I SLUNCE MŮŽE BÝT SMART. DOKAZUJÍ TO PROJEKTY ČESKÝCH NEZISKOVEK

Solární energie sama o sobě nestačí, její přidaná hodnota se projeví, až když zapadne do celého hodnotového řetězce. Dokazují to i projekty, které české neziskové organizace vedou v Kambodži a Etiopii.

Chhim Chhouden je chovatel slepic z kambodžské provincie Kampong Thom a jeho farma, jako drtivá většina ostatních v zemi, není elektrifikována. K líhnutí kuřat dříve používal elektřinu z naftového agregátu, nejběžnějšího zdroje energie v zemi. „Byl ale poruchový, musel se obsluhovat, spolykal dost paliva, a především vydával opravdu velký hluk,“ popisuje. Přechod na solární panely umístěné na střeše slepičárny pro něj znamenal nejen klid a konec běhání s kanystrem k agregátu, ale také ekonomický efekt. „Návratnost investice je pět let, potom už budeme mít energii zdarma. Navíc slunce vyrobí dost elektřiny i na chlazení haly, slepice jsou pak klidnější a lépe nesou,“ dodává Chhim Chhouden.

Kambodžský farmář je jedním z více než deseti tisíc malých a středních zemědělců, kteří profitují z projektu Switch to Solar, jenž v zemi realizovala nezisková organizace Člověk v tísni za finanční pomoci České rozvojové agentury a unijního programu Switch-Asia, který je zařazen do Global Gateway, strategie Evropské unie na podporu infrastrukturních projektů po celém světě. Cílem projektu Switch to Solar bylo propojit solární panely s technologickým řešením na míru, aby tak vznikl udržitelný řetězec postavený na obnovitelné energii, který bude přinášet dlouhodobý zisk farmářům, zlepší spotřebitelské návyky ve venkovských oblastech Kambodže, a také zvýší podíl zelené energie, k čemuž se země zavázala v rámci sdružení ASEAN.

V letech 2020-2024 Člověk v tísni v Kambodži pomohl společně s místními partnerskými organizacemi a firmami rozšířit celkem 1123 solárních technologií pro zemědělství a rybářství: od pump a závlah, přes sluneční sušírny ovoce a zeleniny až po množírny cvrčků, chlazení hal nebo provzdušňování stojatých vod, kde se chovají ryby.

ÚVĚRY MÍSTO DARŮ

Podstatným prvkem celého projektu bylo nejen zapojení zemědělců a místních startupů, které vymýšlejí nová řešení, jak „chytře“ zapojit slunce, ale i podnícení podnikatelského uvažování. „Vyhýbáme se dotacím, jak jen to jde, protože věříme, že solární energie musí dávat smysl i po ekonomické stránce. Zemědělci zapojení do našeho projektu si tak technologii musejí pořídit sami,“ říká Aaaron Evan Bouchane, country manager pro Kambodžu z Člověka v tísni s tím, že podstatnou část projektu tvoří také hledání cest, jak financování farmářům zprostředkovat. „Spolupracujeme jak se společnostmi provozujícími mikroúvěry, tak s bankami a fondy, které poskytují tradiční úvěry. Naším cílem je společně iniciovat produkty, které by na finančním trhu vyhovovaly potřebám malých a středních zemědělců,“ vysvětluje Aaaron Evan Bouchane.

Projekt Switch to Solar sice loni skončil, Člověk v tísni na něj nicméně v Kambodži navázal jinými aktivitami, které cílí na oběhové hospodářství a vytváření hodnotových řetězců v zemědělství. Solární know-how se tak rozhodně neztratí. A nejen v Kambodži. „Slunce může být dobrou alternativou všude tam, kde mají zemědělci jinak přístup jen k drahé a nespolehlivé elektřině,“ poznamenává šéf kambodžských aktivit Člověka v tísni.

ETIOPANY OHROŽUJE SUCHO I ZBRANĚ

Jeho slova dokazuje i další projekt s výraznou českou stopou, který funguje ve stejné zeměpisné šířce, ale o několik tisíc kilometrů západněji, v severní Etiopii. Oblast North Gondar v regionu Amhara patří mezi ty, které dlouhodobě sužují hned dvě vleklé krize. Kromě té klimatické, spojené s nebývalým suchem, se přidaly ještě časté ozbrojené konflikty. Výsledkem je mimo jiné kolaps vodní infrastruktury: třetina kdysi prověřených vodních zdrojů je na suchu a bez pitné vody se tak ocitlo milion lidí.

Obnovit přístup k životně důležité vodě se tu snaží i česká pobočka globální neziskové organizace CARE. V rámci projektu financovaného z humanitární pomoci českého ministerstva zahraničí se v oblasti North Gondar a Weg Hemra staví dva místní vodovody, kam se voda čerpá díky elektřině ze solárních panelů, obnovuje se jeden vrt a opravuje na 200 lokálních vodních zdrojů. K pitné vodě a základní hygieně tak získá přístup přes 40 tisíc Etiopanů.

Kromě udržitelného zapojení solární energie má projekt i významný edukativní a komunitní rozměr. „Snažíme se vodu dovézt tam, kde má velkou přidanou hodnotu. A takovým místem jsou typicky školy, kde se děti mohou napít, umýt se a vodu případně vzít také domů. Školy jsou místem, kde šíříme osvětu v oblasti hygieny, už jen kvůli tomu, že region často sužuje cholera. Zaměřujeme se i na dívky, protože právě čistá voda a bezpečný prostor toalet, které také budujeme, jim pomáhá v době menstruace,“ vysvětluje manažerka projektu Anna Močidlanová.

Vodní pumpy poháněné solárními panely mají vytvořit i nové komunitní prostředí, o které se místní budou sami starat. „Upřednostňujeme proto jednoduché, ale zároveň dostatečně robustní technologie, kde základní údržbu a drobné opravy zvládne i poučený laik. Už jen proto, že vesnice jsou těžko přístupné a volat ke každé závadě technika by nedávalo smysl,“ doplňuje.

VODA PRO OBYVATELE I STÁDA

CARE v Etiopii spravuje ještě dva velké projekty, které propojují výrobu elektřiny ze slunce se zásobováním vodou a koloběhem jejího využití. V rámci humanitární intervence Ministerstva zahraničních věcí ČR získalo celkově na 180 tisíc lidí přístup k nezávadné vodě v zóně East Hararghe v regionu Oromia, kde se místní kromě sucha musejí vyrovnávat i s přílivem vnitřních uprchlíků, které z jiných míst Etiopie vyhnaly ozbrojené konflikty. I tady CARE, která tu působí již šestým rokem, cílí na zranitelné skupiny obyvatelstva. „Zvláštní pozornost věnujeme ženám, dětem, lidem se zdravotním postižením a starším – tedy těm, kdo nejčastěji čelí překážkám nejen v přístupu k vodě a hygieně, ale i ke zdravotní péči, školám nebo základní infrastruktuře,“ vysvětluje Anna Močidlanová.

Třetí projekt CARE, který je spolufinancován z české humanitární pomoci, pak pomáhá v extrémně suché oblasti Borena, kde žijí pastevecké komunity. Vodu přivádí nejen lidem, ale obnovuje i napajedla pro stáda koz, ovcí, krav, oslů i velbloudů. „Kilometry za vodou tu putují zejména ženy a děti, a to často celé hodiny denně,“ upozorňuje manažerka českých projektů CARE v Etiopii.

Jak Anna Močidlanová zdůrazňuje, ani jeden z projektů by nebyl úspěšný, kdyby do něj nebyli zapojeni i úředníci veřejné správy, takzvaní extension officers, kteří často z venkovských oblastí pocházejí. CARE je navíc vůbec největší neziskovkou v Etiopii, a tak se české projekty mohou opřít také o rozsáhlé zázemí. Jak Aaaron Evan Bouchane, tak Anna Močidlanová se pak shodnou na tom, že česká stopa je i v očích místních víc než jen povinná vlaječka na zařízení, které díky české podpoře v zemi slouží. V Kambodži i Etiopii Češi realizovali desítky rozvojových projektů, které mají jedno společné: za relativně málo peněz přinášejí velký užitek. A takový efekt je pro dobré jméno Česka z nezaplacení.

BLAHOSLAV HRUŠKA