INDONÉSIE ČELÍ PRUDKÉMU RŮSTU KYBERÚTOKŮ. POMOCI MŮŽE EU I ČESKO

Indonésie v posledních třiceti letech vstřebala snad vše politickou transformací počínaje, přes etnicko-náboženské konflikty, teroristické útoky, a významnou regionální finanční krizí 90. let konče. S rozpadem Sovětského svazu a definitivním zánikem bipolárního pojetí světa se zrodila nová regionální velmoc středního rozsahu, jejíž ambicí je stát se pátou největší ekonomikou světa. A nová výzva? V Indonésii v posledních dvou letech prudce vzrostl počet kybernetických útoků.

Začátkem roku Ministerstvu zdravotnictví Indonésie unikla osobní data 6 milionů pacientů. Podobně na tom byl Imigrační úřad, který přišel o data z 3,5 milionů složek žadatelů. A hackerské útoky se nevyhnuly ani Centrální bance Indonésie, jejíž počítače neunikly ruskému ransomware gangu Conti.

KYBERNETICKÁ PANDEMIE

Ani Index kybernetické bezpečnosti Indonésie, který se mezi léty 2017 a 2020 průběžně zlepšoval, nyní nepřináší dobré zprávy – Mezinárodní telekomunikační agentura umístila Indonésii na 77. místo ze 193 hodnocených zemí. A Indonésie přijímá ochranná opatření až ex-post. Národní agentura pro kybernetickou bezpečnost BSSN (Badan Sandi dan Siber Nasional) byla založena v roce 2017, a její z hlediska samotných útoků nejpodstatnější součást – tzv. Gov-CSIRT – má za úkol evidovat, klasifikovat kyberútoky a připravovat metodiky prevence v oblasti kybernetické bezpečnosti. Počet kybernetických útoků, který dosáhl 88,5 milionů pouze v prvním kvartálu 2020, se zdál být ohromujícím. To, že se na konci roku počet útoků zvýší čtyřikrát a v roce 2021 přijde další rapidní nárůst, už bylo téměř neuvěřitelné- jak ukazuje graf pod článkem. 

Na překážku je pochopitelně i děravá legislativa, kdy v Indonésii chybí souhrnný zákon pokrývající oblast kybernetické bezpečnosti. Dílčí zákony, například zákon o informacích a elektronických transakcích novelizovaný v roce 2016, se dotýká spřízněných témat, tedy ochrany dat či dohledu nad počítačovými a elektronickými systémy. Prezidentský dekret  z roku 2021 pak hovoří o institucionální struktuře kybernetických agentur. Důležité otázky spjaté s kybernetickou bezpečností informační infrastruktury a lidským kapitálem však legislativa dosud opomíjí.

Indonéská vláda tak čím dále častěji zmiňuje nutnost formulovat Národní kybernetickou strategii a zajistit legislativní prostředí, které ochrání osobní data jednotlivců stejně dobře jako data státních institucí, zejména pak aktivních v národní obraně. A z kybernetické bezpečnosti se stává horké téma, které si žádá odborníky z celého světa.

POPTÁVKA PO ZNALOSTECH

Po vzdělávání široké veřejnosti v otázkách kyberbezpečnosti a ochrany osobních dat je v zemi velká poptávka. Vedle aktivit Indonéského výzkumného centra CISSReC (Communication and Information System Security Research Center), které se vedle bezpečnosti komunikačních systémů věnuje i publikacím a osvětovým kampaním v oblasti kybernetického prostoru, je zde velký prostor pro působení zahraničních poskytovatelů. Indonésie sama skutečně na kybernetickou bezpečnost nestačí.

Spolupráci na tvorbě metodik a strategií tak nabízí především státy Evropské unie prostřednictvím programu známého pod zkratkou  ESIWA – Enhancing Security Cooperation In and With Asia. Tento program, do kterého je zapojena také Česká republika, bude prostřednictvím projektů v hodnotě až 15 milionů eur cílit na sdílení dobré praxe, standardů a politik, sdílení Kyberbezpečnostní strategie EU z roku 2020 a společnou tvorbu řešení na míru.

Do Indonésie je také plánována cesta zástupců Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) s možností doprovodu relevantních partnerů z řad vývojářů a podnikatelských subjektů v rámci mise ve 3. čtvrtletí tohoto roku. Půjde o projekt na podporu ekonomické diplomacie PROPED. Předběžně je možné se zúčastnit také virtuálního webináře ve spolupráci s Ministerstvem financí České republiky a Indonéským regulačním úřadem (OJK), který otevře diskusi nad tématy zabezpečení digitálních fintech aplikací a trendů s možností prezentace konkrétních řešení českých a indonéských vývojářů. Při plném vědomí problémů v oblasti kybernetické bezpečnosti, kterým Indonésie čelí, Jakarta na druhé straně udivuje množstvím konferencí a seminářů na související témata. Za zmínku stojí zářijový summit IndoSec nebo Světová konference  o kybernetické bezpečnosti a etickém hackingu.

DIGITALIZACI NAPROTI

Indonésie násobně zrychlila proces digitalizace během koronakrize, kdy mobilní aplikace pronikly doslova do všech sfér života. Již teď se země chlubí hned 7 technologickými giganty, jejichž hodnota převyšuje miliardu amerických dolarů. Vlajkovým nákupním portálem typu Amazon zůstává indonéská Tokopedia, následovaná ve velké pětce dalšími obdobnými portály – Shopee, Bukalapak, Lazada a Blibli. Za nejúspěšnějšího jednorožce z hlediska vlastní hodnoty byznysu lze považovat dopravní služby Gojek, které v roce 2021 svou hodnotou převýšily 10 miliard USD.

O něco méně významná je pak indonéská obdoba české Zásilkovny, která je známá pod názvem J&T. Již zmiňované nákupní portály Tokopedia a Bukalapak pak svou hodnotou dohání aplikace pro vyhledávání dopravních spojení a služeb v oblasti hoteliérství a restauračních zařízení. Platby elektronickou peněženkou indonéské značky OVO již také nejsou žádné novum. Enormně také roste sektor digitálních finančních technologií. Indonésané jako národ, který odjakživa klasickému bankovnímu systému příliš neholduje, preferují platební platformy a digitální poskytovatele nebankovních půjček. Není divu, že téměř polovina všech fintech startupů v Indonésii je zaměřena právě na platební funkce. Jejich zabezpečení však pak bývá často diskutabilní.

O tom, že mentální nastavení Indonésanů digitálním řešením přeje, není pochyb již při pohledu na statistiky. Právě oni v regionálním srovnání tráví zdaleka nejvíce času s chytrými telefony a na sociálních médiích. Poskytovatelé digitálních řešení se pak v Indonésii mohou těšit na trh se 140 miliony uživateli, jejichž kupní síla významně vzrůstá. Sektor informačních technologií prozatím tvoří jen přibližně 4 % hrubého domácího produktu Indonésie. Rychlé tempo růstu a obecná nakloněnost Indonésanů k digitalizaci však odborníky vede k ambiciózním odhadům, že indonéská digitální ekonomika bude k roku 2025 generovat i 150 miliard USD napříč segmenty – včetně  e-zdravotnictví, digitálního zemědělství, retailu nebo telekomunikací a médií. Vedle velkých hráčů na indonéském trhu informačních technologií, kterými jsou USA, Čína a Singapur, je na 18 000 indonéských ostrovech ještě hodně místa!

ALENA ŠTOJDLOVÁ, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Jakartě

Více o příležitostech na indonéském trhu i českých řešeních v oblasti kybernetické bezpečnosti se dočtete v příštím čísle časopisu Moderní ekonomická diplomacie.