Kanadský trh:
Český lev v javorovém listu
Kanadský Montreal patří spolu s americkým Seattlem a francouzským Toulouse mezi tři nejvýznamnější centra leteckého průmyslu na světě. Česko je zase podle prestižního indexu fDi Intelligence Benchmark čtvrtou nejvíce zaměřenou ekonomikou na sektor letectví, sídlí tady špičková centra leteckého výzkumu. Spojení českého lva s javorovým listem se v tomto případě jeví jako naprosto logické.
Jednání české delegace ve firmě Bell Helicopters
Právě civilní letecký průmysl identifikuje jako jeden z perspektivních oborů česko-kanadských vztahů také Mapa oborových příležitostí ministerstva zahraničí. V tomto ohledu už je na co navazovat. Česká firma Aero Vodochody spolupracuje s předním kanadským výrobcem letounů Bombardier. Češi svému kanadskému zákazníkovi dodávají náběžné hrany křídel pro dopravní letouny řady C-Series. „Loni jsme dodali 27 párů náběžných hran, do budoucna to bude ještě více – zhruba stovka ročně,“ říká mluvčí Aera Tobiáš Tvrdík.
Jde přitom o risk-sharingový kontrakt, kdy Aero sdílí riziko, podílí se na vývoji a investuje vlastní peníze. Letos v květnu pak do Kanady zamířila mise dalších českých firem, které v letectví podnikají v různých oblastech – od výroby kompozitních materiálů (firma 5M z Kunovic), palivových systémů a hydrauliky (Jihostroj) nebo sofistikovaných radarových systémů. Světoznámá pardubická společnost ERA už ostatně dodává radary pro letiště v Montrealu a Torontu.
Letecký průmysl patří mezi stěžejní odvětví ekonomiky provincií Québec a Ontario, ročně toto odvětví roste v průměru o 5,2 %. Pro české firmy či výzkumné ústavy by mohla být i do budoucna hodně zajímavá vědecká spolupráce – Kanada věnuje vědě a výzkumu v této oblasti mimořádnou pozornost. Není divu, tato země je pátým největším výrobcem letadel a leteckých komponentů na světě.
Ropné příležitosti
Kanada se na jedné straně může pochlubit špičkovými technologiemi, na druhé straně patří k zemím s významným nerostným bohatstvím. Má třetí největší zásoby ropy na světě a je pátým největším producentem zemního plynu – především v provincii Alberta. Kanada je také druhým největším producentem uranu. (V jaderné energetice je Kanada známá vývojem těžkovodních reaktorů, na rozdíl od lehkovodních reaktorů ve většině ostatních zemí).
Také kanadský těžařský průmysl vytváří zajímavé příležitosti pro tuzemské firmy. Česká skupina Lama Energy Group se v Kanadě zaměřuje na přepravu, úpravu a skladování ropy. Do Kanady v poslední době zamířila rovněž společnost Exact, která je dodavatelem služeb v oblasti geodetických prací. V Kanadě vystupuje pod značkou Control System právě ve zmiňované provincii Alberta a zaměřuje se na monitorování tamních dolů. Firma Exact označuje za svou přednost mimo jiné 3D laserové skenování. A i tady nacházíme stopu kvalitního výzkumu – Control System zdůrazňuje, že v této oblasti spolupracuje s pražským ČVUT.
Od ropovodů k čistým technologiím
V Kanadě se přitom rodí další projekty – těžby bitumenu (živice), výstavby ropovodů, plynovodů a také velký projekt stavby terminálu na zkapalněný plyn v Britské Kolumbii. Takže co z toho vyplývá pro potenciální zájemce z řad českých firem? Kanada bude potřebovat konkurenceschopné důlní a těžební technologie.
Kromě zmiňovaného důlního, těžebního a ropného průmyslu se další nové příležitosti mohou rodit v oblasti čistých technologií – čistění odpadních vod, zachycování uhlíku, recyklace odpadů. Za zmínku v této souvislosti stojí ambiciózní plán „Le Plan Nord, Québec“ – tedy rozvoj severní části pusté provincie. Do tohoto rozvoje budou směřovat investice – přepočteno na koruny – v řádu stovek miliard, které budou zaměřeny na rozvoj infrastruktury, těžbu nerostů, výstavbu elektráren včetně vodních a dalších obnovitelných zdrojů, ale i rozvoj telekomunikací a cestovního ruchu.
Přijdou další investoři?
Když je řeč o Kanadě, rozlohou druhé největší zemi světa, leckoho určitě napadne, že zajímavou příležitostí tam nejspíš bude také oblast dopravy. Mapa oborových příležitostí zařazuje mezi perspektivní obory železniční a tramvajovou dopravu. Není pochyb o tom, že tady je možné počítat s neustálou potřebou rozvoje a modernizace. Řada provincií a měst chystá nové projekty.
Největším českým vývozcem do Kanady je společnost Třinecké železárny, která se zemí javorového listu obchoduje už více než 15 let, zejména v dodávkách kolejnic. Další zjednodušení obchodování si Třinečtí slibují od dohody CETA o volném obchodu mezi Evropskou unií a Kanadou, (více na straně 16).
Tato dohoda by měla podnítit zájem o kanadský trh také u dalších exportérů či investorů. Českých investorů na tamním trhu pořád není mnoho, v poslední době ale svým nástupem v Kanadě zaujala firma GZ Media, výrobce vinylových desek z Loděnic u Prahy, která i severní Americe vrací slávu „stařičkým gramofonům“. Postavila v Kanadě továrnu a letos tam zahájila výrobu.
Faktem na druhé straně je, že větší rozmach českých investorů zatím brzdila řada faktorů – především velká geografická vzdálenost Kanady, tamní vyšší cenová úroveň a samozřejmě i nedostatečná kapitálová vybavenost některých českých firem, které by mohly mít o kanadský trh zájem. Některé české firmy se navíc zaměřují spíše na Spojené státy, odkud jejich pobočky řídí i kanadský byznys.
Farmářská lákadla
Vedle špičkových technologií a nerostného bohatství není radno podceňovat ani další tradiční oblast kanadské ekonomiky – zemědělství. Kanada je pořád pátým největším exportérem zemědělských produktů. Zvláště prérijní provincie (Alberta, Saskatchewan, Manitoba) a Ontario jsou významnými zemědělskými a potravinovými producenty.
A právě Kanada před dvěma lety vcelku logicky přibyla mezi země, kam své zemědělské stroje vyváží česká společnost Farmet. Její majitel a zakladatel Karel Žďárský týdeníku Ekonom řekl, že mu jako klukovi z vesnice Kanada samozřejmě učarovala. „Taková farma v Québecu je nádherná věc, přestože to není lehký život,“ prohlásil.
Příležitostí pro české firmy může být kanadská poptávka po zemědělských strojích. A i v agrárním sektoru mají Kanaďané zájem o vědeckou a výzkumnou spolupráci.
Dalším oborem kanadské ekonomiky, který se může jevit nadějně, ale v němž jsou zatím české firmy zastoupeny jen zřídka, je zdravotnický a farmaceutický průmysl. Tedy vysoce diverzifikovaný obor, založený na špičkových technologiích a intenzivním výzkumu a vývoji. Velikost trhu se zdravotnickými přístroji a nástroji (diagnostika, ortopedie, protetika, dentální produkty) dosahuje v přepočtu úrovně více než 100 mld. Kč.
Nevyužitý potenciál
Navzdory zmiňovaným zajímavým projektům českých firem je celkový potenciál obchodu mezi Českem a Kanadou hodně nevyužitý. Český vývoz do Kanady činil v minulém roce 250 mil. USD, dovoz 200 mil. USD. Od roku 2011 Česko vykazuje ve vzájemném obchodu aktivní saldo. Z hlediska českého exportu je ovšem Kanada až na 43. místě, měřeno celkovým obchodním obratem na 52. místě.
Po vstupu v platnost dohody CETA bude příležitostí přibývat, byť české firmy musí počítat se silnými konkurenčním prostředím kanadského trhu. Dobývání kanadského trhu si žádá především produkty s vysokou přidanou hodnotou.
I když jde o hodně vzdálený trh, čeští podnikatelé mohou počítat s tím, že Kanada je jednou z nejstabilnějších ekonomik světa – celkově desátou nejsilnější (2,4 % světové ekonomiky). Je členem skupiny G7 a může se pochlubit „údernou“ trojkombinací – vyspělými lidskými, technologickými i přírodními zdroji.
Kanadská ekonomika sice v první polovině loňského roku zaznamenala „technickou recesi“ kvůli poklesu cen ropy a dalších surovin, nakonec ale za celý rok dosáhla růstu hrubého domácího produktu ve výši 1,5 %. Ekonomové očekávají mírný růst i v příštích letech.
JOSEF DVOŘÁČEK, vedoucí obchodně ekonomického úseku, ZÚ Ottawa
JAN ŽIŽKA