitosti pro zahraniční firmy.
Aktuální železniční politika vycházející z Národního železničního plánu, který byl přijat v dubnu 2025, sází na PPP jako na primární metodu umožňující strategické investice do vysokorychlostní dopravy, s dlouhodobými koncesemi (na 30 let), evropským financováním a národními soukromými konsorcii. Hlavním vlajkovým projektem je nyní vysokorychlostní trať Lisabon-Porto, jejíž výstavba je rozdělená do několika fází s plánovanou výstavbou do roku 2030 – 2032 a s ambiciózními cíli pro zkrácení doby cestování na jednu hodinu a patnáct minut mezi těmito městy.
Důležitým milníkem celého projektu je čerstvě podepsaná koncesní smlouva na první úsek trati. Vláda premiéra Luíse Montenegra tuto smlouvu uzavřela na konci července se společností, kterou založilo konsorcium několika firem LusoLAV. Na úseku Porto Campanhã-Oiã se tak bude realizovat první fáze výstavby ve formě PPP. Evropská investiční banka v rámci tohoto projektu poskytla finanční prostředky ve výši 875 milionů eur. Jedná se o největší jednotlivou smlouvu podepsanou v rámci programu InvestEU.
Vlaky, které začnou jezdit na nové trati, budou využívat také úseky stávající sítě a obsluhovat tak řadu destinací nacházejících se mimo oblast realizace projektu. To přinese významné výhody z hlediska zkrácení jízdních dob, kvality dodávek a odolnosti železničního systému. Ministr infrastruktury a bydlení Miguel Pinto Luz prohlásil, že vysokorychlostní tratě jsou spolu s novým lisabonským letištěm největšími infrastrukturními projekty, které Portugalsko v tomto století hodlá realizovat.
NAPOJENÍ NA ŠPANĚLSKO
A nejen to. Ministr Miguel Pinto Luz na konci července v Bragançe učinil první formální krok pro výstavbu vysokorychlostní tratě mezi Portem, Vila Real, Bragançou a hranicí se Španělskem s možností napojení na Sanabrii/Zamoru. Byla podepsána dohoda o spolupráci mezi státní společností Infraestruturas de Portugal, Komisí pro regionální koordinaci a rozvoj severu Portugalska (CCDR-NORTE) a meziměstskou komunitou Terras de Trás-os-Montes (CIM-TTM), která předpokládá vypracování studie proveditelnosti pro možnou výstavbu nového železničního spojení.
Dohoda vychází z jedné z priorit stanovených pro investice do železnic současnou vládou v rámci výše uvedeného Národního železničního plánu a je také součástí závazků ohledně přeshraniční spolupráce přijatých na portugalsko-španělském summitu konaném v říjnu 2024.
ZAJÍMAVÁ INSPIRACE
Je všeobecně známo, že veřejné zdroje nebudou stačit na pokrytí rostoucích potřeb veřejné infrastruktury a pomoci může využití soukromého kapitálu. Stále více veřejných zadavatelů se obrací na soukromý sektor, aby navrhl, postavil, zafinancoval a provozoval novou nebo stávající infrastrukturu s cílem zlepšit úroveň služeb a správu zařízení dosud poskytovaných veřejným sektorem. Je žádoucí, aby se investice realizovaly co nejdříve a byly řízeny efektivně díky praktickým zkušenostem soukromého sektoru. Investice do ekonomické infrastruktury, jako jsou silnice a dálnice, železnice, energetika či telekomunikace, přitom vedou k růstu ekonomiky a tím i další příjmům do státního rozpočtu.
Portugalsko si je plně vědomo výhod PPP a hodlá je aplikovat na strategicky významné projekty. Výstavba vysokorychlostní železnice a nového letiště v Lisabonu představují infrastrukturní projekty na několik desítek let, které budou nabízet i řadu mimořádných obchodních příležitostí pro české firmy. A nejen to, portugalská zkušenost je velmi cenná i pro české státní instituce, které plánují podobné strategicky důležité infrastrukturní projekty v Česku. Na Velvyslanectví ČR v Lisabonu jsme rádi, že se během červnového jednání zástupců českého ministerstva dopravy a Správy železnic v Lisabonu a Portu obě strany shodly na navazující spolupráci v blízké budoucnosti.
KATEŘINA BOCIANOVÁ, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Lisabonu