GHANU BRZDÍ SLABÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

Dopravní infrastruktura je důležitým prvkem hospodářského růstu, zajišťuje mobilitu lidí a je důležitá pro distribuci zdrojů. Stav dopravní infrastruktury má významný dopad na hospodářský rozvoj, proto většina ekonomik na celém světě zvyšuje investice do tohoto odvětví.

Ghanská doprava – to jsou dnes především silnice a dálnice. Foto: Shutterstock

Navzdory značnému úsilí o zlepšení současného stavu je infrastrukturní deficit v Ghaně a převážné části Afriky obrovský. V roce 2005 měla subsaharská Afrika 0,002 kilometru železniční tratě na 1 000 kilometrů čtverečních a Ghana 4,2 kilometru. Ve srovnání s tím měla Čína 6,5 ​​km, Indie 21 km, Spojené státy 25 km a Evropa 50 km na 1 000 km2.

Pokud jde o silnice, subsaharská Afrika měla v průměru 85 km silnic na 1000 km2, Ghana 239 km, zatímco Čína měla 200 km, Spojené státy 702 km a evropské země 1380 km na 1 000 km2. Není divu, že mezinárodní organizace doporučují Africe rozsáhlé investice do dopravní infrastruktury.

V roce 2019 vláda zvýšila své rozpočtové alokace na infrastrukturu na 4,6 miliardy ghanských cedi z 1,8 miliardy v roce 2018. Tento nárůst byl způsoben především vládní dohodou se společností Sinohydro Corporation Limited, kdy vláda nabídla rafinovaný bauxit výměnou za 2 miliardy dolarů na financování silnic, železnic a další infrastruktury.

DOMINANTNÍ SILNIČNÍ DOPRAVA

Dominantním sektorem dopravy jsou v Ghaně silnice a dálnice. Připadá na ně asi 95 % celkového dopravního systému. Ghanská silniční dopravní infrastruktura je navržena tak, aby se sítí asi 72 400 km spojovala celou zemi, zahrnující 13 400 km dálnic, 42 400 km silnic a 16 600 km městských silnic. Městská silniční síť, která představuje asi 18,5 % celé síťové infrastruktury, hraje velmi důležitou roli v národním rozvoji, protože většina ekonomických aktivit se odehrává v městských komunitách.

Podle ministerstva silnic a dálnic má pouze 23 % silnic asfaltový povrch, 77 % silnic je nezpevněných. Odhaduje se, že přibližně 80 % ročního rozpočtu vlády na odvětví dopravy je směrováno do projektů silniční infrastruktury. Přestože pandemie covid-19 nabourala vládní plány, stále existují pozitivní náznaky, že vláda by mohla letos pokračovat ve většině svých investičních plánů.

ZASTARALÁ ŽELEZNIČNÍ SÍŤ

Železniční síť je rozdělena do 3 divizí, západní, východní a centrální. Současná železnice je charakterizována starými kolejemi, nedostatečnými železničními terminály a nástupišti. V provozu zůstává jen velmi málo úseků. Vláda přišla se sliby modernizace, reálně se ale situace příliš nemění.

Podle navrhovaného územního plánu železnice potřebuje investice ve výši zhruba 21 miliard dolarů. Díky nim by bylo možné vybudovat síť více než 4 000 kilometrů po celé zemi. Ministerstvo železnic určilo prioritní projekty pro příští čtyři roky, jejichž cílem je nová železnice o celkové délce 1 400 kilometrů. Odhadovaná investice do rozvoje železniční sítě v těchto letech by měla dosáhnout 7,8 miliardy dolarů.

Má jít o výstavbu nových dvoukolejových tratí, mostů, stanic, správních úřadů, parkovišť, dílen a obchodů. Rozvoj železničního sektoru nabízí oproti silnicím alternativu, která by nabídla mnohem levnější formu dopravy. Vláda Ghany přitom vítá různé formy spolupráce se soukromým sektorem při rozvoji železniční sítě, poskytování železničních služeb a související infrastruktury.

Ghanská železnice je zastaralá, koleje někdy slouží spíše jako chodník. Foto: Shutterstock

SÍLÍCÍ LETECKÁ DOPRAVA

Letecká doprava Ghany v průběhu posledních let posiluje. Celý region západní Afriky se stal atraktivním pro dopravce jako Air France, Delta Airlines, Turkish Airlines, South Airways, British Airways, Emirates Airlines, Middle East Airlines, KLM Royal Dutch, Air Ivoire a America Airlines.

Jedním z cílů prezidenta Nana Akufo-Addo při nástupu do úřadu v roce 2017 bylo vytvořit z mezinárodního letiště Kotoka dopravní hub pro celou západní Afriku. V roce 2019 bylo letiště Kotoka se svými přibližně 5 miliony cestujícími za rok hodnoceno jako jedno z nejlepších v regionu a získalo ocenění za kvalitu služeb.

Letecká doprava v Ghaně rostla před koronavirovou krizí tempem 10 % ročně. Podobně jako v případě železničního sektoru zřídila současná administrativa vedená prezidentem Nana Akufo-Addo ministerstvo pro letectví, jehož úkolem je zajistit rozvoj ghanské letecké dopravy.

AMBICE V NÁMOŘNÍ DOPRAVĚ

Ghana disponuje dvěma hlavními hlubinnými přístavy v Atlantském oceánu – Tema a Takoradi. Oba přístavy prošly expanzí a modernizací, aby vyhověly rostoucím objemům obchodu a udržely si své konkurenční postavení pro regionální dopravu.

Port Tema, jeden z pěti největších přístavů v západní Africe (Lagos, Tema, Pointe Noire, Abidžan a Dakar), zpracovává 94 procent objemu kontejnerů v zemi a je strategicky umístěn v blízkosti hlavních spotřebitelských center v zemi. Kontejnerová doprava v posledních letech rostla tempem 8 %.

Vzhledem k tomu, že námořní doprava zajišťuje téměř veškerý zahraniční obchod Ghany, usiluje vláda o rozšíření obou hlavních přístavů. Díky nedávno dokončené první fázi rekonstrukce Tema Port bude možné zvýšit počet přepravených kontejnerů z 1 milionu na 2,5 milionu ročně při průměrném odbavení 1650 plavidel. Zatímco současný přístav má ponor 11,5 metru, po jeho dalším rozšíření to bude 16 metrů, což umožní přístavu přijímat všechny velikosti lodí. Tento rozvoj také dále zvýší roční přepravní kapacitu Temy na 3,5 milionu. Tema Port se tak stane největším přístavem v západní Africe.

Vzhledem k očekávanému rozvoji dopravní infrastruktury v Ghaně se rýsují významné investiční příležitosti také pro zahraniční firmy. Vláda kvůli omezeným veřejným zdrojům usiluje o co největší zapojení soukromého sektoru.

Robert Hrubý, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Akkře

Dominic Amoah, ekonomický specialista, Velvyslanectví ČR v Akkře

 

ministr Tomáš Petříček navštívil firmu Linet